Evropským akciím se v pátek dařilo, hlavní indexy přidaly přes procento

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek přidal 1,14 % na 546,60 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 1,05 % na 8 632,33 bodu, německý DAX zpevnil o 1,86 % na 22 986,82 bodu a francouzský CAC 40 posílil o 1,13 % na 8 028,28 bodu.

Odpoledne na trzích rezonovala zpráva, že konzervativní německá koalice CDU/CSU, sociální demokraté (SPD) a Zelení se dohodli na podpoře finančního balíku, který má zahrnovat peníze na obranu nebo rozvoj infrastruktury v Německu. Pravděpodobný příští spolkový kancléř z CDU/CSU Friedrich Merz prohlásil, že investiční balík je jasným vzkazem "partnerům a přátelům, ale i protivníkům". Spolupředseda SPD Lars Klingbeil řekl, že je program poselstvím pro Evropu, Ukrajinu i ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa Bílého domu Donalda Trumpa.

V úterý se mají němečtí zákonodárci sejít k mimořádnému jednání. Sněm bude ještě ve starém složení a čeká se, že investiční balík bude schválen dvoutřetinovou většinou. Nový sněm, vzešlý z únorových voleb, bude ustaven až v druhé polovině března. Poté v něm budou mít více než třetinu křesel Alternativa pro Německo a Levice, a schvalování zvláštních fondů tak bude výrazně složitější.

V poslední seanci týdne se dařilo mimo jiné akciím zbrojovek Rheinmetall a Saab, které přidaly 6,29 %, respektive 6,65 %. Propad naopak zaznamenali britští maloobchodní prodejci Tesco (-8,69 %) a J Sainsbury (-7,77 %).

Za týden STOXX Europe 600 ztratil 1,22 %, FTSE 100 se snížil o 0,55 %, DAX odepsal 0,10 % a CAC 40 odevzdal 1,14 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Konzervativní koalice CDU/CSU, sociální demokraté (SPD) a Zelení se dohodli na podpoře finančního balíku, který má zahrnovat peníze na obranu nebo rozvoj infrastruktury v zemi. Oznámil to v pátek pravděpodobný příští spolkový kancléř z CDU/CSU Friedrich Merz. Investiční fond má disponovat půl bilionem eur.
• Ruské ropné společnosti stále více využívají kryptoměny, jako jsou bitcoin, ether a stablecoiny, k usnadnění obchodních transakcí s Čínou a Indií, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s problematikou. Kryptoměny umožňují rychlejší platby a pomáhají obejít západní sankce, které omezily přístup Ruska k mezinárodním finančním systémům.
• Meziroční inflace v Německu v únoru byla 2,3 %. Proti lednu se tak nezměnila. V pátek to v konečné zprávě uvedl německý statistický úřad. Statistici tak potvrdili předběžné údaje zveřejněné na konci minulého měsíce. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,4 % po lednovém poklesu o 0,2 %, také v tomto případě byla předběžná data potvrzena. Podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtů EU, meziroční inflace činila 2,8 % a meziměsíční byla 0,5 %.
• Britská ekonomika v lednu meziměsíčně klesla o 0,1 %. Čekal se naopak růst tempem 0,1 % po prosincovém zvýšení HDP o 0,4 %. Průmyslová výroba klesla o procento a půl, čekal se mírnější pokles tempem 0,7 % po lednovém propadu o 1,9 %. Proti prosinci průmyslová produkce klesla o 0,9 %, výrazněji, než se čekalo (-0,1 %), po předchozím růstu o půl procenta.
• Německo v lednu zaznamenalo pokles svého běžného účtu platební bilance na 11,8 miliardy eur z prosincových 20,9 miliardy eur. Ke snížení přebytku přispěl slabší obchod se zbožím a nižší primární příjmy, zatímco deficit služeb se prohloubil.
• ECB schválila UniCredit navýšení podílu v německé Commerzbank až na 29,9 %.

