Evropské akciové indexy se v úterý vyvíjely smíšeně
Západoevropské akciové trhy se v úterý na směru neshodly. Investoři věnovali pozornost mimo jiné zprávě o americké inflaci s potenciálním dopadem na zářijové rozhodnutí Fedu o nastavení měnové politiky ve Spojených státech.
Panevropský index STOXX Europe 600 přidal 0,21 % na 547,89 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,20 % na 9 147,81 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,71 % na 7 753,42 bodu, zatímco německý DAX se snížil o 0,23 % na 24 024,78 bodu.
Dařilo se mimo jiné akciím společností A.P. Møller-Mærsk (+5,35 %), Infineon Technologies (+4,22 %) nebo Siemens Energy (+4,20 %). Pod nulou seanci zakončily mimo jiné cenné papíry firem SAP (-6,96 %), Delivery Hero (-4,60 %) či Ocado Group (-3,96 %).
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen se ve Spojených státech v červenci nezměnilo. Inflace zůstala na červnových 2,7 %, kam vystoupila z 2,4 % v květnu. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v červenci zvýšily o 0,2 %, jak se čekalo, po růstu o 0,3 % v červnu. Jádrová inflace, která vylučuje vliv kolísavých cen potravin a energií, dosáhla meziroční hodnoty 3,1 % a meziměsíční 0,3 %. Meziroční jádrová inflace se zvýšila proti červnu o 0,2 procentního bodu, a také tedy vysílá signál, že zvýšené tempo růstu cen přetrvává. Výsledek je navíc horší, než se čekalo, ekonomové vyhlíželi meziroční jádrovou inflaci 3,0 %. Celková meziroční inflace překvapila mírně pozitivně, čekalo se zrychlení růstu spotřebitelských cen na 2,8 %.
Americká centrální banka inflaci cíluje na 2 %, údaj za červenec tak potvrzuje růst cen zvýšeným tempem. Vedle zajišťování cenové stability má ale Fed i mandát k zajišťování maximální zaměstnanosti. A právě data z trhu práce zveřejněná na začátku měsíce vyzněla smíšeně. Celková míra nezaměstnanosti se totiž sice stále drží blízko 4 %, ale tvorba pracovních míst v červenci výrazně zpomalila a také byly prudce níže revidovány údaje za květen a červen. To podle ekonomů naznačuje, že trh práce nemusí být tak odolný, jak se dlouho myslelo.
Základní úroková sazba Fedu by podle odhadu členů měnového výboru z června měla letos klesnout na 3,9 %. To představuje dvojí snížení po 25 bazických bodech. Do konce roku ale zbývají už jen tři zasedání, v polovině září, na konci října a v první polovině prosince. Příští rok by se sazba Fedu podle aktuální prognózy měla snížit jednou nebo dvakrát a v roce 2027 by základní úrok měl sestoupit na 3,4 %.
Nejdůležitější úterní události na evropských trzích
- Nezaměstnanost ve Spojeném království v třech měsících do června činila 4,7 %. Počet zaměstnaných se zvýšil o 238 tisíc. Podle britského statistického úřadu šlo o největší přírůstek zaměstnanosti od loňského září.
- ZEW index pro eurozónu se v srpnu snížil z červencových 36,1 bodu na 25,1 bodu, což je nejnižší hodnota od března. Ukazatel zůstává mírně nad dlouhodobým průměrem. Index pro Německo klesl na 34,7 bodu.
- Madrid se dostává do napětí s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Odmítl nákup stíhaček F-35 od Lockheed Martin, nehodlá plnit nový cíl NATO na obranné výdaje ve výši 5 % HDP a prohlubuje hospodářské vztahy s Čínou.
- Evropští výrobci aut včetně BMW, Mercedes-Benz a Volvo Cars stále čelí clu 27,5 % při vývozu do USA, protože nová sazba 15 % z červencové obchodní dohody zatím nebyla zavedena. Podle přepravní společnosti Wallenius Wilhelmsen to udržuje automobilový obchod mezi trhy v nejistotě.
Zdroj: CNBC