Odchod Spojeného království z EU podle britského tisku nejvíc postihne probrexitové oblasti

Bez ohledu na výsledek jednání o budoucím uspořádání vztahů mezi EU a Británií bude mít podle deníku Financial Times brexit za následek snížení hospodářského růstu. Především přitom utrpí regiony, které byly brexitu nejvíc nakloněné, vyplývá z vládní analýzy.

Studie dospěla k závěru, že nejhorší dopad bude mít brexit na severovýchod Anglie a region West Midlands, zatímco Londýn, jehož obyvatelé hlasovali většinou pro setrvání v EU, by měl být zasažen nejméně.

Regionální dopady brexitu jsou součástí analýzy, v níž vládní ekonomové konstatovali, že bez ohledu na výsledky jednání o brexitu bude ekonomický růst omezený dalších 15 let. Studie měla být původně určena jen kabinetním ministrům, ale k některým uniklým informacím se dostal server BuzzFeed. Podrobně si nyní mohou obsah dokumentu prostudovat i členové parlamentu.

Už minulý týden z vládní analýzy unikly do tisku obecné závěry. Růst britského HDP podle nich zpomalí o dvě procenta, pokud se Británie po vzoru Norska s EU dohodne na tom, že bude součástí jednotného trhu i jako nečlen unie. Pokud budou hospodářské vztahy založeny na dohodě o volném obchodu, jakou má s blokem například Kanada, byl by britský ekonomický růst v následujících 15 letech o pět procent nižší než v případě, že by brexit nenastal. A v případě nedohody a "tvrdého brexitu", kdy by se obchodní vztahy Británie s EU odvíjely na základě podmínek Světové obchodní organizace (WTO), by bylo přibrzdění HDP dokonce 8%.

Britská média nyní upozorňují na značné regionální rozdíly, které vládní analýza předpokládá. Například z hospodářského růstu Londýna má brexit v případě tří uvedených scénářů ubrat jedno, dvě, potažmo 3,5 %. Dopad na ekonomiku hlavního města by tak byl poloviční ve srovnání s celostátním průměrem.

Hospodářství Severního Irska by ztratilo 2,5 % nebo 8 %, případně 12 %. Podobnou prognózu předpokládá studie pro oblast West Midlands, která by ztratila na HDP 3 % v případě zachování vnitřního trhu, 11 % při dohodě o volném obchodu a 16 % v případě "tvrdého brexitu".

Analýza rovněž upozorňuje na předpokládané dopady brexitu na jednotlivé sektory hospodářství. Maloobchod by se po brexitu musel potýkat s 20% nárůstem nákladů, automobilovému průmyslu by se zvedly náklady na výrobu o 13 %, upozorňuje Sky News.

Šestnáct procent dodatečných nákladů kvůli takzvaným netarifním bariérám vzniklým v důsledku brexitu by do svých propočtů měli započítat také například výrobci potravin a nápojů.

Vládní mluvčí citovaný listem The Guardian však upozornil, že dokument nereprezentuje vládní politiku a výsledek, o který by vláda v jednáních s EU usilovala. Zástupci vlády trvají na tom, že jde o prozatímní interní analýzu, která má být součástí rozsáhlejšího souboru analýz.

Zdroj: ČTK

Aktualita pro rok 2026