Ceny ropy po útoku Izraele na Írán vyletěly vzhůru, brzy to mohou pocítit i Češi

Izraelský premiér Benjamin Netajahu řekl, že Izrael cílil mimo jiné na vědce jaderného programu pracující na výrobě atomové bomby. Zasaženo bylo také jaderné zařízení v Natanzu a útoky mířily i na zařízení spojená s programem balistických raket. Zabiti byli velitel íránských revolučních gard Hosejn Salámí, náčelník generálního štábu armády Mohammad Bagherí a nejméně šest jaderných vědců. Netanjahu navíc řekl, že údery proti Íránu budou pokračovat tak dlouho, jak bude třeba k odstranění hrozby. Odpoledne byly hlášeny další útoky na zařízení v Natanzu a rovněž na severoíránský Tabríz. Netanjahu zdůraznil, že nejde o útoky proti íránskému lidu, ale o akce pro zajištění existence Izraele.

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí pohrozil tvrdou odvetou. Na Izrael pak dopoledne z Íránů odstartovala asi stovka dronů. Ty nicméně byly sestřelovány už ve vzdušném prostoru Jordánska a Saúdské Arábie.

Analytici varují, že konflikt může zasáhnout dodávky ropy nejen z Íránu, ale i z dalších zemí regionu. Podle zprávy OPEC íránská produkce ropy v dubnu dosahovala 3,305 milionu barelů denně. Ačkoli byl izraelský útok rozsáhlý, ropných zařízení se přímo netýkal. To podle odborníků znamená, že v tuto chvíli Írán může své dodávky ropy udržet.

"V maximu ceny ropy reagovaly růstem přes 10%, pak ale lehce korigovaly. Nakonec růst cen není až tak dramatický, trh tedy zjevně čeká na další vývoj, zejména na to, jak razantní bude íránská odpověď," říká Petr Zajíc, investiční ředitel Amundi Czech Republic.

Napětí v oblasti vyvolává i možnost, že Írán omezí dopravu přes Hormuzský průliv, tím přitom proudí mimo jiné asi pětina světové ropy. Ellen Waldová, spoluzakladatelka Washington Ivy Advisors, ale míní, že jakýkoli pokus Teheránu o blokádu průlivu by byl tvrdě potrestán a zároveň by poškodil i ekonomické zájmy samotného Íránu, zejména ve vztahu k Číně, hlavnímu odběrateli jeho ropy.

Podle Saula Kavonice ze společnosti MST Marquee je izraelský útok budíčkem pro trhy, které poslední rok ignorovaly geopolitická rizika. "Obávám se, že by situace mohla eskalovat a dostat se mimo kontrolu," varuje.

Dražší ropu pocítí i Češi

"Dění na Blízkém východě má širší dopad na trhy. Propadají se i futures na americké akciové indexy. Koruna jako měna z rozvíjejícího se regionu na zvýšené napětí ve světě běžně reaguje oslabením a současný útok není výjimkou. Prozatím česká měna oslabila k 24,80 EUR/CZK, respektive k 21,50 USD/CZK," říká hlavní ekonom XTB v ČR a na Slovensku Pavel Peterka. "Pokud nedojde k brzké deeskalaci, lze očekávat setrvání koruny na slabších úrovních. To by zdražovalo dovoz, což by se mohlo projevit inflačními tlaky. Na to by pak ČNB reagovala delší pauzou v cyklu snižování úrokových sazeb, což by znamenalo pomalejší růst ekonomiky a dražší úvěry. Podobný efekt na ekonomiku má i dražší ropa," pokračuje.

Dražší ropu, nebude-li růst jejích cen jen krátkodobou záležitostí, samozřejmě Češi pocítí i na čerpacích stanicích, pohonné hmoty by podle Peterky mohly zdražit o 1 až 3 koruny na litr v závislosti na dalším vývoji konfliktu. "Zároveň víme, že ceny pohonných hmot jsou pružné spíše směrem nahoru, tedy, že v případě posilování koruny a zlevňování ropy (okamžitý) pokles cen pohonných hmot spíše čekat nelze, zatímco při růstu cen ropy a oslabování koruny mohou být ceny na stojanech čerpacích stanic přepisovány velice rychle," dodává Pavel Peterka.

JPMorgan: V nejhorším scénáři může barel ropy stát až 130 dolarů

Analytici z banky Barclays varují, že nejhorší scénář není v cenách ropy zohledněn. Zůstává podle nich mimo nejasné, zda útok Izraele podpořily i jiné regionální mocnosti. Americký ministr zahraničí Marco Rubio nicméně potvrdil, že Izrael jednal bez souhlasu Spojených států. Zdůraznil, že USA se neúčastní útoků a prioritou Washingtonu je bezpečnost amerických sil v regionu. O víkendu se mělo konat další kolo jednání mezi USA a Íránem o jeho jaderním programu, po útoku byly ale plány zrušeny.

Analytici z JPMorgan Chase navzdory růstu napětí kvůli izraelskému útoku stále počítají v základním scénáři s průměrnou cenou ropy v příštím roce 60 až 65 dolarů za barel. Nicméně pokud by konflikt v regionu eskaloval tím nejhorším možným způsobem a navíc by došlo k zablokování Hormuzského průlivu, mohly by podle nich ceny černého zlata vystoupat až na 130 dolarů za barel.

Nejistota sráží náladu na obou stranách Atlantiku

Nejistota investorů byla v pátek zřejmá v Evropě i ve Spojených státech. Evropské akciové indexy otevřely v červeném. Pod nulou zůstávaly hlavní benchmarky i odpoledne, nicméně britský index FTSE 100 už byl v 14.45 SELČ v záporu jen kosmeticky. Futures na hlavní americké akciové indexy zhruba tři čtvrtě hodiny před začátkem obchodování klesaly asi o procento. V Evropě výrazně ztrácely akcie leteckých dopravců, naopak třeba akcie ropné firmy BP nebo cenné papíry provozovatele tankerů Frontline a námořního dopravce A.P. Møller-Mærsk byly výrazně v plusu.

"Vzhledem k růstu cen ropy kvůli zvýšenému geopolitickému riziku mohou ceny akcií leteckých společností mířit jediným směrem - dolů," prohlásil analytik ve společnosti PVM Tamas Varga. "Ceny leteckého paliva totiž rostou ruku v ruce s cenami ropy," vysvětlil.

Zdroj: CNBC, Reuters, BBC