Jak se poučit z chyb nejlepších investorů

Michael Batnick z firmy Ritholtz Wealth Management nedávno vydal knihu Big Mistakes: The Best Investors and Their Worst Investments, v níž popisuje chyby nejznámějších investorů. Batnickův kolega Ben Carlson vybral šest základních poznatků.

1. Úspěch v jedné oblasti nemusí znamenat úspěch v investování. Mark Twain možná patří mezi nejúspěšnější a nejznámější spisovatele na světě, ale jako investor selhal na celé čáře. "Seznam neúspěšných investic Marka Twaina je delší než předpis do lékárny," píše Batnick.

Twain vyzkoušel mnoho různých oblastí, do nichž investoval. Jedním z nejznámějších jeho průšvihů byla sázka 42 000 dolarů na technologii zvanou kaolotyp, která měla znamenat převrat v oblasti knižních ilustrací. Nevyšlo to.

2. I Benjamin Graham na Velké depresi prodělal. Graham je považován za zakladatele hodnotového investování, mentora Warrena Buffetta a autora investorských biblí. Jako jeden z prvních začal sledovat fundamenty, na jejichž základě hledal podhodnocené společnosti. Jeho postupy dnes s úspěchem využívají i ti nejúspěšnější investoři. Ani to mu ale během hospodářské krize v 30. letech nepomohlo, protože se rozhodl využívat páku.

"V roce 1930 si Graham myslel, že nejhůře již bylo, a rozhodl se investovat naplno. Navíc ještě využil páku, aby vylepšil to, o čemž si myslel, že to bude terno. Ale to nehorší teprve mělo přijít, Dow se propadl a Graham zaznamenal svůj nejhorší rok (-50 %). Doplatil na to, že si myslel, že v roce 1929 trh spadl na dno. Vývoj na trzích jej zlákal k nákupům dříve, než dno skutečně nastalo. Za čtyři roky Graham ztratil 70 %," píše Batnick. "Ten, kdo světu představil termín margin of safety, jej sám zapomněl využít v nejhorším propadu tržní historie," doplňuje Carlson.

3. Ztrátám na trzích se nevyhne nikdo. Batnick zmiňuje řadu úspěšných a známých investorů a ekonomů (vedle jiných například Stanleyho Druckenmillera, Johna Maynarda Keynese, Jesseho Livermora či Michaela Steinharta), kteří za svůj život několikrát přišli o velké sumy. S podobnými situacemi musí počítat každý investor.

Buffettova pravá ruka Charlie Munger na adresu propadu v první polovině 70. let (poté, co v roce 1973 ztratil 31,9 % a v roce 1974 31,5 %) řekl: "V letech 1973 a 1974 jsme dostávali na frak, a to ne ve smyslu poklesu skutečné hodnoty, ale na základě propadu tržní hodnoty. Naše cenné papíry se dostaly na polovinu své reálné hodnoty. To období bylo vážně nepříjemné."

Na rozdíl od jiných investorů ale Munger věděl, že někdy zkrátka bude ztrácet. Ve svém investování se ztrátami počítal, což mu pomáhalo zvládat emoce. "Mnoho investorů se modlí, aby se nikdy nedožilo krachu na trzích. To ale není reálné," míní Carlson.

4. Každý investor je jiný. Neexistuje investiční přístup, který by byl vhodný pro každého. I ta nejlepší strategie může být neúčinná, pokud se nehodí k povaze investora. Každá investiční filozofie nebo strategie má své mouchy, takže si investor musí najít takový způsob investování, který mu bude nejvíce vyhovovat a který mu bude přinášet největší zisky.

"Trvalo mi pět let a stálo mě to asi 20 000 dolarů na poplatcích, než jsem zjistil, že nebudu dalším Paulem Tudorem Jonesem. Emoce měly na mé investování příliš velký vliv na to, abych mohl být krátkodobým traderem, a to mě dovedlo až k indexovým fondům," píše Michael Batnick.

5. Přiznání si chyb je nejlepším způsobem, jak se z nich poučit. Změna názorů a investičních cílů a obviňování jiných ze špatné výkonnosti patří k největším hříchům (nejen) investorů. Bohužel se k tomu uchyluje množství investorů, ale i správců peněz a investičních manažerů, což něco vypovídá o jejich charakteru. Zejména v dnešní době, kdy je každé tvrzení lehce dohledatelné na internetu, je lepší si přiznat, že každý může udělat chybu nebo se mýlit. A hledat příčinu.

"Jednou ze silných stránek Warrena Buffetta je poznání, že chyby jsou součástí investičního procesu. Ve svých výročních zprávách použil slovo chyba více než 160krát. Stejně jako kdokoli jiný, kdo má zkušenosti s investováním, ani Buffett se nevyhne ztrátovým investicím," píše Batnick.

6. Upřímnost je nejlepší lék. Ne každý dokáže být upřímný sám k sobě, ale je to základní předpoklad pro to, aby si investor dokázal přiznat své chyby. Zamést nepříjemnosti pod koberec je jednoduché, zatímco práce na vlastních slabinách a chybách vyžaduje úsilí, dlouhodobě se ale druhý přístup dokáže vyplatit.

"Tato poslední kapitola je má nejoblíbenější, protože ukazuje, jak může normální člověk jako Michael Batnick, ne nějaký investor s miliardami na účtu, proměnit své slabiny a chyby v úspěchy," uzavírá Ben Carlson.

Zdroj: A Wealth of Common Sense