ČNB: Zeman jmenuje nového guvernéra 25. května, dopad na politiku centrální banky by to mít nemělo

Prezident Miloš Zeman jmenuje nového guvernéra České národní banky 25. května. Řekl to mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček s tím, že na tento termín je plánován jmenovací akt. Potvrdil tak informaci serveru E15.cz, který se odkazoval na agenturu Bloomberg. Mandát dosavadního guvernéra Miroslava Singera (47) vyprší v červenci. Zemanovým kandidátem na tento post je podle dřívějších informací nynější člen bankovní rady Jiří Rusnok. Ke jménu se Ovčáček nevyjádřil.
Prezident Zeman také oznámil, že se rozhodl ohledně obsazení postů v bankovní radě, které se uvolní v červnu. Nová sestava bankovní rady tak bude známa 25. května. Jedná se o dvě pozice, které se původně měly uvolnit k 30. červnu. První mandát skončí členu bankovní rady Kamilu Janáčkovi, ten tedy může být jmenován do druhého období.
"Ohledně postu guvernéra po Miroslavu Singerovi se všeobecně očekává, že na něj bude jmenován dosavadní člen bankovní rady Jiří Rusnok. Bude tedy jmenován minimálně jeden další nový člen bankovní rady," shrnuje analytička Dana Hájková z České spořitelny. "Od této částečné personální obměny nečekáme žádný výrazný dopad na měnovou politiku."
Ačkoli bankovní rada minulý týden po měnově-politickém zasedání trhy jemně upozornila, že má v rukávu vedle záporných úrokových sazeb i posunutí kurzového závazku, druhým dechem bylo řečeno, že bude vyčkávat na další signály ukotvenosti inflačních očekávání. "To je velmi jemná práce a spíše dlouhodobá práce. Nečekáme, že by posun úrovně kurzového závazku, jako poměrně hrubého opatření, byl použit v aktuální situaci slušného růstu ekonomiky, a že by to snad ovlivnil jeden nový člen bankovní rady," doplňuje Hájková.
Co se týká záporných sazeb, Jiří Rusnok dosud nevylučoval jejich použití, pokud by to ekonomická situace vyžadovala. Členové bankovní rady vidí případné záporné sazby jako nástroj na odrazení spekulativního kapitálu, který by do ČR přitékal za úrokovým diferenciálem. "Ale co vidíme? Příliv kapitálu (a intervence ČNB) převážně v obdobích primární emise dluhopisů ze strany ministerstva financí, tedy v době, kdy je do čeho investovat. Zahraniční kapitál tedy nepřitéká do Česka primárně kvůli tomu, aby byl uložen u ČNB. Některé výnosy tak jsou (podle splatnosti) již také záporné," uzavírá analytička s tím, že změny v bankovní radě ČNB by neměly vyvolat změnu kurzu měnové politiky v Česku.
Zdroj: ČTK