Americká inflace zůstává zvýšená, Fed nebude mít příští měsíc snadné rozhodování
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen se ve Spojených státech v červenci nezměnilo. Inflace zůstala na červnových 2,7 %, kam vystoupila z 2,4 % v květnu. Zpráva je zásadní pro Fed, který bude příští měsíc rozhodovat o nastavení měnové politiky.
Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v USA v červenci zvýšily o 0,2 %, jak se čekalo, po růstu o 0,3 % v červnu. Jádrová inflace, která vylučuje vliv kolísavých cen potravin a energií, dosáhla meziroční hodnoty 3,1 % a meziměsíční 0,3 %. Meziroční jádrová inflace se zvýšila proti červnu o 0,2 procentního bodu, a také tedy vysílá signál, že zvýšené tempo růstu cen přetrvává. Výsledek je navíc horší, než se čekalo, ekonomové vyhlíželi meziroční jádrovou inflaci 3,0 %. Celková meziroční inflace překvapila mírně pozitivně, čekalo se zrychlení růstu spotřebitelských cen na 2,8 %.
Trading Economics
USA - meziroční inflace (v %)
Ceny potravin v červenci meziročně stouply o 2,9 %, ceny energií byly naopak nižší o 1,6 %. Ceny služeb nezahrnující oblast energetiky se zvýšily o 3,6 %, v rámci této kategorie byly náklady na bydlení vyšší o 3,7 %.
"Cla jsou v inflačních číslech cítit, ale zatím rozhodně nejde o katastrofu," řekl pro CNBC Jared Bernstein, ekonom Bílého domu z doby prezidenta Joea Bidena.
Dopady cel se projeví v druhé polovině roku
Inflace versus trh práce
Americká centrální banka inflaci cíluje na 2 %, údaj za červenec tak potvrzuje růst cen zvýšeným tempem. Vedle zajišťování cenové stability má ale Fed i mandát k zajišťování maximální zaměstnanosti. A právě data z trhu práce zveřejněná na začátku měsíce vyzněla smíšeně. Celková míra nezaměstnanosti se totiž sice stále drží blízko 4 %, ale tvorba pracovních míst v červenci výrazně zpomalila a také byly prudce níže revidovány údaje za květen a červen. To podle ekonomů naznačuje, že trh práce nemusí být tak odolný, jak se dlouho myslelo.
CNBC
USA - změna počtu pracovních míst mimo zemědělství
Na zasedání v závěru července americká centrální banka rozhodla o stabilitě sazeb. Rozhodnutí o nastavení měnové politiky ale nebylo jednotné. Členové měnového výboru Michelle Bowmanová a Christopher Waller vyjádřili přesvědčení, že by Fed měl měnovou politiku uvolnit, protože inflace je pod kontrolou a situace na trhu práce by se mohla brzy začít zhoršovat. A tato úvaha směrem k trhu práce se následně de facto potvrdila.
Šéf centrální banky Jerome Powell během tiskové konference po červencovém jednání Fedu připustil, že oznamované dohody USA s významnými obchodními partnery dávají tušit, jak bude v dalších letech vypadat obchodní politika USA. Upozornil ale zároveň, že spousta témat zůstává otevřená, a tedy je potřeba počkat. Teď Fed podle ekonomů bude stát před otázkou, zda věnovat větší pozornost inflaci, nebo trhu práce.
Základní úroková sazba Fedu by podle odhadu členů měnového výboru z června měla letos klesnout na 3,9 %. To představuje dvojí snížení po 25 bazických bodech. Do konce roku ale zbývají už jen tři zasedání, vedle toho v polovině září ještě jedno na konci října a v první polovině prosince. Příští rok by se sazba Fedu podle aktuální prognózy měla snížit jednou nebo dvakrát a v roce 2027 by základní úrok měl sestoupit na 3,4 %.
Zdroj: FXstreet.com, CNBC, Reuters
