ČNB vydala prvních šest povolení k podnikání s kryptem
Česká národní banka vydala prvních šest povolení poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy podle evropského nařízení MiCA. Celkem obdržela 248 žádostí, posuzování dalších pokračuje.
Od loňského února již provozování služeb v oblasti kryptoaktiv nespadá pod volnou živnost. Kdo chce v tomto oboru podnikat, potřebuje povolení od České národní banky. Tato změna vychází z evropského nařízení MiCA, které zavádí jednotná pravidla pro trh s kryptoaktivy v celé Evropské unii. Ti, kteří povolení získají, podléhají následně dohledu ČNB.
"Licenční řízení podle nařízení MiCA je administrativně i odborně velmi náročné. Obdrželi jsme 248 žádostí a každou z nich posuzujeme individuálně a důsledně podle jednotných evropských pravidel. Vydání prvních povolení potvrzuje, že jsme tento mimořádný nápor zvládli při zachování vysokých nároků na kvalitu a ochranu klientů," říká Jan Procházka, člen bankovní rady ČNB.
Po nabytí právní moci budou držitelé povolení zveřejněni v seznamu regulovaných subjektů na stránkách ČNB. "Udělení povolení podle nařízení MiCA neznamená, že ČNB hodnotí konkrétní investici do kryptoaktiv jako bezpečnou nebo doporučuje určitý produkt. V rámci licenčního řízení posuzujeme samotného poskytovatele služby, zejména jeho řízení rizik, vnitřní kontrolní mechanismy nebo organizační a kapitálové zajištění. Spotřebitelé by měli vždy pečlivě zvažovat rizika spojená s investicemi do kryptoaktiv," upozorňuje Procházka.
Kdo chtěl využít přechodného období a pokračovat v činnosti do rozhodnutí ČNB, musel podat žádost nejpozději do konce července 2025. Naprostá většina z nich dorazila právě v tomto měsíci. Od srpna 2025 již navíc nemohou služby spadající pod MiCA poskytovat fyzické osoby, žadatelem musí být právnická osoba. V rámci Evropské unie obdržela ČNB jeden z nejvyšších počtů žádostí o povolení podle nařízení MiCA.
Hlavní body nařízení MiCA
Regulace subjektů: Směřuje na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASP, crypto asset service providers), jako jsou směnárny, peněženky či trading platformy, a na vydavatele kryptoaktiv, zejména stablecoinů (tokeny vázané na aktiva) či elektronických peněžních tokenů.
Povolení a dohled: Subjekty, které poskytují služby kryptoaktiv v rámci EU, budou muset získat povolení (autorizaci) od příslušného orgánu v členském státě, informovat o tom příslušné úřady a podléhat dohledu (v ČR například Česká národní banka v rámci implementace).
Transparentnost a informace: Pro veřejné nabídky kryptoaktiv je vyžadován takzvaný white paper s podrobnými informacemi o projektu, technologii, rizicích a podmínkách nabídky. Následně budou stanoveny i další informační povinnosti pro provozovatele.
Ochrana klientů a investorů: Nařízení obsahuje požadavky na poctivé, transparentní a řádné chování poskytovatelů služeb, řízení rizik, ochranu aktiv klientů a minimalizaci možných zneužití (například konflikty zájmů), a doplňuje tak rámec investorské/spotřebitelské ochrany.
Klasifikace kryptoaktiv
Nařízení rozlišuje alespoň tři kategorie:
- elektronické peněžní tokeny (EMT) – tokeny vázané na jednu oficiální měnu
- tokeny vázané na aktiva (ART) – tokeny vázané na více měn či aktiv nebo kombinaci aktiv
- ostatní kryptoaktiva, pro která platí základní požadavky
ČNB testuje funkčnost kryptoaktiv
