Jourová: Nový rozpočet EU se týká i věcí, na nichž má ČR zájem

"Jasně jsme se dohodli, že politické zadání pro rozpočet musí být, že nesmí být jasných vítězů a jasných poražených," poznamenala Jourová o týdnech jednání v Evropské komisi, která ve středu vyvrcholila představením jejího návrhu dlouhodobého unijního rozpočtu.

Nový víceletý finanční rámec po roce 2020 bude prvním bez Británie, přesto je rozsahem srovnatelný s tím stávajícím. Má totiž při mírném snížení peněz na společnou zemědělskou politiku a politiku soudržnosti, která je pro ČR významná, také řešit nové výzvy, jako je migrace, lepší ochrana hranic, bezpečnosti či podpora vědy a výzkumu, vzdělávání mladých lidí nebo digitalizace ekonomiky.

Tyto nové priority jsou podle Jourové pro EU zásadní. Komisařka ocenila například zdvojnásobení prostředků na program studentských pobytů Erasmus+, který označila za "výborný nástroj" pro vzdělávání. "Je tam finančně pokryto hodně dobrých věcí," poznamenala česká komisařka.

Připomněla, že středeční prezentace rozpočtu v europarlamentu byla jen představením návrhu, o kterém nyní začnou velmi intenzivně jednat členské země. "To, co dneska komise schválila, je velmi dobře míněný návrh vyrovnaného rozpočtu, který pokrývá všechny potřeby a který je užitečný pro všechny Evropany," řekla Jourová.

Už nyní je podle ní - právě díky oznámenému krácení prostředků na politiku soudržnosti - jasné, že z unijních fondů po roce 2020 dostane ČR méně, než kolik získává nyní. Snížení, které se dotkne i zemědělské politiky, je jedním z důsledků britského odchodu z unie.

Jak konkrétně velký ale český podíl bude, to podle ní ukážou teprve jednání v příštích týdnech. Finální verzi návrhu nové politiky soudržnosti chce komise představit až koncem května.

"Před námi jsou čtyři týdny pro jednání o tom, jak bude vypadat vzoreček pro přepočítání peněz hlavně v kohezní politice, které jsou pro ČR podstatné," podotkla komisařka.

Jourová připomněla, že Česko si vede ekonomicky dobře, a to ovlivní už nyní existující a do budoucna nadále nejvýznamnější kritérium pro rozdělování peněz z kohezních fondů, založené právě na velikosti hrubého domácího produktu. "Teď není na stole nic, začínáme od nuly a jediné na stole je HDP," poznamenala komisařka. Cílem unijních fondů je dál snižovat rozdíly mezi státy EU v sociální a ekonomické oblasti.

Mezi dalšími zvažovanými kritérii je podle dostupných informací například míra nezaměstnanosti mládeže, potřeba ekologických investic či třeba zatíženost migrací. Jourová souhlasí s tím, že u těch, kdo dostanou azyl, jsou potřeba peníze na jejich integraci do společnosti. V českém či slovenském případě by se to mohlo týkat třeba příchozích z Ukrajiny, míní.

"Tuhle linku budu sledovat velice opatrně - má to smysl na integraci, ale dostat do vzorečku, kolik jsme přijali migrantů, to mi moc není po chuti," připustila Jourová.

Nový dlouhodobý rozpočet se výrazně zaměřuje na veřejnou infrastrukturu s "evropskou přidanou hodnotou".

"To myslím rezonuje dobře i v české politické sféře - tam máme pořád schodek - dálnice, infrastruktura v životním prostředí, transevropské dopravní sítě, včetně železnic, to jsou všechno věci, na kterých má ČR zájem," vypočetla komisařka. Vláda by si podle ní měla vytvořit seznam velkých projektů a o nich vyjednávat.

Zdroj: ČTK