Evropské akciové indexy v pátek i za celý zkrácený týden stouply

V pátek panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,35 % na 520,45 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,09 % na 8 415,25 bodu, německý DAX uzavřel se ziskem 0,81 % na 22 242,45 bodu a francouzský CAC 40 si připsal 0,45 % a den zakončil na 7 536,26 bodu.

V indexu STOXX Europe 600 se dařilo mimo jiné akciím společností Delivery Hero (+5,65 %), Banca Monte dei Paschi di Siena (+4,64 %) nebo Brenntag (+4,49 %). Pod nulou naopak skončily cenné papíry firem Edenred (-16,78 %), SalMar (-5,13 %) či Deutsche Telekom (-4,79 %).

Za celý uplynulý týden STOXX Europe 600 přidal 2,77 %, FTSE 100 se zvýšil o 1,69 %, DAX zpevnil o 4,89 % a CAC 40 posílil o 3,44 %. Na evropských burzách byl tento týden o jeden den kratší, neobchodovalo se na Velikonoční pondělí. Zkrácený byl ale i týden předchozí, kdy trhy zůstaly zavřené na Velký pátek.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Spojené království: Maloobchodní tržby v březnu meziročně stouply o 2,6 % (odhad: +1,8 %, únor: +2,2 %), meziměsíčně se zvýšily o 0,4 % (odhad: -0,4 %, únor: +0,7 %).
• Ruská centrální banka v souladu s očekáváním nechala základní úrokovou sazbu na 21 %.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Švýcarský farmaceutický gigant Roche v úterý oznámil, že během pěti let investuje 50 miliard dolarů ve Spojených státech. Děje se tak uprostřed obav z možného dopadu nových celních sazeb Bílého domu na farmaceutické výrobky ze zahraničí. Investice podle Roche vytvoří více než 12 000 pracovních míst, 1 000 přímo ve firmě, zbytek na podporu nových výrobních kapacit v USA. Společnost uvedla, že již nyní ve Spojených státech zaměstnává více než 25 000 lidí.
• Japonská investiční banka a makléřská skupina Nomura v úterý oznámila, že koupí americké a evropské aktivity společnosti Macquarie v oblasti správy veřejných aktiv za 1,8 miliardy dolarů. Transakce bude plně uhrazena v hotovosti a očekává se - s přihlédnutím k regulatornímu schválení -, že bude uzavřena do konce roku.
• Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu světové ekonomiky kvůli dopadům cel zavedených prezidentem Donaldem Trumpem. Největší negativní revize se týká USA a Číny, přičemž fond varuje před rostoucí nejistotou, která může dále brzdit investice a růst.
• Ruská banka Sberbank oznámila, že její představenstvo doporučilo výplatu rekordní dividendy 786,9 miliardy rublů (přibližně 9,68 miliardy USD) za fiskální rok 2024. Částka odpovídá 50 % čistého zisku banky a představuje 34,84 rublu na akcii.
• Evropská unie zaznamenala v únoru meziroční nárůst exportu do Spojených států o 22,4 % na 51,8 miliardy eur, což představuje nejvyšší tempo růstu za posledních 13 měsíců. Dovoz z USA do EU se zvýšil o 2,4 % na 28,2 miliardy eur.
• Zákazníci německé přepravní společnosti Hapag-Lloyd zrušili 30 % zásilek směřujících z Číny do Spojených států. Důvodem jsou rostoucí obavy z obchodního konfliktu mezi oběma velmocemi. Naopak prudce roste zájem o přepravu z jihovýchodní Asie.
• Evropská komise pokutovala technologické giganty Apple a Meta za porušení nových digitálních pravidel hospodářské soutěže. Apple má zaplatit 571 milionů dolarů a Meta 228 milionů dolarů kvůli nedodržení povinností vyplývajících z Aktu o digitálních trzích (DMA).
