Končí vazba uvalená na Durova, francouzského úřady by ho mohly stíhat
Dnes večer končí policejní vazba uvalená na podnikatele ruského původu a zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Francouzské úřady zatkly Durova v sobotu večer a dnes mají rozhodnout, zda ho pustí na svobodu nebo ho začnou stíhat. Ve druhém případě by Durov podle agentury AFP mohl zůstat ve vězení.
Paříž vyčítá Durovovi a jeho síti Telegram, že nedostatečně komunikují s úřady a neposkytují informace, o které žádají soudní orgány. Tím by se platforma a její šéf mohli dopustit spoluúčasti na zločinech, které uživatelé Telegramu plánují a koordinují pomocí této sociální sítě. Francouzské úřady v této souvislosti zmiňují pašování drog, šíření dětské pornografie či vydírání.
Pokud se prokuratura přikloní ke stíhání Durova, získá tak možnost požádat o prodloužení vazby, o čemž by soud podle AFP mohl rozhodnout dnes večer.
Během první policejní vazby obvykle vyšetřovatelé vedou výslechy a snaží se od podezřelého získat co nejvíce informací. Není ovšem jasné, zda Durov s francouzskými vyšetřovateli spolupracuje.
Podle serveru Politico, který se odkazuje na úřední dokumenty, Francie vydala zatykač na Durova již na konci března. Dříve média uvedla, že vyšetřování začalo v červenci. Podle Politico byl zatykač vydán i na Durovova bratra Nikolaje.
Zadržení podnikatele vyvolalo ve světě mnoho reakcí. Telegram vydal prohlášení, podle kterého platforma dodržuje unijní nařízení a tvrdí, že se Durov ničeho nezákonného nedopustil. Ruští představitelé prohlašují, že zadržení podnikatele bylo politicky motivované. To odmítá francouzský prezident Emmanuel Macron, který zdůrazňuje nezávislost francouzské justice. Durov kvůli tlaku ruských úřadů opustil Rusko před deseti lety a v poslední době žil ve Spojených arabských emirátech, kde získal občanství.
Deník The Wall Street Journal ve svém dnešním článku poukazuje na komplikované vztahy s Francií, které měl Durov v posledních letech. V roce 2017 se Francie a Spojené arabské emiráty nabouraly do Durovova telefonu, tvrdí list s odkazem na nejmenované zdroje. Úřady obou zemí chtěly mít přístup ke skupinám teroristické organizace Islámský stát aktivních na Telegramu. Rok poté prý Macron nabídl Durovovi, aby přesunul sídlo svých společností do Paříže, což se však nakonec nestalo. V roce 2021 Francie udělila Durovovi občanství. Podle francouzského tisku se tak stalo s ohledem na jeho podnikatelské úspěchy, což je málo obvyklý postup.
Zdroj: ČTK
