Demografická (ne)spravedlnost: Nejbohatší žijí nejdéle. Co s tím?
Čím více peněz na účtu, tím více svíček na narozeninovém dortu. Zhruba tak vypadá rovnice vycházející ze studie odborníků ze Stanfordovy univerzity. Vztah přímé úměry mezi bohatstvím a délkou dožití překvapující není, alarmující však je, jak moc velký vliv peníze na délku života mají.
To, že se bohatší lidé v průměru dožívají vyššího věku, je poměrně logické. Mohou si dovolit lepší zdravotní péči, více sportují, dopřávají si více volna a nemusejí vykonávat fyzicky náročnou práci.
Mezi lety 2001 a 2014 se v USA průměrný věk dožití pěti procent mužů s nejvyššími příjmy zvýšil o 2,34 roku a pěti procent žen s nejvyššími příjmy o 2,91 roku, zatímco průměrný věk dožití pěti procent mužů a žen s nejnižšími příjmy se prodloužil jen nepatrně. Rozdíl mezi průměrným věkem dožití nejbohatšího a nejchudšího procenta mužů pak vzrostl na 14,6 roku a rozdíl mezi délkou dožití nejbohatšího a nejchudšího procenta žen se zvýšil na 10,1 roku.
Pro odpůrce příjmové nerovnosti jde o další argument, proč by politici měli zintenzivnit boj proti rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými. "Ukazuje se, že během pouhých 13 let lze lidský život prodloužit o dva až tři roky. To je úžasná zpráva. Teď je načase, aby to stejné bylo dopřáno i 95 % zbývajících lidí," říká John Mauldin, šéf konzultantské společnosti Mauldin Economics.
Sám je optimistou. Tvrdí, že v příštím desetiletí lidstvo dosáhne dalších významných pokroků v léčbě obezity, rakoviny nebo srdečních chorob, což by se mělo příznivě podepsat i na průměrné délce dožití lidí s nižšími příjmy. "Podobně jako v jiných oblastech to bude zprvu poměrně drahé a nové léčebné metody nebudou dostupné pro všechny, to ale zprvu nebyly ani penicilin nebo operace a transplantace srdce," říká.
Otázkou ovšem podle Mauldina zůstává, zda politici najdou motivaci k prosazování lepší zdravotní péče pro všechny bez výjimky a prodlužování lidského života. "Smysl by to dávalo, kdyby na světě bylo více mladých," říká. "Musíme se proto zamyslet, zda je v pořádku, aby lidé i v budoucnu chodili do důchodu v 65 nebo 70 letech, když se jejich život může podle očekávání prodlužovat klidně na 100 a více let. Pokud budeme schopni dosáhnout toho, že lidé v 80 letech budou minimálně stejně zdraví jako dnešní pětašedesátníci, mohou klidně na trhu práce zůstat o 20 let déle," nadhazuje Mauldin téma, které po celém světě vyvolává obrovské vášně.
Zdroj: Mauldin Economics
