Meziroční míra inflace v Česku v březnu zůstala na 2,7 %
Spotřebitelské ceny v Česku v březnu meziročně vzrostly o 2,7 %, stejně jako v únoru. Meziměsíčně ceny stouply o 0,1 %. Podle ČSÚ zdražily zejména potraviny, naopak zlevnily pohonné hmoty.
K hlavním tahounům inflace patřily potraviny a nealkoholické nápoje. Výrazně podražila vejce (o 46 %), čokoláda (34 %), máslo a kakao (27 %), káva (23 %) a mléko (11 %). Ovoce a maso také mírně zdražily. Naopak v oddíle doprava a odívání došlo k meziročnímu zlevnění, například obuv byla levnější o více než 5 %.
Zdražily i některé služby – nájemné vzrostlo o 6 %, vodné, stočné a teplo přibližně o 4 %, stravovací služby o 5 % a ubytování o 8 %. Opačný trend byl u cen elektřiny (pokles téměř o 5 %) a zemního plynu (o 8,5 %).
Oproti únoru výrazněji vzrostly ceny vajec (o téměř 16 %), ovoce a drůbežího masa. Naopak zlevnily máslo a zelenina. U pohonných hmot pokračoval meziměsíční pokles kolem 3 %. Celkově ceny zboží vzrostly o 0,1 %, ceny služeb o 0,2 %. Ceny vývozu v únoru vzrostly meziměsíčně o 0,2 %, dovozní ceny naopak klesly o 0,3 %. Nejvýraznější růst byl zaznamenán u cen elektřiny (přes 50 % u vývozu a více než 60 % u dovozu).
"Březnová inflační data hodnotíme smíšeně. Je pozitivní, že velká část meziměsíčního cenového růstu připadá na potraviny, a z pohledu celkových inflačních tlaků tak mnoho neznamená. Ceny potravin spíše než o skutečném inflačním podhoubí svědčí o nepředvídatelném vývoji globální zemědělské produkce a podobně jako tentokrát nezvykle poskočily směrem nahoru, v blízké době mohou stejně dobře překvapit směrem dolů. Příznivě na březnovou inflaci působily zlevňující pohonné hmoty, o nichž lze říct prakticky to samé. Pokud jde o důležitější, tedy poptávkové kategorie, pokračuje podobný trend jako v uplynulých měsících. Velice klidně se vyvíjejí ceny zboží, ať už oděvů a obuvi, či vybavení domácnosti, naopak neukázněné zůstávají služby. Rekreace sice meziměsíčně zlevnily, což je s koncem zimní dovolenkové sezóny normální, nicméně toto zlevnění bylo slabší, než jsme byli historicky zvyklí. Naopak silnější bylo oproti běžné sezónnosti zdražování stravovacích a ubytovacích služeb. Nepříjemné je i zrychlování tempa růstu cen u nemovitostí, byť bylo očekávatelné. Podobně jako v předchozích měsících tak lze konstatovat, že hlavním českým inflačním problémem zůstává sektor služeb, který se nadále těší solidní poptávce a zároveň čelí silnému tlaku na zvyšování mezd," uvedl Vít Hradil, hlavní ekonom investiční společnosti INVESTIKA.
Podle analytiků se základní inflační trendy nemění a inflace se může v dalších měsících držet kolem současné úrovně. Vliv na vývoj cen může mít i nevyzpytatelná celní politika USA. Podle expertů by data neměla bránit České národní bance ve zvažování mírného snížení úrokových sazeb. Inflaci může tlumit zlevňování energií, zatímco potraviny a nemovitosti budou její pokles dále zpomalovat.
"Inflace by se po zbytek roku měla udržet v tolerančním pásmu ČNB. Po vyšší volatilitě v první polovině letošního roku očekáváme v jeho druhé polovině ustálení inflace poblíž cíle, respektive jen mírně nad ním. Ke zmírňování růstu spotřebitelských cen by měly přispívat nižší ceny pohonných hmot a dalších energií. Na jádrovou inflaci by měla působit stále slabá spotřebitelská poptávka, o jejímž vývoji ale do velké míry rozhodne letošní růst mezd. Tlaky na růst cen zboží by pak měl držet na uzdě útlum průmyslu. Inflace by se tak za celý letošní rok mohla pohybovat poblíž 2,3 %. Prognózy jsou ale spjaty s velkou mírou nejistoty, a to především v souvislosti s nejasným vývojem kolem amerických cel a jejich dopadů na ekonomiku a inflaci," připomněl ekonom Martin Gürtler z Komerční banky.
"Z pohledu ČNB se pravděpodobně nic nemění. Bankovní rada bude vyčkávat na další data nejen v případě inflace, ale také o výkonu ekonomiky (první odhad růstu HDP za 1. čtvrtletí 2025 vyjde na konci dubna). Zároveň bude bedlivě pozorovat další vývoj ve světě – rozhodnutí významných centrálních bank (zasedání ECB příští týden) a pochopitelně další vývoj celní války. V dubnu očekáváme pokles inflace do blízkosti 2% cíle ČNB, do značné míry ale daný vyšší srovnávací základnou z loňského roku," doplnil Martin Kron, analytik z Raiffeisenbank.
Zdroj: ČSÚ