Výsledková sezóna

• Německé automobilce BMW loni spadl čistý zisk o 37 % na 7,68 miliardy eur. Může za to slabý prodej v Číně a v Německu a komplikace s dodávkami kvůli problémům s brzdami. Letos firma čeká EBIT marži v automotive 5 až 7 %.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Automobilky Volkswagen a Stellantis potvrdily, že jejich vozy vyráběné v Severní Americe budou osvobozeny od nových 25% cel, která na dovoz z Mexika a Kanady zavedl americký prezident Donald Trump. Naopak německý výrobce BMW uvedl, že jeho vozy nesplňují podmínky dohody USMCA, a proto bude čelit clům, která mohou zdražit jeho produkty a omezit konkurenceschopnost na americkém trhu.
• Akcie francouzského satelitního operátora Eutelsat zaznamenaly minulý týden extrémní růst o téměř 390 %. Za tímto prudkým nárůstem stojí spekulace, že Eutelsat by mohl nahradit Starlink Elona Muska jako poskytovatele satelitního internetu pro Ukrajinu. V pondělí akcie Eutelsatu pokračovaly v růstu a vzrostly o dalších 22 %, přičemž investoři reagují na možné změny v evropské obranné politice.
• Odborový svaz Verdi zahájil varovné stávky na 13 německých letištích, což vedlo k rozsáhlému ochromení letecké dopravy. Od půlnoci se k protestu připojili zaměstnanci veřejných služeb letištních provozovatelů, pozemního personálu i letecké bezpečnosti, potvrdil mluvčí odborů. Stávka má trvat 24 hodin, přičemž na některých letištích, včetně Frankfurtu a Berlína, jsou naplánovány i protestní demonstrace.
• Izraelská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 rostla anualizovaným tempem 2 %, což je revize původního odhadu ve výši 2,5 %. Tento výsledek navazuje na předchozí čtvrtletní růst o 5 %, který byl rovněž revidován směrem dolů. Slábnoucí investice a negativní dopad čistého obchodu brzdily hospodářský růst, přičemž celoroční expanze izraelského hospodářství zpomalila na 0,9 %, což představuje nejslabší výkon od roku 2020.
• Společnost Bayer oznámila, že na valné hromadě 25. dubna požádá akcionáře o schválení možnosti navýšit kapitál až o 35 % v průběhu následujících tří let. Firma zdůraznila, že by tuto možnost využila pouze v krajním případě, zejména pro financování urovnání soudních sporů, kterým čelí především na americkém trhu.
• Německo: Průmyslová výroba v lednu meziročně klesla o 1,6 % (prosinec: -2,2 %).
• Německo: Obchodní bilance za únor vykázala přebytek 16 miliard eur (odhad: +21 miliard eur, leden: +20,7 miliardy eur), vývoz klesl o 2,5 %, dovoz se zvýšil o 1,2 %.
• Generální ředitel společnosti L'Oréal Nicolas Hieronimus prohlásil, že ho zavedení cel ze strany USA "příliš neznepokojuje". Většina produktů, které společnost v USA prodává, je totiž vyráběna přímo v Severní Americe. Přesto připustil, že v případě nových cel na luxusní výrobky, jako jsou parfémy, se firma dokáže přizpůsobit díky cenové strategii a vývoji měnových kurzů. L'Oréal i přes globální ekonomické výzvy očekává stabilní růst zejména na americkém trhu.
• Italská společnost Synapsia podepsala kontrakt v hodnotě 2,5 miliardy dolarů se společností Bold Technologies ze Spojených arabských emirátů na poskytování služeb správy měst poháněných umělou inteligencí pro Abú Zabí, uvedl generální ředitel Synapsie Daniele Marinelli pro agenturu Reuters.
• Národní banka Polska na svém středečním zasedání ponechala svou klíčovou úrokovou sazbu na úrovni 5,75 %, čímž prodloužila přestávku ve snižování sazeb, která trvá od října 2023. Očekává se, že polská inflace se bude v první polovině roku pohybovat kolem 5 %, což je stále výrazně nad cílovým rozpětím centrální banky.
• Společnost Puma zaznamenala největší denní propad akcií ve své historii. Cenné papíry výrobce sportovní obuvi klesly v průběhu středeční seance až o 25 % na nejnižší úroveň od roku 2016 poté, co společnost oznámila slabší než očekávané výsledky a výhled pomalého růstu na letošní rok.
