Odborníci kritizují přijetí daňových změn těsně před koncem roku, Hamáček hovoří o rozvracení veřejných financí

Sněmovna v pátek v noci schválila daňový balíček, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu a zavedl daně z příjmu 15 % a 23 %. Pozměňovací návrhy v zákonu podle ministryně financí Aleny Schillerové připraví veřejné rozpočty o 130 miliard korun.

"Velmi kritizujeme fakt, že má opět dojít k zásadním změnám zasahujícím výpočet daní zaměstnanců, těsně před koncem roku. Zdaňování je dnes především věcí dobře fungujících složitých softwarů. Některé z nich budou vyžadovat značná přenastavení, a programátorům tak vláda a parlament přichystali nezáviděníhodný advent a vánoční svátky," uvedl daňový poradce a jednatel KODAP Vlastimil Sojka.

Navržená forma zrušení superhrubé mzdy prostřednictvím pozměňovacího návrhu se jeví podle daňového experta a partnera PwC ČR Tomáše Hunala jako poměrně nešťastná. "Firmy, veřejnost i sami zákonodárci dlouhodobě volají po stabilitě a předvídatelnosti daňového systému. Takto důležité opatření s velkým dopadem jak na firmy, mzdový software, zaměstnance i rozpočet, by mělo být řádně připraveno. To pozměňovací návrhy přednesené v druhém čtení zpravidla nedovolují," uvedl.

"Schvalování zákonů na poslední chvíli není z našeho pohledu správným postupem, neboť zaváděné změny nenechávají dostatečný prostor pro zvážení všech jejich možných dopadů," uvedl partner poradenské společnosti BDO Zenon Folwarczny.

Regionální ředitel společnosti 4fin Vratislav Jůza označil schválení daňového balíčku za předvolební populistický tah. "Vláda se snaží zvednout si reputaci a zčásti tak zakrýt svůj diletantismus v neschopnosti zavést potřebná opatření pro reálnou podporu ekonomiky. Jde o bezprecedentní zadlužení dalších generací, které má krátkodobě voliče umlčet, ale skutečné problémy nevyřeší," uvedl.

V případě rušení superhrubé mzdy se podle Sojky spojily dvě věci, o kterých měla být vedena debata samostatně. "Zrušit superhrubou mzdu je podle našeho názoru správné rozhodnutí. Jde o unikátní národní konstrukci výpočtu daně, která zbytečně komplikuje zdaňování přeshraničních příjmů fyzických osob. Souběžně s jejím zrušením ale díky změně základu daně dochází k zásadnímu poklesu daňového zatížení. V době, kdy má státní rozpočet velké deficity, nám nedává smysl plošné snižování daně z příjmů o desítky miliard korun, tím spíše, že navíc přinese největší úspory občanům s vyššími příjmy," uvedl.

Rovněž Hunal souhlasí se zrušením superhrubé mzdy jako s konceptem výpočtu zdanitelného příjmu zaměstnanců. "Jde totiž o český unikát, který značně komplikuje a znepřehledňuje daňový systém a v praxi podněcuje nejasnosti například u zaměstnávání cizinců," upozornil.

V daňovém balíčku je ale podle Sojky i několik pozitivních změn. "Jde především o návrh stravenkového paušálu, který zaměstnavatelům pomůže snížit administrativní zátěž. Vítáno je také zjednodušené oznamování vybraných příjmů vyplácených nerezidentům, u nichž se přechází z měsíčního na roční režim," uvedl. Diskutabilní výsledky pak podle něj přinesou změny daňových procesních předpisů, které dávají prostor pro výkladové spory.

Hamáček: Daňový balíček rozvrací veřejné finance

Sněmovnou schválená verze daňového balíčku se sazbou 15 % u daně z příjmu znamená rozvrat veřejných financí v Česku. Republika se enormně zadluží a dlouhodobě budou v ohrožení zdravotní i sociální systém, řekl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Hrozí podle něj privatizace nemocnic a kolaps důchodového systému. ČSSD, která neuspěla s alternativním návrhem sazby ve výši 19 a 23 %, by podle některých straníků měla odejít z vlády s ANO.

"Schválení daňového balíčku hlasy ANO, ODS i SPD znamená, že Česká republika si bude půjčovat a enormně se zadluží pro to, aby bohatí byli ještě bohatší," uvedl Hamáček.

"Zrušení superhrubé mzdy v podání ANO a ODS je pokračování pravicového experimentu rovné daně expremiéra Mirka Topolánka. Navíc není časově omezeno, což je v rozporu se slibem, který dal prezidentu republiky Miloši Zemanovi premiér Babiš," uvedl Hamáček. Zeman zrušení superhrubé mzdy dříve podpořil pod podmínkou, že bude trvat pouze dva roky.

Schválená verze předpisu podle Hamáčka ohrozí dlouhodobé fungování zdravotního i sociálního systému. "Hrozí privatizace nemocnic či kolaps důchodů. Méně peněz budou mít i obce a kraje, pocítí to každý. Jediné, co jsme mohli podpořit, a také jsme podpořili, bylo zvýšení slevy na poplatníka ve výši průměrné mzdy. To je jediná reálná pomoc 'dolním deseti milionům občanů'," uvedl Hamáček.

Pardubický hejtman Martin Netolický či bývalý senátor Jiří Dienstbier vyzvali v pátek ČSSD kvůli výsledkům nočního hlasování k odchodu z vlády s ANO. Podle Netolického přestala schválením daňových změn fungovat, a pokud v ní ČSSD zůstane, bude pro smích. "Setrvání po přehlasování koaličním partnerem je rezignace na program a ztráta smyslu existence ČSSD," uvedl na Twitteru Dienstbier. Hamáček v posledních dnech mluvil o tom, že chybějící dohoda koalice není nic zásadně problematického a věcí, na které by se měla vláda "rozlomit".

Poslanec ČSSD Václav Votava na Twitteru hovoří o zločinu na veřejných financích. "Rozvrat veřejných financí s dalekosáhlými důsledky pro penzijní systém, pro financování veřejných služeb. Bude znamenat citelný výpadek příjmů krajů, měst a obcí," uvedl bývalý šéf rozpočtového výboru sněmovny.

Rozpočtová rada: Jde o dosud největší zásah do daňových příjmů

Schválení daňového balíčku ve sněmovně představuje největší zásah do daňových příjmů v historii samostatné České republiky. V pátečním prohlášení to uvedla Národní rozpočtová rada. Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů podle rady přesáhne 100 miliard korun, tedy zhruba 2 % HDP. Důsledkem bude mimo jiné dosažení tzv. dluhové brzdy 55 % HDP již v roce 2025.

Výpadek na úrovni celého sektoru veřejných institucí bude podle rady příští rok činit 128 miliard korun. Na DPH a spotřebních daních by se podle jejích propočtů mohlo díky zvýšení čistých příjmů obyvatel a následně vyšší spotřebě vybrat zhruba 20 miliard korun. "Čistý výpadek příjmů veřejných rozpočtů tak přesáhne 100 miliard korun, což odpovídá bezmála 2 % HDP. Důsledkem bude mimo jiné nárůst zadlužení České republiky na 44 % HDP na konci roku 2021. Takové zhoršení výchozí pozice znamená, že k dosažení hranice dluhové brzdy dojde dříve, než se dosud čekalo, a to již v roce 2025," uvedla rada.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. České veřejné finance jsou podle zprávy, kterou v červnu zveřejnila Národní rozpočtová rada, při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné.

Úkolem rady, která vznikla v roce 2017 na základě zákona o rozpočtové odpovědnosti, je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Zdroj: ČTK