Tuzemský HDP v druhém čtvrtletí mezikvartálně stoupl o 0,2 %

Mezikvartální růst české ekonomiky v druhém čtvrtletí zpomalil. HDP stoupl o 0,2 %, v prvním čtvrtletí bylo růstové tempo o 0,5 procentního bodu silnější. Ukázal to první odhad Českého statistického úřadu. Meziročně ekonomika přidala 2,4 %, tedy stejně jako v prvním čtvrtletí. Ekonomové čekali meziroční růst o desetinu procentního bodu silnější.
Meziroční růst HDP podpořila domácí poptávka, hlavně výdaje na konečnou spotřebu domácností a tvorba hrubého kapitálu. Růst hrubé přidané hodnoty nejvíce podpořily průmysl a skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se ale naprosté většině odvětví národního hospodářství. Mezičtvrtletní růst hrubé přidané hodnoty pozitivně ovlivnila zejména skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se také stavebnictví, naopak mírný pokles zaznamenal zpracovatelský průmysl.
"Zatímco v prvním čtvrtletí česká ekonomika překvapila pozitivně, a to i díky efektu předzásobení před zavedením amerických cel, nyní překvapila negativně. Opět se ukázalo, že sice firmy mohou hýřit optimismem, ale pokud nemají nové zakázky, nejsou ani výsledky. Jde ovšem stále jen o předběžné číslo, které se bude zpřesňovat, takže je pravděpodobné, že se nějakého drobného vylepšení výsledků ještě dočkáme. V každém případě ani slabší výsledek za druhý kvartál ještě neznamená ohrožení celoročního výhledu růstu na úrovni dvou procent," napsal hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Na druhou stranu aktuální vyznění obchodních jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy podle Dufka vede k přehodnocení výhledu na rok následující. Je podle něj pravděpodobné, že růst v roce 2026 sestoupí pod 2 %, a to nejen v důsledku nižšího přímého a nepřímého vývozu do USA, ale také vlivem pomalejšího oživení v Německu. Navíc podle něj nelze vyloučit ani zvýšení tlaku na marže českých subdodavatelů, na kterých se budou chtít "zhojit" někteří zahraniční odběratelé.
"Pokles tempa mezičtvrtletního růstu české ekonomiky na 0,2 % je výrazný a nepříjemný, nicméně ne zcela překvapivý. Snahy evropských výrobců v prvním čtvrtletí předzásobit americký trh před zavedením Trumpových celních bariér byl jednorázový pozitivní příspěvek k bilanci zahraničního obchodu, který od té doby z velké části vyprchal. V druhém kvartálu zahraniční obchod ekonomiku naopak opět přibrzdil," doplnil hlavní ekonom ve společnosti INVESTIKA Vít Hradil.
Hradil upozornil, že ačkoli spotřeba domácností dále roste, zůstává zhruba 2 % pod úrovní z konce předpandemického roku 2019. To představuje suverénně nejhorší výsledek ze všech zemí Evropské unie. Ve zbytku letošního roku podle Hradila bude pokračovat růst spotřeby domácností, která bude tahounem celkového ekonomického růstu. Opačným směrem podle něj zřejmě bude působit zahraniční obchod, primárně vlivem celní politiky USA. "Za celý letošní rok momentálně počítáme s průměrným růstem těsně pod dvěma procenty, v tom příštím pak naději na další zrychlení zhatil Donald Trump a očekáváme opět zhruba dvouprocentní růst," dodal.
"Čistě hypoteticky, i pokud by v třetím a čtvrtém čtvrtletí domácí ekonomika mezikvartálně stagnovala, HDP by za celý rok vzrostl o 1,8 %, což by vzhledem k okolnostem nebyl nijak špatný výsledek," vypočítal hlavní analytik ve společnosti Citfin Miroslav Novák.
Aktuality