• Generální ředitel Porsche Oliver Blume uvedl, že průmyslová spolupráce s mateřským Volkswagenem by mohla hrát klíčovou roli v reakci na případné americké tarify na evropská auta. Spojené státy jsou pro Porsche největším trhem, ale absence výrobních závodů v USA činí automobilku zranitelnou vůči obchodní válce mezi Washingtonem a Bruselem.
• Představenstvo společnosti Northvolt, švédského výrobce baterií pro elektromobily, podalo návrh na bankrot. Firma si nebyla schopná obstarat financování na zajištění své budoucnosti. Soudem jmenovaný správce má nyní dohlížet na proces, jehož součástí bude prodej společnosti a jejího majetku.
• Ruská centrální banka plánuje umožnit omezené skupině kvalifikovaných investorů nákup a prodej kryptoměn v rámci nového experimentálního právního režimu. Cílem opatření je zvýšit transparentnost trhu a chránit investory před riziky spojenými s kryptoměnovými transakcemi.
• Průmyslová výroba v eurozóně v lednu meziměsíčně stoupla o 0,8 %. To je výraznější růst, než se čekalo (+0,6 %), a ožití po lednovém meziměsíčním poklesu produkce o 0,4 % (revidováno z -1,1 %). Meziročně se průmyslová výroba nezměnila, čekal se pokles o 0,9 % po lednovém meziročním propadu o procento a půl (revidováno z -2,0 %). Lednová meziroční stagnace výroby znamená přerušení období kontrakce trvajícího nepřetržitě od května 2023.
• Švýcarsko: Index výrobních a dovozních cen v únoru meziročně klesl o 0,1 %, v lednu se snížil o 0,3 %.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Automobilové skupině Volkswagen loni klesl provozní zisk o 15 % na 19,1 miliardy eur a čistý zisk společnosti spadl o 30,6 % na 12,39 miliardy eur. Pokles zisků skupina vysvětluje růstem fixních nákladů. Výsledky byly ovlivněny rovněž náklady na restrukturalizaci ve výši 2,6 miliardy eur. Obrat Volkswagenu nicméně stoupl o procento na 324,7 miliardy eur, k růstu přispěl dobrý výkon segmentu finančních služeb. Tržby Volkswagen Group ze samotného automotive segmentu meziročně mírně klesly a dosáhly 265,9 miliardy eur. Odbyt Volkswagenu loni klesl o 3,5 % na zhruba devět milionů aut.
• Rakouské pojišťovnické společnosti Vienna Insurance Group (VIG) loni meziročně vzrostl čistý zisk o 15,4 % na 645,3 milionu eur. Na úrovni zisku před zdaněním skupina vykázala výsledek 881,8 milionu eur po 772,7 milionu eur za rok 2023. VIG navrhuje vyplatit dividendu 1,55 eura na akcii, ze zisku z předloňského zisku rozdělila 1,40 eura na akcii.
• Výsledky Porsche za rok 2024: Zisk 3,6 miliardy eur (meziročně -30,3 %), tržby 40,1 miliardy eur (meziročně -1,1 %), společnost navrhuje dividendu 2,30 eura na akcii.
• Výsledky Rheinmetallu za rok 2024: Provozní zisk 1,48 miliardy eur (meziročně +61 %), zisk po zdanění 808 milionů eur, tržby 9,75 miliardy eur (meziročně +36 %), podíl vojenské divize na obratu činil 80 %.
• Výsledky Inditex za rok 2024: EBITDA 10,7 miliardy eur (meziročně +8,9 %), tržby 38,6 miliardy eur (meziročně +10,5 %).
• Polská obchodní skupina Allegro za loňský rok reportovala provozní výsledek EBITDA 2,83 miliardy zlotých (téměř 17 miliard Kč) při tržbách 10,94 miliardy zlotých. EBITDA se meziročně zvýšil o 17 % a tržby narostly o asi sedm procent. Dařilo se polským aktivitám skupiny, naopak zahraniční, které zahrnují i Česko, vykázaly hrubou provozní ztrátu 619,6 milionu zlotých.
• Italská pojišťovna Generali za loňský rok vykázala rekordní očištěný čistý zisk 3,77 miliardy eur. Meziročně výsledek narostl o 5,4 %. Prostřednictvím Generali České pojišťovny je skupina přítomná i na českém trhu.
• Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 30,5 miliardy korun, čistý zisk tak společnosti meziročně stoupl o 3 %. Po očištění o mimořádné položky výsledek dosáhl 31,8 miliardy korun, což vzhledem k platné dividendové politice naznačuje výplatu 35 až 47 korun na akcii.

Zdroj: CNBC