Riziko a výnos na 3 způsoby: Kdo chce sklízet, musí zasít

Stock-picking vs. diverzifikace

Většina investorů chápe význam diverzifikace portfolia, velká část si jich však přesto neuvědomuje, jak rizikové je kupování akcií jednotlivých společností. Hranice mezi fenomenálním úspěchem a krachem je totiž někdy hodně tenká.

Hodnota společnosti SpaceX, založené v roce 2002, se odhaduje na asi 200 miliard dolarů, přitom v prvních sedmi letech své existence bojovala o holé přežití. První tři zkušební lety prvního stupně rakety Falcon skončily neúspěchem, až čtvrtý vyšel. V roce 2017 pak zakladatel společnosti Elon Musk prohlásil, že čtvrtý start byl poslední, na který tehdy měla firma peníze.

A teď to "nejlepší". Jeden z prvních tří testovacích letů skončil neúspěchem kvůli okem neviditelné korozi na matce, jež způsobila únik paliva. Původně se mělo za to, že byla na vině lidská chyba, nakonec se ukázalo, že šlo o problém jedné malé součástky. Jedna matka a miliardy dolarů prvních investorů málem přišly vniveč.

Síla složeného úročení

Warren Buffett, jeden z nejúspěšnějších investorů všech dob, začal se zhodnocováním peněz ve 14 letech. Nyní hodnota jeho majetku dosahuje asi 145 miliard dolarů, většina tohoto bohatství je však dílem až posledních zhruba dvaceti let. Třeba ještě v pětapadesáti jeho bohatství dosahovalo jen zhruba miliardy dolarů. Tak vypadá složené úročení v praxi.

Pojďme si jeho princip ukázat na jednoduchém příkladu. Kdybyste si od 1. ledna příštího roku každý den odkládali 100 korun, do konce roku by to dělalo 36 500 korun. Pokud byste však od druhého dne odkládanou částku každý den navyšovali o procento (2. ledna 101 korun, 2. ledna 102,01 koruny), dalo by to na konci roku 367 tisíc, asi desetkrát tolik. To je síla. A co teprve americké akcie, které se v posledních sto letech zhodnocovaly ročním tempem kolem deseti procent.

Investováním proti inflaci

Americký komik Henny Youngman kdysi prohlásil, že Američané jsou podle všeho fyzicky stále zdatnější, protože zatímco kdysi byli na odnesení nákupu potravin za deset dolarů třeba dva dospělí, teď to zvládne samo pětileté dítě.

Kupní síla americké měny je ve volném pádu. Za jeden dolar, za který si dnes nedáte ani šálek kávy, se ve Spojených státech v roce 1933 dalo koupit třeba deset lahví piva. Pro všechny, kdo mají peníze "v matraci", je to problém, ale ti, kdo investují, si starosti dělat nemusí. Z jednoho dolaru investovaného v roce 1925 do amerických akcií by v roce 2017 bylo 7 000 dolarů. Inflaci navíc v tomto horizontu nepřekonávaly jen akcie, kladný reálný výnos nabídly i zlato, nemovitosti nebo americké vládní dluhopisy s dlouhou dobou splatnosti.

Zdroj: Market Sentiment