Jak na daňové úniky? Evropa se shodla, jen Češi a Belgie zdržují

Pokud do té doby některá unijní země nevznese v takzvané tiché proceduře žádné námitky, bude to znamenat, že státy unie souhlasí s kompromisní podobou textu, předběžně domluvenou na pátečním jednání.

Příslušnou směrnici předložila Evropská komise v březnu, její vznik urychlila kauza takzvaných Panamských dokumentů. Kvůli takzvaným daňovým rájům přicházejí členské země EU podle odhadů Evropské komise (EK) každoročně až o 70 miliard eur.

"Pro nás je to víceméně akceptovatelné. Musíme ještě provést nějaké interní konzultace, tak jsme si vzali čas do pondělí," poznamenal český ministr Andrej Babiš. Před pátečním jednáním českou podporu spojil s prosazením svého plánu na český pilotní projekt pro obecné využití systému přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty.

Zástupci Evropské komise se však v pátek zavázali, že pokud budou potvrzena nová pravidla pro boj proti agresivnímu daňovému plánování, slíbí předložit příslušný návrh na pilotní projekt ještě do konce roku.

Podle Evropské komise například některé nadnárodní korporace reálně platí daně jen dvě procenta, místo 20 až 30 procent. Europarlament, který se ale v daňové problematice jen k věci vyjadřuje bez možnosti pravidla měnit, doporučil státům EU přísnější postup, než byl původní návrh komise.

Výsledek intenzivních jednání nizozemského předsednictví je ale naopak o něco mírnější a některé části pro odpor států zcela vypadly.

Nová pravidla mají platit od roku 2019. Podle původního návrhu měl například členský stát danit i zisky, které mateřská společnost přesunula do dceřiné společnosti v daňovém ráji, pokud tamní daň bude představovat méně než 40 procent sazby v členské zemi unie.

Některé země, včetně právě Belgie, ale žádaly u této části odklad počátku platnosti. Nakonec byl dohodnut start nejpozději od roku 2024, případně dříve za předpokladu, že se na shodných standardech postupu dohodne také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Zdroj: ČTK