ECB na dubnovém zasedání potvrdila nastavení měnové politiky

V prohlášení po zasedání centrální banka zopakovala, že sazby zůstanou na současných úrovních delší dobu a výrazně za horizont kvantitativního uvolňování. Dále informovala, že bude pokračovat v reinvestování finančních prostředků získávaných průběžně z maturujících dluhopisů nakoupených v rámci kvantitativního uvolňování, a to výrazně za horizont trvání samotného programu skupování aktiv na trhu.

Pro pokračování podpory ekonomiky eurozóny se minulý týden vyslovil šéf evropského odboru Mezinárodního měnového fondu Poul Thomsen. "Až na některé výjimky se inflace v Evropě nachází hluboko pod cílovanou úrovní," uvedl. "Vzhledem k tomu podporujeme pokračování velmi uvolněné měnové politiky."

Tisková konference Maria Draghiho

Po oznámení výsledku zasedání euro k dolaru oslabilo z 1,2185 k 2,16 USD, během tiskové konference guvernéra banky Maria Draghiho ovšem ztráty smazalo a vrátilo se k 1,22 USD.

Draghi během tiskové konference nepřišel s ničím zásadním. Potvrdil, že banka nadále čeká dosažení 2% inflačního cíle, a znovu zdůraznil potřebu zavádění strukturálních reforem v jednotlivých evropských zemích. Rizika pro ekonomický výhled jsou podle Draghiho celkově vyrovnaná, na straně negativních rizik šéf ECB zmínil protekcionistické tendence.

Loni v říjnu centrální banka eurozóny rozhodla, že prodlouží program kvantitativního uvolňování minimálně do září 2018, současně nicméně uvedla, že od ledna sníží objem skupování aktiv v rámci kvantitativního uvolňování z 60 na 30 miliard eur měsíčně.

Rozhodnutí o úpravě kvantitativního uvolňování má i praktickou stránku. V rozvaze ECB je již značná část trhu s vládními dluhopisy zemí eurozóny. V názoru na to, kdy bude program ukončen, se ekonomové rozcházejí - část jich předpokládá, že se tak stane v závěru letošního roku, někteří si myslí, že to bude až v roce 2019.

Opatrné jestřábí našlápnutí

ECB trvá na tom, že musí vidět známky udržitelného dosažení 2% inflačního cíle. Již v březnu z prohlášení nicméně vypadlo vyjádření o tom, že "pokud se výhled stane méně příznivým nebo pokud finanční podmínky přestanou být v souladu s dalším pokrokem směrem k dosažení udržitelné inflace, je rada guvernérů připravena rozšířit program nákupu aktiv co do objemu či délky trvání". Analytici považují tuto změnu rétoriky za další malý krok v omezování mimořádně uvolněné měnové politiky. Zachováno nicméně zůstalo vyjádření, že nákupy aktiv budou trvat "do konce září 2018, nebo déle, bude-li to potřeba".

V březnu ECB představila novou makroekonomickou prognózu. Banka čeká, že se HDP eurozóny letos zvýší o 2,4 % (prosincová prognóza: +2,3 %). Výhled pro roky 2019 a 2020 banka ponechala beze změny na 1,9 %, respektive 1,7 %. Inflace by letos podle centrální banky měla dosáhnout 1,4 % (proti prosincové prognóze beze změny), na této úrovni by měla setrvat i v roce 2019 (prosincová prognóza: 1,5 %), v roce 2020 by se měla zvýšit na 1,7 % (proti prosincové prognóze beze změny).

Rozpačitý vývoj evropské ekonomiky

"Dosavadní letošní vývoj reálné ekonomiky evropským centrálním bankéřům radost příliš dělat nemůže. Výkon průmyslové produkce zaostává za očekáváními, zrovna tak spotřeba domácností. Stavební sektor pak doplatil na nepříznivé počasí v zimních měsících. Ještě znepokojivější byl výkyv ukazatelů důvěry, které během února a března ostře padaly. Jedním z hlavních spouštěčů obav byl potenciální dopad narůstajících protekcionistických tendencí na evropskou ekonomiku. Naštěstí v tomto týdnu publikované dubnové indexy další zhoršení nenaznačily," říká hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

"ECB by ohledně budoucnosti své měnové politiky mohla být sdílnější v červnu, případně v červenci, kdy podle nás bude oznámeno prodloužení kvantitativního uvolňování do konce roku při současném snížení objemu měsíčního objemu skupovaných dluhopisů. Pro případ nepříznivého vývoje si bankéři ponechají možnost oznámit na podzim další případné prodloužení programu. První zvýšení úrokových sazeb podle nás přijde příští rok v červnu, další v září. To by měl být okamžik, kdy již depozitní sazba ECB nebude záporná. Mělo by se tak jednat o definitivní tečku za evropskou dluhovou krizí z let 2012 a 2013," dodává Vejmělek.

Růst HDP ve čtvrtém čtvrtletí zrychlil na 2,7 %, inflace v únoru klesla na 1,2 %

Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku rostla pomaleji než v třetím kvartálu. Podle finálních dat Evropského statistického úřadu Eurostat loni HDP zemí eura vzrostl meziročně o 2,7 % po růstu o 2,8 % v třetím kvartálu. Mezičtvrtletně se HDP eurozóny v posledních třech měsících loňského roku zvýšil o 0,6 %.

Za celý loňský rok se hrubý domácí produkt zemí platících eurem zvýšil o 2,3 % po růstu o 1,8 % v roce 2016, v celé EU růst zrychlil z 2 % na 2,4 %. Loňské tempo růstu v eurozóně bylo nejvyšší od roku 2007, kdy dosáhlo rovných 3 %.

Tempo meziročního růstu cen v eurozóně v březnu stouplo na 1,3 % z 1,1 % v únoru. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 1 % poté, co v únoru stouply o 0,2 %. Na zvýšení inflace se nejvíce podílely ceny služeb, které přidaly 0,67 procentního bodu, potravin, alkoholu a tabáku (+0,41 procentního bodu) a energií (+0,2 procentního bodu).

Zdroj: ECB, CNBC, ČTK