Maďarsko plánuje výrazný růst mezd a pokles mzdových odvodů

Maďarská vláda vypracovala šestiletý program výrazného zvyšování mezd v soukromém sektoru a snižování odvodů z objemu mezd. Průměrná reálná mzda by za tu dobu měla vzrůst o 40 %, a přiblížit se tak úrovni západní Evropy, řekl v pátek ministr hospodářství Mihály Varga. Podle něj by to nemělo ohrozit ekonomiku ani rozpočtové hospodaření.
Už ve čtvrtek premiér Viktor Orbán řekl, že vláda chystá snížení daní z příjmů firem a jednotlivců i odvodů za zaměstnance a plánuje reformu vyššího školství, aby podpořila hospodářskou konkurenceschopnost. Maďarská ekonomika se za Orbánovy vlády stabilizovala a silně roste, nyní však zažívá silný tlak na růst mezd, který by mohl podkopat investice.
Mzdy v rostoucí ekonomice tlačí vzhůru nedostatek pracovních sil v důsledku vysoké emigrace Maďarů do západní Evropy. Vláda chce silný růst mezd udržet, chce však také zajistit, aby to nepodkopalo ekonomiku. Navrhuje proto svázat zvyšování mezd se zlepšováním produktivity a konkurenceschopnosti, řekl Varga podle agentury Reuters.
Maďarsko je v letošním žebříčku konkurenceschopnosti, který vydává Světové ekonomické fórum, až na 63. místě, tedy za Českem, Polskem i Rumunskem a těsně před Slovenskem. Průměrná mzda v zemi v srpnu meziročně vzrostla o 6,9 %, přičemž inflace zůstává takřka nulová.
"Vláda je toho názoru že v maďarské ekonomice nastala situace, kdy můžeme plánovat o něco odvážněji," řekl Varga na tiskové konferenci po setkání se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců soukromého sektoru.
Vláda chce růst mezd podpořit několika koly snižování odvodů z mezd, které chce přiblížit sazbám v ostatních zemích střední Evropy. Příští rok navrhuje snížit sazbu odvodu o čtyři procentní body a v dalších letech vždy o další dva body. Maďarsko má čtvrtou nejvyšší úhrnnou sazbu odvodů, o něž se dělí zaměstnavatelé se zaměstnanci, ze všech 34 zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Jeden z analytiků oslovených agenturou Reuters uvedl, že navrhované snižování odvodů by vládu připravilo o příjmy odpovídající 1,3 % ročního výkonu ekonomiky. Rozpočet by to ale nedestabilizovalo tak jako vlny zvýšených výdajů v předešlých obdobích.
Zdroj: ČTK
Aktuality
