Evropské akciové trhy v pátek ožily, celý týden pro ně ale byl přesto ztrátový

Celoevropský index STOXX Europe 600 v pátek posílil o 1,4 % na 325,78 bodu. Také indexy jednotlivých západoevropských akciových trhů zakončily pátek v plusu. Britský index FTSE 100 přidal 1,19 %, německý DAX stoupl o 0,85 % a francouzský CAC 40 vzrostl o 0,98 %.

Za celý týden však skončily evropské akciové indexy v mínusu. Největší roli v tom sehrály obavy z brexitu a opatrné rozhodování centrálních bank stran opatření na podporu ekonomiky (Británie, Japonsko, Švýcarsko, USA).

STOXX Europe 600 za pět obchodních dní přišel o 2,14 %, FTSE 100 klesl o 1,75 %, DAX odepsal 2,07 % a CAC 40 oslabil o 2,85 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Největší britská maloobchodní společnost Tesco se zbavila prodejce zahradního zboží Dobbies Garden Centres a prodala ho za 217 milionů liber. Firma v rámci restrukturalizace rozprodává řadu aktiv, aby se mohla soustředit na domácí trh prodeje potravin.
• Britská bankovní skupina HSBC Holdings zaplatí téměř 1,6 miliardy dolarů, aby ukončila 14 let trvající právní spor ohledně převzetí úvěrové skupiny Household International. Je to nejvyšší vyrovnání, na jakém se kdy nějaká banka se svými akcionáři dohodla.
• Vlády členských zemí Evropské unie zatím nenašly definitivní shodu na pravidlech, která mají umožnit účinnější boj s agresivním daňovým plánováním a daňovými úniky velkých firem. Belgie a Česká republika si totiž vzaly čas na rozmyšlenou do pondělní půlnoci.
• Italský odvolací soud přijal hromadnou žalobu proti německému automobilovému koncernu Volkswagen kvůli obvinění, že automobilka u svého modelu Golf uváděla nadsazené údaje o úspoře paliv. Skupina podala žalobu o rok dříve, než VW zabředl do skandálu s měřením emisí.
• Automobilka Škoda Auto se v pondělí připojí k servisní akci koncernu Volkswagen pro vozy s dieselovými motory schopnými obcházet emisní měření. V Česku se akce dotkne asi 2 500 škodovek, celosvětově pak 18 000 vozů.
• Celkový odbyt německého automobilového koncernu Volkswagen se v květnu meziročně zvýšil o 1,6 procenta na 871 500 vozů. Zaznamenal tak první nárůst za poslední čtyři měsíce.
• Německý strojírenský koncern Siemens a španělská společnost Gamesa chystají spojení svých aktivit v oblasti větrné energie. Společný podnik by tak vystřídal dánskou společnost Vestas na pozici lídra ve výstavbě větrných parků.
• Po konci pátečního obchodování měly proběhnout změny v indexech PX a CECE EUR. Do pražského indexu míří MONETA Money Bank, a to s vahou něco málo přes 10 %, což negativně dolehne na ostatní tituly, jejichž váhy by tak měly mírně klesat.
• Viceprezident CME Daniel Penn prodal 13. a 14. června 2016 celkem zhruba 11 tisíc akcií firmy. Penn prodával již před dvěma týdny, prodeje ze strany členů managementu přitom bývají trhem vnímány negativně.
• Vedení Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) definitivně schválilo vyplacení dalších 7,5 miliardy eur ze záchranného programu pro Řecko. Atény peníze potřebují mimo jiné na uhrazení červencových splátek úvěrů od Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky.

Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích

• Japonský jen v pondělí na devizových trzích opět posiloval, k euru i k britské libře se vyhoupl na nejvyšší hodnotu za tři roky. K růstu japonské měny přispívají obavy investorů před britským referendem o setrvání v Evropské unii.
• Tempo deflace na Slovensku v květnu dosáhlo nového maxima. Spotřebitelské ceny prohloubily tempo meziročního poklesu na 0,8 % z 0,4 % v dubnu, informoval v pondělí slovenský statistický úřad. Podle analytiků stávající vývoj ekonomice neškodí.
• Odchod Británie z Evropské unie by dlouhodobě mohl způsobit pokles německého HDP až o tři procenta. V deníku Rheinische Post před tím v pondělí varoval šéf mnichovského ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest. Podle něj také v případě brexitu hrozí oslabení společné evropské měny vůči dolaru a propad akcií.
• Záporné úrokové sazby mají na banky v eurozóně celkově pozitivní vliv, a to i přes některé jejich negativní efekty. V pátek to řekl viceprezident ECB Vítor Constancio. Dále Constancio řekl, že si je vědom toho, že extrémně velký stimulus, který ECB ekonomice poskytla díky záporným úrokovým sazbám a kvantitativnímu uvolňování, představuje výzvu pro finanční stabilitu, ale ECB je podle něj především zodpovědná za plnění inflačního cíle.
• Maďarský parlament v pondělí schválil návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Oproti původním plánům hodlá být vláda v Budapešti v předvolebním roce štědřejší, rozpočet počítá kromě jiného s nižší daní na mléko, vejce nebo internetové služby. Informovala o tom agentura MTI.
• V Německu se loni postavilo nejvíce domů od roku 2006. Tempo výstavby nicméně nedosáhlo úrovně, která je podle tamní vlády zapotřebí kvůli rekordnímu přílivu migrantů. Vyplývá to z pondělních údajů spolkového statistického úřadu. Celkem se postavilo 247 700 domů, což je o procento více než v předchozím roce.
• Odolnost finančního sektoru v ČR vůči možným nepříznivým šokům je ještě silnější než před rokem. Zátěžové testy bank provedené ČNB potvrdily schopnost bank vypořádat se i s velmi silnou recesí a propadem ekonomiky do deflace. Vyplývá to ze Zprávy o finanční stabilitě 2015/2016, kterou v úterý zveřejnila Česká národní banka.
• Poslední údaje z české ekonomiky nenaznačují, že by měla Česká národní banka změnit pohled na ukončení režimu devizových intervencí. V rozhovoru pro ČTK to uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer. "Pro mě je to zpráva, že se ekonomika vyvíjí tak, jak jsme čekali," uvedl. Na počátku května bankovní rada ČNB konstatovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017.
• Světové dodávky ropy a poptávka po ní se po sérii neplánovaných výpadků v těžbě této strategické suroviny v letošním roce podle všeho vracejí do rovnováhy. V první polovině příštího roku ale světový ropný trh zřejmě znovu zaznamená přebytek suroviny. V pravidelné měsíční zprávě to v úterý uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA).
• Ministři financí Evropské unie jsou znepokojeni, že Evropská komise neuplatňuje společná rozpočtová pravidla vůči malým i velkým členským státům stejně. Prohlásil to v úterý podle agentury Reuters nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Podkopává to podle něj důvěru v tyto požadavky.
• Průmyslová výroba v eurozóně v dubnu meziměsíčně vzrostla o 1,1 % po březnovém revidovaném poklesu o 0,7 % (revidováno z -0,8 %), trh očekával 0,8% růst. Meziročně se produkce průmyslu zvýšila o 2 % po březnovém růstu o 0,2 %, trh očekával 1,4 %.
• Tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojeném království v květnu mírně ožilo. Index spotřebitelských cen meziměsíčně po dubnovém marginálním růstu o 0,1 % poskočil o 0,2 %, očekával se však růst o 0,3 %. Meziročně inflace stagnovala na dubnovém tempu 0,3 %, čekalo se zrychlení na 0,4 %. Jádrové ceny meziročně rovněž stagnovaly na dubnovém růstu o 1,2 %, trh predikoval zrychlení na 1,3 %.
• Japonský jen v úterý na devizových trzích pokračuje v růstu a k euru se vyšplhal až na nejvyšší úroveň za více než tři roky. Podle agentury Reuters stoupla šance, že Britové se příští týden v referendu rozhodnou pro odchod země z Evropské unie. Mezi investory tak roste zájem o bezpečnější měny, za které se tradičně považují japonský jen či švýcarský frank.
• Švédský výrobce telekomunikačních zařízení Ericsson hodlá letos v létě propustit tisíce pracovníků. Kvůli zpomalujícím trhům uvažuje rovněž o dalším velkém snižování nákladů. S odvoláním na nejmenovaný zdroj to v úterý napsal list Svenska Dagbladet, ze kterého citovala agentura Reuters. Ericsson se ke zprávě odmítl vyjádřit.
• Výnos německých desetiletých dluhopisů klesl v úterý poprvé v historii na nulu a krátce se ocitl i pod ní kvůli obavám o růst světové ekonomiky a blížícímu se referendu v Británii.
• Hned čtyři průzkumy z poslední doby ukazují, že příznivci vystoupení z EU získávají ve Spojeném království náskok před táborem zastánců setrvání země v evropském společenství. Do útoku přešly také nejčtenější britské noviny The Sun, které patří mediálnímu magnátovi Rupertu Murdhochovi. Podle nich by mimo EU mohlo být Spojené království bohatší, bezpečnější a svobodnější.
