Proč v krizi neházet peníze z vrtulníků
Měly by centrální banky v případě další krize sáhnout ke shazování peněz z vrtulníků, jak to kdysi navrhoval slavný americký ekonom Milton Friedman? Analytik Michal Skořepa z České spořitelny v anketě pro server Českápozice.cz vysvětlil, proč to není nejlepší nápad.
Milton Friedman byl primárně akademik. Rozhazování peněz z vrtulníků jistě mínil spíše jako jednoduchou a zábavnou ilustraci své základní teze, že inflace je vždy a všude měnový jev. Pokud se tedy centrální bance nedaří dosáhnout potřebné míry inflace žádným standardním, jemným nástrojem, podle Friedmanova přesvědčení by to jistě šlo tištěním nových peněz a jejich distribucí mezi obyvatelstvo, například právě z otevřených dveří vrtulníku.
Jakmile však sestoupíme z akademické, a tedy velice obecné a symbolické roviny do praxe provádění měnové politiky, vyvstane řada otevřených otázek. Nejde ani tak o technickou stránku věci, tedy zda distribuci provést převodem na účet nebo složenkou (jistě ne doslovným shazováním ze vzduchu). Těžší jsou politické aspekty. Darovat všem stejně? I nemluvňatům? Dát stejně bohatým i chudým, přestože pro bohaté půjde o relativně menší přilepšení do rozpočtu?
Dalším problémem je účinnost. Smyslem akce je přimět domácnosti, aby více utrácely, a tím vyvolat větší tlak na růst cen v obchodech. Je ale otázka, jak velkou část z darované sumy by domácnosti skutečně v brzké budoucnosti utratily. Pokud půjde o období recese, kdy u domácností převažují obavy ze ztráty zaměstnaní a podobných nepříznivých šoků, nelze vyloučit, že nové peníze skončí na účtech v bankách a dopad na inflaci bude nulový.
Z těchto a dalších důvodů mnozí pozorovatelé vývoje měnové politiky před opatřeními typu helicopter money varují. Centrální banka by se mohla snadno dostat hluboko do víru politických debat a mohlo by pro ni být obtížné se z tohoto víru dostat ven. Pokud by přišla o svou politickou nezávislost, pro budoucí makroekonomickou stabilitu v dané zemi by to mohlo mít fatální následky.
