COVID-19 a bankovnictví: (Nejen) české finanční domy na cestě k větší konkurenceschopnosti a digitální transformaci
Světová pandemie nemoci COVID-19 zatřásla finančními trhy a ovlivnila téměř celý svět. Tato globální krize je srovnatelná snad jen se světovou finanční krizí z let 2008-2009. Její dopady přitom mohou mít dalekosáhlejší důsledky, a to především na digitalizaci práce, změny způsobu fungování byznysu a řízení rizik. Co může koronavirová krize znamenat pro banky?
Bankovní sektor je oproti rokům 2008 a 2009 v relativně dobré výchozí pozici, aby mohl případné déletrvající oslabení ustát. Banky jsou dobře kapitalizovány a mají určitý prostor pro vstřebání ztrát, navíc jsou mnohem více digitalizované, a mají tedy schopnost poskytovat většinu svých služeb i prostřednictvím digitálních kanálů. Centrální banky také pomáhají svojí včasnou proaktivní podporou úvěrových trhů tak, aby zabránily opakování dominového efektu v důsledku nedostatečné likvidity jako v roce 2008. Platební systémy jsou pak mnohem lépe schopné reagovat na změny.
I když mnohé banky pokračují ve svém fungování v nezměněné podobě, musejí počítat s dopady nemoci COVID-19 na celý sektor a na své zákazníky. Mezi hlavní potenciálně zasažené oblasti se řadí správa úvěrů, snížení výnosů, služby zákazníkům a poradenství, nastavení provozních modelů a kontrola nákladů.
1. Správa úvěrů
Propad poptávky po výrobcích a službách, který povede ke snížení výnosů a k propouštění zaměstnanců, bude mít za následek zhoršení cash flow mnoha spotřebitelů i podniků. To může způsobit nárůst podílu a objemu nesplácených úvěrů. Banky však mohou právě v tuto chvíli pomoci svým klientům, a posílit tak s nimi vztah, odkladem splátek, efektivní interpretací vládních opatření, personalizovanou nabídkou vhodných produktů či posilováním finančního vzdělávání.
2. Snížení výnosů
V prvních několika týdnech pandemie klesla tržní hodnota bankovního sektoru (měřená hodnotou cenných papírů) na nižší úroveň než během krize v letech 2008-2009. Důvodem je krátkodobé snížení výnosů způsobené nižšími úrokovými maržemi, poklesem příjmů z plateb, propadem financování obchodu i přeshraničních plateb a poklesem objemu služeb a poradenství pro zákazníky.
3. Služby a poradenství
Kvůli celoplošnému omezení pohybu osob se v krátkodobém horizontu projevily změny v preferencích obsluhy zákazníků. I když mnoho bank zachovalo své základní služby a nechalo pobočky otevřené, zákazníci stále více upřednostňují správu svého finančního života prostřednictvím aplikací a on-line bankovnictví. Banky proto musejí udělat maximum pro poskytování kvalitních a personalizovaných služeb i v on-line prostředí.
4. Nastavení provozních modelů a kontrola nákladů
Souhrnný dopad tří prvních bodů povede v bankovním sektoru k nerovnováze krátkodobých příjmů a výdajů. Podle studie Accenture lze vysoce pravděpodobně očekávat pokles bankovních příjmů oproti roku 2019, a to až o 50 % a při zvýšených nákladech na riziko a nižších výnosech z aktiv porovnatelných z hodnotami z let 2008-2009. Banky tak musejí efektivně přistoupit ke snižování nákladů, správě aktiv a k proaktivní péči o zaměstnance.
Jak se lze ze současné pandemie poučit?
Ačkoli se banky potýkají s mnoha výzvami, které přináší krize spojená s pandemií nemoci COVID-19, je jasné, že bez ohledu na konečný výsledek jim tato situace přinese mnoho cenných ponaučení. Jako ty hlavní by si měly banky odnést nevyhnutelnou potřebu plné digitalizace, nový přístup zaměstnanců k práci z domova, úkol motivovat klienty k zajištění finanční rezervy a dostatečné likvidity a potřebu proaktivní komunikace aktuálních regulatorních nařízení s dopadem na klienty.
Zdroj: Accenture
