Index prosperity: Ve zdraví a bezpečnosti je Česko v čele Evropy, v bydlení na propadnutí

Na ploše deseti pilířů spojených s prosperitou, jako jsou ekonomika, vzdělávání a výzkum, trh práce nebo životní prostředí, obecně platí, že nejlepší podmínky pro život nabízí severské státy. Ani ty ale nejsou bezproblémové. První Švédsko se kupříkladu může dlouhodobě chlubit nejsilnější ekonomikou, nejlepším přístupem ke vzdělávání a výzkumu nebo kvalitním životním prostředím, ale v infrastruktuře nebo v bezpečnosti sklouzává k průměru.

Po Švédsku a Dánsku se na symbolické stupně vítězů poprvé dostalo i sousední Rakousko, kterému se meziročně podařilo zvýšit životní úroveň napříč téměř polovinou indikátorů. "Opačný proces nastal v Česku, kde jsme se naopak v šesti z deseti pilířů propadli, což nás ve srovnání prosperity posunulo blíž k východním státům, které zaujímají pozice na opačném konci srovnání," vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik projektu Evropa v datech. Jde především o Řecko na posledním místě a Bulharsko na předposledním. Trojici nejméně prosperujících států podle loňských dat uzavírá na 25. místě Slovensko.

Nedostupnost bydlení nejvíce zasahuje mladé

V Česku je dlouhodobě nejproblematičtější oblastí bydlení. Jeho cena, délka stavebního řízení, vysoké výdaje na chod domácnosti nebo drahé novostavby znemožňují Čechům bydlet dle jejich představ. V každém z těchto indikátorů se řadíme mezi šest nejhorších států. Situaci nepomáhá ani největší roztříštěnost municipalit napříč unií, a zatímco v předchozích letech jsme se mohli spolehnout alespoň na výhodnost nájemního bydlení v porovnání s vlastním, v roce 2024 jsme se i v tomto ohledu propadli podle serveru Numbeo k průměru.

Podle Martina Luxe ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR dopadá bytová krize nejvíce na mladé. "Bez finanční podpory rodiny je získání vlastního bydlení stále více jen nedosažitelným snem. A nájemní bydlení dosud příliš jistot nenabízí," říká Lux.

Tvrdý dopad situace kolem bydlení na mladé potvrzuje i Tereza Hrtúsová, analytička z České spořitelny. "Zhruba tři čtvrtiny domácností v Česku žijí ve vlastním bydlení. Z nedávného průzkumu Českého statistického úřadu vyplynulo, že s bydlením je v Česku spokojeno 92 % domácností. Horší je to s dostupností bydlení pro lidi, kteří si vlastní byt nebo dům teprve chtějí pořídit. Stávající situací na trhu s bydlením jsou nejvíce ohroženi mladí lidé, kteří nemají možnost získat vlastní bydlení s pomocí rodiny, ať už dědictvím, nebo finanční pomocí. Druhou skupinou jsou senioři, zejména ti, kteří žijí sami v nájmu za tržní cenu." Obnova bytového fondu navíc podle analytičky neodpovídá poptávce a vývoji populace. "Neexistují mechanismy či omezení pro nákupy nemovitostí občany v rámci i mimo EU. Investiční byty také často zůstávají prázdné. Pouhá změna v oblasti stavebního řízení dostupnost důstojného bydlení pro mladé pracující rodiny nezajistí," doplňuje Tereza Hrtúsová.

Chybí obnovitelné zdroje energie

Česko také trápí špatný stav životního prostředí a neschopnost vytvořit dobré podmínky pro podnikání. V obou oblastech nám připadlo 22. místo. V případě prostředí pro život nás trápí vysoké emise, a to zejména z vytápění, využívání půdy a lesnictví (ačkoli se podle letošních dat situace zlepšuje) i celkový přepočet emisí skleníkových plynů na obyvatele. "Hlavním důvodem vysokých emisí na obyvatele je fakt, že máme druhý nejvyšší podíl průmyslu na tvorbě HDP v EU a jedná se do značné míry o energeticky a emisně náročná průmyslová odvětví. Zároveň stále přetrvává vysoký podíl fosilních paliv na výrobě a spotřebě energie a Česko je nadále jedním z největších vývozců elektřiny v EU," vysvětluje Veronika Krejčí, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí.

Stále se nám zároveň nedaří zvedat podíl obnovitelných zdrojů v energetice, a to přesto, že má Česko například pro větrnou energii poměrně dobré předpoklady. Právě obnovitelné zdroje budou totiž Česku chybět v již probíhající transformaci energetiky. "Aktuálně probíhá masivní dekarbonizace energetiky s cílem úplného odchodu od využívání uhlí v energetice do roku 2033. Hlavním nástrojem je podpora z Modernizačního fondu pro modernizaci energetiky, teplárenství a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Těch by podle politiky ochrany klimatu mělo přibýt nejméně 8 GW instalovaného výkonu solárních a 1,2 GW instalovaného výkonu větrných elektráren do roku 2030. Po roce 2035 by měly k dekarbonizaci energetického mixu přispět rovněž nové jaderné zdroje," nastiňuje Veronika Krejčí.

Zdroj: Index prosperity Česka