O inflaci a Amazonu
Phillipsova křivka hapruje a funguje méně efektivně, než byli centrální bankéři zvyklí. Inflace je nižší, než odpovídá standardním modelům, respektive jejich standardní kalibraci. Alberto Cavallo z Harvard Business School ve svém příspěvku na setkání centrálních bankéřů a akademiků v Jackson Hole vysvětlil, že jedním z důvodů může být něco, co nazval Amazon efektem, píše hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
On-line obchody a rychlé cenové srovnávání vedou k tlaku na pokles marží, a navíc narušují strnulost cen. Prodejci mnohem častěji mění ceny, a to mnohdy jako jedno stádo.
Cavallovy odhady ukazují, že se měsíční frekvence změn cen zdvojnásobila. V letech 2008-2010 se ceny měnily v průměru každých 6,5 měsíce. V letech 2014-2017 klesla perioda na 3,7 měsíce. Největší nárůst frekvence změn cen zaznamenaly nábytek, vybavení domácností, ceny rekreací a elektroniky.
"Maloobchodní ceny jsou méně izolované od celosvětových šoků. Ceny pohonných hmot a kurzová volatilita, případně jiné nákladové faktory, jsou součástí cenových algoritmů používaných prodejci, a proto mají rychlejší a větší dopad na maloobchodní ceny, než tomu bylo v minulosti," píše akademik.
Jeho výpočty prozrazují, že výrobky, které najdete na Amazonu, reagují na ceny ropy a na kurzy měn dvakrát silněji než ty, které Amazon ještě nenabízí.
Výzkum tak dochází k závěru, že inflace je méně ovlivňována domácími poptávkovými faktory, zatímco stále více působí faktory, které s danou ekonomikou nemusejí přímo souviset. To my v Česku, malé otevřené ekonomice, známe dlouho. Například nyní kurz koruny ovlivňovaný globálními faktory žene úrokové sazby výše. Cavallo ovšem ukazuje, že i velké a uzavřené ekonomiky jsou stále méně izolované.
Zdroj: Česká spořitelna
Aktuality
