Velký bratr, řešení pro byznys i pomoc pro rodiče: Co vše nám geografická data (ne)řeknou
Komplexní mapování zažívá díky stále větší dostupnosti stále většího množství dat boom. I díky tomu se běžný uživatel dostane k turistickým mapám, které mu poradí, v kolik zdolat rozhlednu, aby měl ideální výhled, nebo kterým vodám se kvůli znečištění vyhnout. Podnikům mohou podobné technologie výrazně ušetřit či vydělat. Podrobnosti probírali v pořadu Alter Eko na Rádiu ZET Lubor Lacina z Mendelova evropského centra a Jitka Kominácká, která se o takzvané geografické informační technologie dlouhodobě zajímá.
Lubor Lacina: Na geografické informační technologie většina z nás jistě narazila, i když si možná nebyla vědoma toho, že se daný produkt či služba honosí takto sofistikovanou nálepkou. Příkladem mohou být v posledních dnech tolik žádaná předpověď počasí nebo sofistikované mapové služby pro turisty. Jak je to v byznysu, objevily se nějaké aplikace, které ho posunují dále, někam, kam jsme si ještě nedávno nedokázali představit, že dojde?
Jitka Kominácká: Vývoj geografických informačních technologií a mapování obecně táhly vždy dva sektory – veřejná správa, která potřebovala vybírat daně, a armáda, která potřebovala vědět, jak se bránit či útočit. Platí to i dnes, veřejná správa a armáda jsou tahouny vývoje a výzkumu. Tyto technologie se ale používají v mnoha sektorech, například v logistice – když něco pošlete nebo objednáte přes internet, můžete sledovat pohyb dané zásilky. Stejně tak pomáhají i při plánovaní rozmístění prodejen a podobně.
Lubor Lacina: Pokud jde o podporu manažerského rozhodování, kterým se dlouhodobě zabýváte, v čem konkrétně mohou geografické informační technologie pomoci?
Jitka Kominácká: Záleží na tom, o jakou manažerskou úroveň či pozici jde, určitě se liší operativní a strategické řízení. Pokud se zaměříme nejprve na druhé zmíněné, může jít o plánování rozmístění nových poboček, skladů a podobně. V případě operativních rozhodnutí se tato technologie nejvíce používá při plánování tras, tedy aby se zboží efektivně rozvezlo, aby obchodní zástupci jezdili efektivně a tak dále.
Lubor Lacina: Četl jsem, že se tyto technologie používají i ve výrobních procesech, že se s jejich pomocí například mapují vady výrobků, a dále že se používají pro mapování vedení ropovodů. Je to tedy i o sledování technických příležitostí a problémů, chápu to dobře?
Jitka Kominácká: V každé firmě nebo na úřadě, kde se technologie používala, byl jeden člověk, který byl za tyto věci zodpovědný a ze kterého občas vypadla nějaká mapa. Teď už se geografické informační technologie integrují do celopodnikových informačních systémů. Jde přitom o nástroje, které umějí pracovat s prostorovou informací. Veškerá data, která ve firmě jsou a obsahují informaci o poloze, patří mezi data, s nimiž se pracuje. Díky tomu je například možné sledovat, jak se pohybuje faktura, tedy kde přesně je. Uživatel přitom nerozlišuje, o jaká data jde, zda jsou geografická, pracuje s tím jako se svým informačním systémem.
Lubor Lacina: Podobné systémy si vytvářejí samotné firmy, nebo tu jsou nějaké specializované společnosti, které jim je s využitím dostupných systémových dat ušijí na míru?
Jitka Kominácká: Záleží na typu firmy, na tom, čím se zabývá, na její velikosti a tak dále. Obecně ale platí, že se ustupuje od toho, že to firmy řeší samy. Existují dodavatelé informačních systémů, kteří umějí pracovat i s geografickou složkou. Podobně jako si dnes nikdo sám nevytváří účetní software, ale prostě si ho koupí, většina firem, když cítí potřebu rozšířit svůj systém o geografickou složku, osloví některou z globálních nebo místních specializovaných společností. Jedna věc je přitom software a druhá samotné "nakrmení" daného softwaru daty. V této souvislosti je dobré připomenout, že stát v poslední době konečně začíná většinu dat, která pořídí za peníze daňových poplatníků, dávat volně k dispozici. To znamená, že jsou náklady na data pro firmy mizivé.
Lubor Lacina: Vypadá to slibně, podnikům to umožní lepší zmapování toho, kudy putují jejich zdroje, a pro běžného uživatele více pohodlí. Nevzniká tím ale také pověstný velký bratr, který bude o každém vědět, kde se pohybuje, a bude těch informací o našem pohybu v prostoru využívat k něčemu, co nám může být nepříjemné?
Jitka Kominácká: Nevím, jak se to celé bude vyvíjet. Určitě to tomu, o čem mluvíte, nahrává, protože již nyní jsme díky tomu, že máme telefon, dohledatelní. Žádných dalších technologií není zapotřebí. Já se na to nicméně dívám optimisticky – díky telefonu například přesně vím, kde se pohybuje můj syn. Můžu nastavit i určité koridory, kde by se mělo dítě pohybovat, a pokud z nich vybočí, telefon mi o tom dá zprávu, což může být třeba taková pojistka pro rodiče. Jinými slovy, všechno lze využít, ale i zneužít.
Pořad Alter Eko, v rámci kterého se přední čeští ekonomové ujímají role moderátorů, si můžete poslechnout na Rádiu ZET každou středu nově po zprávách v 9.45.
