Jak rychle imigranti obohatí evropskou ekonomiku? Může to trvat řadu let

Lubor Lacina: Ani po půl roce od začátku současné migrační vlny nemáme jasnou představu o tom, jaký typ uprchlíků k nám vlastně přichází. To mi připadá strašné. Laický pohled říká, že přichází hodně lidí v produktivním věku, u kterých by se předpokládalo, že jejich zapojení do pracovního procesu bude prioritou. Historická zkušenost ukazuje, že řada z nich by zřejmě měla ráda vlastní byznys. Existují nějaká doporučení, jak jim v tom pomoci, například finančně? Předpokládám totiž, že přicházejí s omezenými prostředky, protože se vyčerpali na cestě do Evropy.

Miroslav Radiměřský: Opravdu se spekuluje o tom, že přicházejí zejména mladí muži v produktivním věku. Je pravda, že takoví lidé přicházejí, až za nimi nejspíše přijdou jejich rodiny. Otázka, jaká bude struktura současné migrace, ale zatím musí na odpověď počkat. Na druhou stranu je možné předpokládat, že například v případě uprchlíků ze Sýrie k nám z důvodu vysokých nákladů na cestu přicházejí ti, kteří na to prostě mají, tedy vyšší nebo vyšší střední třída. Tito lidé by měli být schopní, měli by mít nějaké dovednosti, často získané na evropských vysokých školách.

Co se týče finančních podmínek, jistě mohou jít cestou úvěru. Podle mě budou mnohem větším problémem jazyková bariéra a neschopnost orientovat se v kulturním prostředí daného trhu, tedy začlenit se v jiné dimenzi než té finanční. Otázky peněz lze řešit pomocí tržních nástrojů, s pomocí běžné komerční banky nebo nějaké rozvojové banky, kterou by třeba podporoval stát. Mnohem větší problém vidím v tom, že pro to, aby se cizinci dokázali integrovat na trhu práce, musejí zvládnout český jazyk, což může být problém, a pochopit některé zvyklosti.

Zmíním v této souvislosti studii Institutu pro začlenění migrantů ve Švédsku, podle kterého příchozím, přestože chtějí pracovat, může trvat v průměru sedm let, než se jim podaří se začlenit. Na jedné straně jsou přitom nekvalifikovaní lidé, kteří nepotřebují žádné certifikáty, mohou nastoupit hned, ale pracují v odvětvích, která jsou velmi striktně svázaná se znalostí jazyka, takže jeho neznalost byla zásadní překážkou pro získání místa. Na druhou stranu ti, kteří by byli schopni pracovat například v IT sektoru nebo ve zdravotnictví, kde by se domluvili anglicky, mohou narazit na byrokratické překážky, jako je uznávání akreditací, atestací a podobně.

Lubor Lacina: Na jedné straně tedy máme tyto bariéry komplikující vstup na trh práce, na straně druhé jsou jednoznačné náklady spojené s udržováním stávajícího systému uprchlických táborů a obecně infrastruktury starající se o uprchlíky. Britské a německé odhady hovoří o částce sto eur na den na jednoho člověka. Čím delší dobu nově příchozí v těchto táborech budou, tím více nás to bude stát, a navíc podle řady sociologických studií hrozí, že pokud tyto lidi necháme bez práce a zavřené v táboře delší dobu, může se jejich hněv kvůli deziluzi obrátit proti zemi, která je hostí. Co s tím? Má například Německo, kde končí v tuto chvíli zřejmě nejvíce uprchlíků, nějaký recept?

Miroslav Radiměřský: Němci vnímají krizi také jako příležitost. Německý ministr hospodářství například prohlásil, že vnější šok, kterým migrace nesporně je, může pomoci odhalit chyby v systému, strnulosti a obecněji přežité věci, jež je potřeba změnit. Němci jako jednu z prvních věcí navrhovali uprchlíkům možnost zůstat v zemi i poté, co riziko v jejich domovině pomine. A to ne jako výhodu pro uprchlíky, ale pro jednotlivé německé firmy. Pro firmu jako takovou je totiž začlenění a zaškolení nového člověka nákladné. V případě někoho, u koho figurují ještě dodatečné náklady na integraci, je to ještě vyšší částka. Představa, že do někoho takto zainvestují, ale až se v zemi, odkud nový pracovník přišel, stabilizuje situace, on ztratí statut uprchlíka a měl by se vrátit do původní země, může firmy odrazovat. Právě proto se Němci rozhodli udělat tento krok. I české firmy signalizují, že jsou schopny pro uprchlíky najít pracovní místa. Z podnikatelské sféry tak mohou přijít důležité informace a návrhy, které by mohly se zapojením uprchlíků pomoci.