Fed v červenci sazby nesnížil, dva členové FOMC to ale chtěli. Snaží se zavděčit Trumpovi?

Americká centrální banka také na červencovém jednání potvrdila nastavení měnové politiky. Základní úroková sazba zůstává v pásmu 4,25–4,50 %. Fed tak nadále odolává tlaku prezidenta Donalda Trumpa na snižování úroků. Ve středu šéf Bílého domu požadavek na nižší sazby zopakoval poté, co byla zveřejněna zpráva o silném růstu ekonomiky USA ve druhém čtvrtletí.
Rozhodnutí o výši sazeb ale tentokrát nebylo jednotné. Členové měnového výboru Michelle Bowmanová a Christopher Waller vyjádřili přesvědčení, že by Fed měl měnovou politiku uvolnit, protože inflace je pod kontrolou a situace na trhu práce by se mohla brzy začít zhoršovat.
"Hodně lidí teď Christophera Wallera odsuzuje. Říkají, že se chce pouze zavděčit Trumpovi, protože stojí o místo guvernéra Fedu. Já ale v jeho argumentaci ohledně trhu práce nevidím nic špatného. Může mít pravdu," říká Jan Berka, hlavní ekonom Portu.
"Ačkoli výkyvy v čistém vývozu nadále ovlivňují data, nedávno zveřejněné ukazatele naznačují, že růst ekonomické aktivity se celkově v první polovině roku zmírnil," píše se v prohlášení ze zasedání centrální banky. "Míra nezaměstnanosti zůstává nízká a podmínky na trhu práce solidní. Inflace je nadále mírně zvýšená."
Předseda Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že výbor nerozhodl, zda úrokové sazby sníží na zářijovém zasedání. "Žádná rozhodnutí neděláme dopředu. Vezmeme v úvahu všechny informace, které budeme mít k dispozici, až budeme rozhodovat," prohlásil.
Šéf centrální banky připustil, že oznamované dohody USA s významnými obchodními partnery dávají tušit, jak bude v dalších letech vypadat obchodní politika USA. Upozornil ale, že spousta témat zůstává otevřená.
Základní úroková sazba Fedu by podle odhadu členů měnového výboru z června měla letos klesnout na 3,9 %. To představuje dvojí snížení sazeb po 25 bazických bodech. Do konce roku ale zbývají už jen tři zasedání, v září, říjnu a prosinci. Příští rok by se sazba podle aktuální prognózy měla snížit jednou nebo dvakrát a v roce 2027 by základní úrok měl sestoupit na 3,4 %.
Podle ekonomické prognózy zveřejněné na závěr červnového jednání banky hrubý domácí produkt Spojených států letos stoupne o 1,4 % a příští rok se zvedne o 1,6 %. Oproti březnu tak byly odhady růstu ekonomiky sníženy o 0,3 a 0,2 procentního bodu. Výhled růstu HDP pro rok 2027 byl potvrzen na 1,8 %.
Inflace má letos dosáhnout v průměru 3 %, v březnu měnový výbor vyhlížel růst cen tempem 2,7 %. Příští rok má růst cen zpomalit na 2,4 % a v roce 2027 má jeho tempo klesnout na 2,1 %. V březnu centrální banka vyhlížela pro příští rok inflaci 2,2 % a pro rok 2027 čekala růst cen 2% tempem. Fed úpravou prognózy v červnu vyjádřil obavy z dopadů celní politiky prezidenta Donalda Trumpa. V červnu inflace vystoupila na 2,7 % z květnových 2,4 %.
Podle nástroje FedWatch burzovní skupiny CME by Fed letos mohl měnovou politiku uvolnit na zasedáních v září a v prosinci. Pro příští rok trh vyhlíží trojí snížení sazeb po 25 bazických bodech do cílového pásma 3,00–3,25 %.
Fed zahájil snižování sazeb loni v září, kdy základní úrok zredukoval o půl procentního bodu z pásma 5,25–5,50 %. V listopadu i v prosinci sazby snížil o čtvrt procentního bodu. Už v lednu byl ale cyklus uvolňování měnové politiky pozastaven.
Centrální banka se snižováním sazeb snažila normalizovat měnovou politiku poté, co inflace výrazně klesla z velice vysokých úrovní dosažených v roce 2022 (40leté maximum 9,1 % v červnu 2022). Pozastavení snižování sazeb ekonomové vysvětlují obnoveným růstem inflace a nejistými vyhlídkami dalšího vývoje spotřebitelských cen, mimo jiné kvůli americké celní politice a hrozbě obchodních válek.
Komentář expertů z XTB
Ekonomika se ve druhém čtvrtletí vrátila k růstu
Ekonomika Spojených států ve druhém čtvrtletí rostla výrazně rychleji, než se očekávalo, a to především díky zlepšení obchodní bilance a obnovené důvěře spotřebitelů. Ve středu to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Hrubý domácí produkt vzrostl od dubna do června anualizovaně o 3 %. Výsledek výrazně překonal odhad společnosti Dow Jones, který počítal s růstem pouze o 2,3 %, a zároveň pomohl vyrovnat pokles o 0,5 % v prvním čtvrtletí způsobený především prudkým nárůstem dovozu do Spojených států.
Druhé čtvrtletí zahrnuje také oznámení dovozních cel prezidenta Donalda Trumpa z 2. dubna označované jako "den osvobození". V uplynulých třech měsících Trumpova administrativa vedla několik kol napjatých jednání s obchodními partnery USA, což sice zvýšilo nervozitu na trzích, ale růst ekonomiky byl i tak silný.
"Slovem léta, pokud jde o ekonomiku, je odolnost," uvedla Heather Longová, hlavní ekonomka Navy Federal Credit Union. "Spotřebitelé zůstávají nervózní, protože ne všechny oznámené obchodní dohody byly definitivně potvrzeny, ale i tak se drží."
"Odpůrci prezidenta Trumpa tvrdili, že kvůli clům USA čeká recese nebo dokonce deprese, protože cla zvýší ceny a spotřebitelé začnou významně šetřit," uvedl Kevin Hassett, ředitel Národní ekonomické rady, v rozhovoru pro CNBC. "Zveřejněná čísla ale nic z toho nepotvrzují, naopak ukazují na houževnatost spotřebitelů."
Zdroj: FOMC, CNBC