Pátek na evropských burzách skončil nejednotně, v týdenním horizontu hlavní indexy stouply

Panevropský index STOXX Europe 600 posílil o 0,49 % na 570,40 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,67 % na 9 491,25 bodu a francouzský CAC 40 si připsal 0,31 % na 8 081,54 bodu, zatímco německý DAX klesl o 0,18 % na 24 378,80 bodu.

Dařilo se mimo jiné akciím společností Raiffeisen Bank International (+7,38 %), thyssenkrupp (+5,49 %) nebo Man Group (+4,65 %). Naopak pod nulou den zakončily cenné papíry firem Holcim (-2,84 %), ITV (-2,52 %) či Siemens Energy (-2,21 %).

Podle deníku Financial Times plánuje Evropská unie zrušit sankce proti jednomu ruskému oligarchovi, aby kompenzovala Raiffeisen Bank International škody, které jí vznikly v Rusku. Raiffeisen má ze všech západních bank největší zbývající působnost v Rusku. Tisková agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroje uvedla, že banka tento týden neuspěla ve snaze prodat podíl ve své ruské divizi.

Za týden STOXX Europe 600 zpevnil o 2,86 %, FTSE 100 se zvýšil o 2,22 %, DAX si připsal 2,69 % a CAC 40 posílil o 2,68 %.

Evropští lídři se tento týden sešli v Kodani, aby diskutovali o možnosti vybudování dronové zdi, která by měla zabránit ruským letounům v narušování evropského vzdušného prostoru. Evropští zbrojařští giganti plán vítají a projekt pozorně sledují také investoři.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Kompozitní index nákupních manažerů v eurozóně od S&P Global byl v září finálními daty potvrzen na 51,2 bodu, což představuje nárůst z 51 bodů v srpnu a čtvrtý měsíční nárůst v řadě. Výsledek signalizuje nejrychlejší růst aktivity v soukromém sektoru od loňského května.
• Ruský index nákupních manažerů ve službách od společnosti S&P Global se v září snížil na 47 bodů ze srpnových 50 bodů. Jedná se o třetí pokles za čtyři měsíce a nejstrmější propad od prosince 2022.
• Ceny výrobců v eurozóně v srpnu meziměsíčně klesly o 0,3 %. Obrátil se tak trend dvou po sobě jdoucích měsíců růstu a nenaplnila se očekávání trhu, která předpokládala pokles cen o 0,1 %.
• Evropská komise příští rok navrhne legislativu, která vytvoří jednotný právní rámec pro startupy napříč Evropskou unií. Cílem je zjednodušit podnikání, udržet talenty v Evropě a umožnit firmám snazší expanzi, uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová na konferenci Italian Tech Week v Turíně.
• Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že případné dodávky amerických střel Tomahawk na Ukrajinu by sice zásadně nezměnily situaci na bojišti, ale znamenaly by "zcela novou fázi eskalace" mezi Moskvou a Washingtonem. Reagoval tak na zprávy, že vláda Donalda Trumpa zvažuje nejen poskytnutí zbraní, ale i sdílení zpravodajských informací o cílech hluboko v ruském území.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Německá letecká skupina Lufthansa plánuje do roku 2030 snížit počet zaměstnanců o 4 000, což představuje téměř 4 % pracovní síly. Opatření by se mělo týkat především administrativních pozic v Německu.
• Farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že plánuje přesunout obchodování se svými akciemi do USA na newyorskou burzu NYSE. Podle předsedy představenstva Michela Demareho má krok podpořit dlouhodobou strategii udržitelného růstu a rozšířit přístup k investorům, zejména ve Spojených státech.
• Ekonomická nálada v eurozóně se v září zlepšila, obavy z inflace ustupují. Index ekonomického sentimentu v září vzrostl na 95,5 bodu, a mírně tak překonal očekávání trhu.
• Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že plánuje přesunout obchodování se svými akciemi do USA na newyorskou burzu NYSE. Rozhodnutí přichází v době, kdy londýnská burza čelí odlivu velkých firem hledajících vyšší ocenění v zahraničí.
• Rachel Reevesová na výroční konferenci Labouristické strany nepředstavila konkrétní kroky k podzimnímu rozpočtu. Ekonomové přitom varují, že k zaplnění rostoucí fiskální mezery může být nutné zvýšit výběr daní až o 50 miliard liber.
• Farmaceutická skupina GSK oznámila, že její generální ředitelka Emma Walmsleyová 31. prosince po více než osmi letech ve vedení společnosti opustí svou funkci. Nahradí ji dosavadní obchodní ředitel Luke Miels.
• Německá inflace harmonizovaná s metodikou výpočtů EU se v září zvýšila více, než očekávali analytici, a dosáhla 2,4 %. To je nejvyšší hodnota od února. Odhady Reuters počítaly pouze s růstem na 2,2 % ze srpnových 2,1 %. Podle ekonoma Commerzbank Ralpha Solveena ceny rostou rychleji, než by si přála Evropská centrální banka, navzdory oslabené ekonomice.
• Maloobchodní tržby v Německu se v srpnu proti červenci snížily o 0,2 %, a zaostaly tak za očekáváním růstu o 0,5 %. Šlo o čtvrtý pokles v letošním roce.
• Ceny dovozu do Německa v srpnu meziročně klesly o 1,5 % po poklesu o 1,4 % v červenci. Největší vliv mělo zlevnění energií.
• Hrubý domácí produkt Spojeného království v druhém čtvrtletí podle zpřesněných údajů vzrostl mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 1,4 %. Růst táhly služby a stavebnictví, produkce klesla.
• V září se počet nezaměstnaných v Německu zvýšil o 14 tisíc na 2,98 milionu. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti zůstala na 6,3 %, což je nejvyšší úroveň od roku 2020.
• Evropská komise schválila plánovanou akvizici módního domu Versace italskou společností Prada. Hodnota transakce je 1,38 miliardy dolarů a podle regulátora nepředstavuje riziko pro hospodářskou soutěž.
• Kabinet německého kancléře Friedricha Merze schválil modernizační balíček, který má zjednodušit podnikání a urychlit digitální služby pomocí AI. Cílem je snížit byrokratickou zátěž, podpořit růst a vrátit německou ekonomiku po dvou letech poklesu zpět na špičku.

Trading Economics

Středeční makrodata

• Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti v eurozóně v srpnu vzrostla na 6,3 % z historického minima 6,2 % v červenci. Ekonomové čekali stagnaci. Počet lidí bez práce se zvýšil o 11 tisíc na 10,842 milionu. Míra nezaměstnanosti mladých do 25 let dosáhla 14 %, což je nejnižší úroveň od března 2023.
• Ruské ministerstvo financí zveřejnilo návrh státního rozpočtu na rok 2026, podle kterého má být vojenské výdaje hrazeny především zvýšením daní. Plán počítá se zvýšením DPH z 20 na 22 %, snížením prahu pro registraci malých firem k DPH a zavedením 5% daně z hazardu.
• Evropská unie připravuje zásadní změnu v ochraně svého ocelářského průmyslu. Podle návrhu, který má být zveřejněn příští týden, plánuje Evropská komise zvýšit dovozní cla na ocel ze současných 25 % na 50 %. Nová sazba se uplatní na dovozy, které překročí stanovené kvóty.

Zdroj: CNBC