• Řecká ekonomika letos vykáže pokles o 0,3 procenta, příští rok se ale vrátí k růstu. Předpověděla to ve středu tamní centrální banka. Mezinárodní věřitele zároveň vybídla, aby zmírnili některé podmínky, na kterých se s nimi dohodla, když požadovala finanční pomoc. Výraznější ústupky a snížení dluhové zátěže by zotavení řecké ekonomiky urychlily, uvedla banka.
• Francie ve středu jako první průmyslová země ratifikovala mezinárodní smlouvu ke klimatu z prosince 2015. Dokument, jehož cílem je zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky, stvrdil svým podpisem prezident François Hollande.
• Míra nezaměstnanosti ve Spojeném království během tří měsíců do dubna klesla na 5,0 %, očekávalo se, že zůstane na 5,1 %. Nachází se tak na nejnižší hladině za posledních deset let. Počet nezaměstnaných se během tří měsíců do dubna snížil o 20 000 na 1,627 milionu. Zaměstnanost v daném tříměsíčním období vzrostla o 55 tisíc, po předchozím zvýšení o 44 tisíc trh predikoval zvýšení o 60 tisíc.
• Německý automobilový koncern Daimler uvažuje o výstavbě své první továrny na výrobu osobních aut v Rusku. Uvedla to ve středu podle agentury Reuters mluvčí německé automobilky. Společnost sází na to, že ruská ekonomika se v následujících letech zotaví z problémů, které jí způsobila levná ropa či následky západních protiruských sankcí kvůli ukrajinské krizi.
• Polsko je na případný odchod Británie z Evropské unie dobře připraveno a po referendu v příštím týdnu bude v klidu sledovat vývoj na trzích. Řekl to ve středu podle agentury Reuters polský ministr financí Pawel Szalamacha.
• Britská centrální banka (BoE) podle očekávání na svém červnovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na rekordním minimu 0,5 %. V nezměněné výši 375 miliard liber banka ponechala i program odkupů aktiv. Rozhodnutí pokračovat v dosavadní politice se rovněž očekávalo.
• Skupina devatenácti europoslanců vyzývá Evropskou centrální banku, aby zvážila možnost podpory ekonomiky eurozóny prostřednictvím přímé distribuce peněz mezi obyvatele, píše list Financial Times.
• Rada guvernérů Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), tedy ministři financí eurozóny, ve čtvrtek připravila cestu k uvolnění 7,5 miliardy eur pro Řecko. Po jednání rady to novinářům řekl nizozemský ministr financí a šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.
• Ruská plynárenská společnost Gazprom a britsko-nizozemská ropná skupina Royal Dutch Shell ve čtvrtek podepsaly předběžnou smlouvu o výstavbě terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) na ruském pobřeží Baltského moře.
• Jestliže se britští občané v nadcházejícím referendu rozhodnou pro brexit, tedy vystoupení Británie z Evropské unie, mohlo by to poškodit světovou ekonomiku. Uvedla to ve čtvrtek britská centrální banka. Podle ní je také čím dál pravděpodobnější, že v případě brexitu bude dál klesat britská libra, možná i velmi výrazně.
• Evropská centrální banka uvede příští rok na jaře do oběhu novou bankovku s nominální hodnotou 50 eur. Stane se tak v rámci postupné obměny bankovek společné evropské měny. ECB podle svého čtvrtečního sdělení představí novou padesátieurovku 5. července.
• Německá automobilová skupina Volkswagen bude muset do své transformace investovat do roku 2025 desítky miliard eur. Do té doby plánuje uvést na trh 30 elektrických a hybridních vozů a prodávat jich 2-3 miliony ročně, řekl generální ředitel Matthias Müller.
• Bulharský státní energetický podnik NEK má zaplatit Rusku odškodné téměř 550 milionů eur za zrušenou dostavbu jaderné elektrárny v Belene. O rozhodnutí arbitrážního soudu ve čtvrtek informovala bulharská ministryně energetiky Temenužka Petkovová. Ruský státní podnik Atomstrojexport původně žádal 58 milionů eur, později ale požadavek zvýšil na zhruba miliardu eur, uvedla agentura Reuters.
• Po vybudování nového plynovodu Nord Stream 2 pod Baltským mořem prudce klesne tranzit ruského zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu. Na ekonomickém fóru v Petrohradě to ve čtvrtek řekl šéf ruského monopolního vývozce plynu Gazprom Alexej Miller.
• Jedna z největších světových bank ICBC otevře v Česku svou pobočku. Podpisem memoranda to ve čtvrtek během návštěvy premiéra Bohuslava Sobotky v Číně stvrdil státní tajemník Tomáš Prouza a zástupce banky. Zároveň byla zahájena činnost české sekce na online nákupním portálu e-Mall, který banka provozuje.
• Ekonomický institut Ifo zvýšil odhad růstu německé ekonomiky na letošní i příští rok. Letos má největší evropská ekonomika vykázat růst o 1,8 procenta namísto dosud předpokládaného tempa 1,6 procenta, uvedl ve čtvrtek mnichovský ústav. Zlepšení svých odhadů zdůvodnil silným trhem práce a zvýšenými státními výdaji v souvislosti s migrační vlnou.
• Komise mezinárodního srovnávacího indexu CECE EUR zveřejnila finální verzi změn a nové vážené faktory benchmarku. V porovnání s původní verzí zveřejněnou minulý týden nenastaly žádné změny. Mezi českými akciemi došlo k mírnému zvýšení počtu akcií mediální CME v indexu.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Čistý zisk největšího světového prodejce oděvů Inditex vzrostl v prvním čtvrtletí jeho finančního roku o šest procent na 554 milionů eur. Firmě, jejíž hlavní značkou je Zara, pomohly k nečekaně lepšímu výsledku solidní tržby. Nadále přitom expandovala v oblasti internetového prodeje.

Zdroj: CNBC