• Tempo růstu podnikatelské aktivity v eurozóně se v dubnu snížilo. Kompozitní index nákupních manažerů podle předběžných dat S&P Global klesl na 50,1 bodu z březnových 50,9 bodu. Čekal se pokles jen na 50,3 bodu. Klíčová je úroveň 50 bodů, která je předělem mezi pásmem růstu aktivity a pásmem jejího poklesu.
• Eurozóna: Obchodní bilance v únoru skončila přebytkem 24 miliard eur (leden: +0,8 miliardy eur), po sezónním očištění byl přebytek 21 miliard eur (leden: +14,4 miliardy eur).
• Eurozóna: Stavební výroba v únoru meziročně stoupla o 0,2 % (leden: +0,1 %), meziměsíčně klesla o 0,5 % (leden: +0,6 %).
• Spojené království: Předběžný kompozitní PMI v dubnu spadl na 48,2 bodu (odhad: 50,4 bodu, březen: 51,5 bodu), výroba 44 bodů (březen: 44,9 bodu), služby 48,9 bodu (březen: 52,5 bodu).
• Důvěra v českou ekonomiku se v dubnu snížila. Souhrnný indikátor klesl o 3,1 bodu na 96,5 bodu. Index důvěry spotřebitelů klesl o 1,1 bodu na 97,7 bodu. Důvěra podnikatelů se zvýšila jen v odvětví stavebnictví (+0,6 bodu), v průmyslu ukazatel klesl o 4,5 bodu a v obchodě a ve vybraných odvětvích služeb se snížil shodně o dva body.
• Podnikatelská nálada v Německu se v dubnu zlepšila, když se naopak čekalo její zhoršení. Hodnota jejího indexu narostla na 86,9 bodu z březnových 86,7 bodu. Oznámil to ve čtvrtek německý hospodářský institut Ifo, který index sestavuje. Čekal se pokles na 85,2 bodu. Ukazatel hodnotící současné podmínky stoupl na 86,4 bodu z 85,7 bodu, když se čekal pokles na 85,5 bodu. Index očekávání se ale snížil na 87,4 bodu z březnových 87,7 bodu, čekal se nicméně výrazně horší výsledek 85 bodů.
• Francie spolu s dalšími evropskými státy bude prosazovat opatření na ochranu evropského ocelářského průmyslu proti čínským dovozům. Uvedla to ve čtvrtek vládní mluvčí Sophie Primasová v reakci na oznámení společnosti ArcelorMittal, která plánuje zrušit přibližně 600 pracovních míst na sedmi místech ve Francii.
• Šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová vyzvala státy, aby neprodleně řešily obchodní napětí, které ohrožuje globální ekonomický růst. Upozornila, že nejistota způsobená americkými cly brzdí investice i spotřebu. Georgievová uvedla, že nepředvídatelnost spojená s agresivní celní politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí firmy odkládat investice a spotřebitele omezovat výdaje. "Nejistota je špatná pro byznys," konstatovala.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Německý vývojář softwaru SAP ve středu oznámil 58% meziroční nárůst provozního zisku za první čtvrtletí při konstantních směnných kurzech a potvrdil výhled celoročních tržeb z cloudových služeb. Provozní zisk dosáhl v prvním čtvrtletí 2,5 miliardy eur, zatímco analytici podle LSEG očekávali asi 2,2 miliardy eur.
• Norges Bank Investment Management, správce největšího státního investičního fondu na světě, ve čtvrtek oznámil, že fond ve čtvrtletí končícím březnem zaznamenal ztrátu 415 miliard norských korun, tedy zhruba 40 miliard dolarů. Hlavním důvodem je negativní vývoj na akciových trzích, především v oblasti technologií.
• Tržby společnosti Kering, majitele značek luxusního zboží Yves Saint Laurent, Gucci nebo Balenciaga, se v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 14 % na 3,9 miliardy eur, což bylo pod očekáváním analytiků oslovených LSEG, kteří předpovídali 4,01 miliardy eur. Tržby značky Gucci, která tvoří téměř polovinu celkových příjmů skupiny, spadly na srovnatelné bázi o 25 % na 1,57 miliardy eur.

Zdroj: CNBC