Světová poptávka po zlatě loni klesla o 5 %. Centrální banky pokračovaly v silných nákupech, investoři se drželi zpátky

Čisté nákupy zlata ze strany centrálních bank dosáhly loni 1 037,4 tuny, o rok dříve měnové autority ve světě koupily ještě o 45 tun kovu více, čímž stanovily rekord. Největšími kupci byly centrální banky Číny (+225 tun na celkových 2 235 tun) a Polska (+130 tun na celkových 359 tun), naopak největšími prodejci centrální banky Uzbekistánu a Kazachstánu. Od roku 2010 centrální banky do svých sejfů přidaly přes 7 500 tun kovu. Česká národní banka patřila podle Světové rady pro zlato mezi pět největších kupců, když za rok rozšířila své zlaté zásoby o téměř 19 tun.

Objem zlata drženého burzovně obchodovanými fondy se snížil o 244,4 tuny. Stahování prostředků ze zlatých ETF sláblo s blížícím se koncem roku, celé čtvrté čtvrtletí ovšem bylo výrazně ovlivněno velkými výběry prostředků v říjnu. Díky růstu ceny kovu nicméně hodnota majetku ve zlatých ETF v dolarovém vyjádření narostla o šest procent.

Poptávka po zlatých mincích a slitcích se loni proti roku 2022 snížila o tři procenta na 1 189,5 tuny. Zájmu se fyzické investiční zlato těšilo v Číně a v Turecku, naopak v Evropě byla poptávka negativně ovlivněna růstem úrokových sazeb zvyšujícím atraktivitu pevně úročených aktiv a vysokými náklady na bydlení.

Poptávka ve šperkařství byla na úrovni 2 092,6 tuny navzdory vysokým cenám kovu meziročně zhruba stabilní a poptávka po zlatě pro technologické využití klesla pod 300 tun, když negativní vývoj nezvrátilo ani oživení zájmu o kov pro využití při výrobě elektroniky v posledním loňském čtvrtletí.

V samotném čtvrtém čtvrtletí poptávka po zlatě dosáhla 1 149,8 tuny. Proti rekordnímu čtvrtému čtvrtletí předminulého roku jde o pokles o 12 % a ve srovnání s pětiletým průměrem byla poptávka nižší o 8 %. Meziročně vyšší byl zájem o kov pro technologické využití (+12 % na 80,6 tuny), naopak nákupy centrálních bank byly slabší (-40 % na 229,4 tuny). Objem zlata drženého burzovně obchodovanými fondy klesl o 55,6 tuny, v čtvrtém čtvrtletí 2022 se snížil o 89,2 tuny.

Letos se podle Světové rady pro zlato vrátí k růstu zájem o burzovně obchodované fondy, a to s tím, jak centrální banky budou snižovat úrokové sazby a vlivem toho budou klesat výnosy pevně úročených aktiv. Centrální banky by měly pokračovat v nákupech žlutého kovu, meziročně by ovšem poptávka měla být slabší, v krajním případě až o 400 tun. Poptávka ve šperkařství bude podle rady volatilní a bude závislá na stavu světové ekonomiky.

Zdroj: World Gold Council