Chcete si na dovolené opravdu odpočinout? Pro začátek dodržte tato čtyři pravidla
Dovolená není luxus, ale nezbytná součást zdravého pracovního života. Kdo si skutečně odpočine, vrací se do práce s větší chutí, nadhledem i schopností zvládat náročné situace. Krátkodobé vypnutí paradoxně zvyšuje dlouhodobou pracovní výkonnost i spokojenost.
Psychologové i odborníci na pracovní trh se shodují, že pravidelné dobíjení energie je klíčové pro zdraví, produktivitu i motivaci. Jak si tedy zajistit, že si během volna skutečně odpočinete?
- Odpojte se: Pokud to pracovní pozice dovoluje, vypněte notifikace a pracovní e-mail. Jasně si nastavte hranice, například komunikovat pracovně jen v přesně určeném čase.
- Delegujte: Svěřte agendu kolegům a ujistěte se, že vědí, co dělat v případě potřeby.
- Plánujte s předstihem: Pokud víte, že budete mít volno, mentálně se na něj připravte. I to pomáhá "přepnout" do režimu odpočinku.
- Buďte k sobě laskaví: Dovolená je investicí do vaší energie.
Dvě třetiny Čechů pracují i na dovolené, většina z vlastní iniciativy
Navzdory touze po odpočinku je pro mnoho Čechů práce během dovolené běžnou realitou. Většina lidí si bere práci s sebou i na zasloužené volno. Konkrétně 61 % Čechů během dovolené alespoň někdy pracuje, pouze 39 % se dokáže úplně odpojit od pracovních záležitostí.
Detailnější pohled odhaluje, že 6 % respondentů si pravidelně, v podstatě každý den, vyhradí čas na kontrolu novinek v práci a řešení případných nutností. Dalších 18 % občas aktivně zkontroluje e-maily a vyřeší potřebné věci, zatímco 36 % pracuje výjimečně, tedy pouze v případě, že je z práce někdo kontaktuje s neodkladnou záležitostí. Jen 1 % lidí uvádí, že během volna pracuje prakticky jako obvykle.
Důvody pro práci na dovolené
Ačkoli by se mohlo zdát, že za prací během dovolené stojí především tlak ze strany nadřízených, data ukazují opak. Většina lidí si pracovní záležitosti bere s sebou z vlastního rozhodnutí. Respondenti mohli uvést více důvodů a jejich odpovědi naznačují, že hlavní motivací bývá vnitřní potřeba zůstat v obraze nebo zachovat plynulý chod práce. Třetina (33 %) uvedla, že chtějí mít přehled, stejně velký podíl zmínil odpovědnost vůči klientům nebo zakázkám. Třicet procent respondentů má pocit, že by bez jejich přítomnosti práce stála, čemuž se snaží předejít. Třináct procent se nedokáže odpojit kvůli zvyku kontrolovat pracovní telefon či notebook. Jen pětina lidí uvedla, že pracují proto, že to od nich očekávají nadřízení.
"Technologie nás udržují permanentně dostupné. Mnohdy jsme si na to zvykli více, než si připouštíme. I když to často není nutné, kontrolujeme poštu nebo reagujeme na zprávy, jen abychom neměli pocit, že nám něco uniká. Tento tlak ale často vychází z nás samotných," komentuje situaci Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz.
Vliv výše platu a profesní role na pracovní návyky
Realizovaný průzkum odhalil silnou korelaci mezi výší příjmu a profesním zařazením a tendencí pracovat během dovolené. Výsledky jasně ukazují, že lidé s vysokou mzdou pracují na dovolené výrazně častěji (68 % alespoň někdy) než lidé s nízkou mzdou (44 %). Nejméně si od práce na dovolené odpočinou vrcholoví manažeři – pouze 10 % jich uvedlo, že během volna vůbec nepracují. Naopak u nekvalifikovaných pracovníků je to 73 % a mezi odbornými zaměstnanci a pracovníky ve službách 64 %.
Lidé s vyššími příjmy a management se naopak častěji věnují práci z vlastní iniciativy, například kvůli potřebě mít přehled (41 % u vysokých mezd) nebo pocitu, že by práce bez nich stála (36 % u top managementu). Paradoxně, navzdory vyšší frekvenci práce na dovolené, lidé s vyššími příjmy častěji uvádějí, že si na dovolené odpočinou (91 % respondentů s vysokou mzdou se cítí odpočinutě, zatímco u lidí s nízkou mzdou je to 75 %).
Skutečný odpočinek si dopřeje jen menšina. Jak to změnit?
Ačkoli 55 % respondentů plánuje letos vyčerpat veškerou svou dovolenou, pocit skutečného odpočinku má jen část z nich. Jen třetina lidí (33 %) se po dovolené cítí "rozhodně odpočinutě", polovina (50 %) se cítí "spíše" odpočinutě. Část respondentů (13 %) přiznává, že se jim během volna nepodaří opravdu vypnout. Právě dlouhodobý nedostatek kvalitního odpočinku přitom může vést k únavě, poklesu motivace i vyhoření.
Napovídá tomu i další zjištění. Z průzkumu vyplynulo, že ženy si svou dovolenou čerpají důkladněji – 60 % z nich uvedlo, že vyčerpají vše, na co mají nárok, zatímco u mužů je to jen 50 %. Vysvětlením může být fakt, že ženy si volno častěji plánují dopředu, například s ohledem na rodinu či školní prázdniny. Zároveň ale musejí čelit i ad hoc potřebám spojeným s péčí o děti nebo jiné blízké, například při jejich nemoci nebo zařizování na úřadech. V takových situacích si část žen raději vezme dovolenou než nemocenskou, což zvyšuje její celkovou spotřebu, ale ne nutně kvalitu odpočinku.
Muži naopak častěji uvádějí, že potřebují být "v obraze" i během volna. Může za tím být větší zaměření na výkon nebo společenské stereotypy, které jsou zakořeněné zejména ve vedoucích pozicích. I to může bránit skutečnému uvolnění během dovolené.
O průzkumu: Anketa proběhla v červnu 2025 na portálu pro anonymní srovnávání mezd Platy.cz. Zúčastnilo se jí celkem 2 335 respondentů z různých věkových, profesních i příjmových skupin. Cílem bylo zjistit, jak lidé pracují o dovolené.
Zdroj: Alma Career