100 let Chrysleru: Od nuly na výsluní, kde se neudržel

Ze železnice na silnice

Jméno má slavná značka po svém zakladateli. Walter Chrysler začínal jako technik u železnice, později řídil jednu z továren American Locomotive Company. Jeho otec byl inženýr lokomotiv, odtud tedy záliba ve vlacích. Koleje ale začaly být Walterovi příliš úzké, a v roce 1911 tak přešel na silnice, do stále teprve začínajícího automobilového průmyslu. Prošel několika automobilkami, než našel místo, které ho proslavilo.

Základem pro vznik Chrysleru byla automobilka Maxwell Motor Company, ze které 6. června 1925 vznikl podnik nesoucí jméno svého zakladatele. Sídlo v hlavním městě automobilového průmyslu Detroitu ho tehdy vlastně předurčovalo k úspěchu. Vůbec prvním a rovnou legendárním modelem značky se stal B-70, kterému dodnes nikdo neřekne jinak než Chrysler Six. Hned od založení vlastní značky se Walter poohlíží po akvizicích. Do konce 20. let mu patří Plymouth, DeSoto nebo Dodge. A vzniká vlastní koncern. Do segmentu nákladních aut vstupuje nákupem Truck Company.

Mrakodrap jako symbol úspěchu

Aby dal o svém úspěchu a rozmachu patřičně vědět, zapsal se Chrysler i do dějin architektury. Chryser Building je dodnes jedním ze symbolů Manhattanu a 27. května oslavila 95 let od svého otevření. Ještě o dva roky dříve, tedy v roce 1928, se Walter stal osobností roku časopisu Time. Obálka s ním z ledna 1929 byla mimochodem první v historii časopisu, která byla vytištěna v plné barvě.

Inovace i armáda

V dalších desetiletích se automobilka Chrysler veze na vlně úspěchů. Jako vůbec první staví a při návrzích a vývoji aut využívá větrný tunel. Díky němu vznikne model Airflow, sice nijak výrazně úspěšný, ale primát mezi vozy vyvinutými za pomoci tunelu mu už nikdo nevezme.

Na přelomu 30. a 40. let je značka zapojena i do armádní výroby. Konkrétně vyvíjí tank Sherman. V roce 1940 Walter umírá, automobilka ale pokračuje. V 50. letech pak na trh uvádí Imperial, první komerčně dostupný model s posilovačem řízení. A v další dekádě firma dále expanduje. Spojené státy jí začínají být malé, a tak se rozhlíží po Evropě.

Ropná krize a vlastnické změny

70. léta se nesou ve znamení finančních potíží. Ty souvisejí i s ropnou krizí v USA. Zákazníci najednou více než dříve chtějí menší a úspornější auta, a to kvůli dražším palivům. Tomu se ale automobilka přizpůsobuje jen pomalu. Vedle státního úvěru v obejmu 1,5 miliardy dolarů ale firma dostane důležitý impulz, když se do jejího čela v roce 1979 dostane Lee Iacocca.

Bývalému šéfovi Fordu, který v konkurenční automobilce byl u zrodu legend jako Ford Mustang nebo Lincoln Continental Mark III, se podařilo Chrysler v 80. letech vzkřísit. Těsně před jeho příchodem je ještě prodána evropská divize francouzské firmě PSA. Pod Iacoccovým vedením se značce opět daří a vyvíjí vozy, o které je zájem, třeba legendární Voyager.

Na konci 90. let ale přichází změna vlastnické struktury. Do Chrysleru vstupuje Daimler-Benz a vzniká DaimlerChrysler. Spojenectví dá vzniknout modelům jako 300C nebo Chrysler Crossfire. Nic ale netrvá věčně, v květnu 2007 tak DaimlerChrysler prodává 80 % svých akcií americkému investičnímu fondu Cerberus Capital Management. Do toho přichází ekonomická krize a v době rozsáhlých problémů v americkém hospodářství Chrysler vyhlašuje bankrot. Jeho řešení vyústí ve fúzi s italským Fiatem.

Současnost

Z italsko-americké spolupráce těží obě značky. Fiat se dostává do USA, značka Lancia přebírá některé modely Chrysleru a snaží se je prodávat v Evropě. Po několika letech se hledá další partner a na scénu opět vstupuje PSA. Sloučením obou skupin v roce 2021 vzniká skupina Stellantis, ve které jsou vedle Chrysleru také třeba Alfa Romeo, Maserati, Opel a další.

V rámci Evropy je tak Chrysler součástí druhé největší automobilky. V Evropské unii loni prodal Stellantis přes milion sedm set tisíc aut. Lepší byl pouze koncern VW s více než 2,84 milionu prodaných vozů. Celosvětově pak prodal bezmála 5,5 milionu aut, a patří tak k největším automobilovým koncernům na světě.

Doba nepřeje akciím automobilek, Stellantis není výjimkou

Chrysler je součástí jednoho z největších koncernů na světě, což má určité výhody. Také to ale znamená, že je na firmu neustále upřena pozornost. A nejen proto, že doba klasickým automobilkám moc nepřeje. V době transformace automobilového průmyslu, kdy se stále dokola řeší elektromobilita, konkurenceschopnost, drahé energie nebo čínská konkurence, je složité se zavděčit akcionářům a zákazníkům.

Je to patrné i z pohledu na cenu akcií Stellantisu. Ta se v posledních měsících pohybuje prakticky nejníže od 16. ledna 2021, kdy koncern v současné podobě vznikl. Firmě se loni příliš nedařilo, klesaly prodeje i čistý zisk a nakonec rezignoval ředitel Carlos Tavares.

Na jeho místo nastupuje Ital Antonio Filosa. Oficiálně se funkce ujme 23. června a firma si od něj slibuje nastartování obratu v kritickém období. Po poklesu zisku, ztrátě tržního podílu v USA a výrazném propadu ceny akcií má oživit severoamerické aktivity – především značky jako Jeep a právě Chrysler – a provést firmu náročným přechodem na elektromobilitu. Klíčovou součástí jeho mise bude i revize obchodní strategie, racionalizace portfolia čítajícího čtrnáct značek a obnovení důvěry investorů.

Filosa má pověst pragmatického lídra, který dobře zná americký trh. Už dříve pomohl zlepšit vztahy s tamními dealery i zvládnout dopady celních opatření zaváděných prezidentem Donaldem Trumpem. Od vedení i zaměstnanců se ozývají hlasy volající po změně stylu řízení – od autoritativního a na snižování nákladů zaměřeného přístupu předchozího ředitele směrem k dynamičtějšímu, inovativnímu a inkluzivnímu vedení, které by nastartovalo průmyslový a technologický růst firmy.

Filosův styl, kladoucí důraz na spolupráci a týmovou kulturu, proto mnozí vnímají jako nadějný signál pro oživení celé skupiny. Do čela firmy ale nastupující ředitel přichází s pořádně těžkým "zavazadlem" plným regulací, obchodních válek a tlaku na čistou mobilitu.