Možný americký viceprezident Walz vyzýval k ukončení obchodní války s Čínou, USA ji ale naopak dále vystupňovaly

Takový postoj by ovšem neobstál nejen v Trumpově administrativě, ale ani v té následné Bidenově. Ta v obchodním vztahu k Číně v podstatě navázala na konání Trumpovy vlády, a obchodní válku s Čínou dokonce ještě prohloubila. Vždyť například letos na jaře zavedla stoprocentní cla na dovážené čínské elektromobily.

Otázkou tedy nyní je, zda Walz přehodnotí svůj někdejší postoj a na své výzvy k ukončení obchodní války s Čínou zapomene. Ostatně jeho možná nadcházející šéfka Kamala Harrisová je nyní coby viceprezidentka čelní představitelkou Bidenovy administrativy. Pokud by tedy Walz měl být konzistentní se svým postojem z roku 2019, musel by nyní vyzývat k ukončení obchodní války s Čínou vyzývat právě i Harrisovou.

K určitému prvotnímu "výstřelu" v obchodní válce navíc mezitím přistoupila také EU. Například svá letos v červenci znatelně navýšená cla na dovážené čínské elektrovozy zdůvodňuje nadměrnou výrobou v Číně, mocně poháněnou tamními státními dotacemi.

Americká investiční banka Goldman Sachs ve své nové analýze, z níž dnes cituje agentura Bloomberg, zkoumá, jaký je skutečný rozsah této údajné čínské nadměrné výroby. Zjišťuje přitom, že nejde ani tak o důsledek státních dotací, nýbrž o efekt velikosti a proměnlivosti čínského trhu, které značně znesnadňují plánovat výrobu, zejména na počátku ekonomického cyklu. Státní dotace v Číně v průměru odpovídají pouze asi šesti procentům provozního cash flow čínských firem, spočítali analytici Goldman Sachs.

Masivní dotační podpora v podání Pekingu, kterou svá cla zdůvodňuje EU, se tedy ve skutečnosti zjevně nekoná. Což je ovšem varovné dvojnásob. Čína i s minimem dotací hospodářsky stoupá a svojí konkurenceschopností stále zřetelněji ohrožuje zejména právě EU. Ale Spojené státy pochopitelně též. Takže Trump nyní v kampani může poukazovat na Walzovu "pročínskost" a neprozíravost, když ještě v roce 2019 čínskou hrozbu neviděl či vidět nechtěl.