Evropské akcie v pátek zpevnily, za celý týden získaly necelá 2 %

Evropské akciové trhy zakončily páteční seanci v plusových číslech, když částečně opadly obavy z obchodního sporu mezi Spojenými státy a Čínou. Pozornost poutalo také vystoupení britské premiérky Theresy Mayové, která kritizovala přístup špiček EU k jednání o brexitu.
Regionální index STOXX Europe 600 stoupl o 0,43 % na 384,29 bodu, za celý týden pak zpevnil o 1,7 %. Britský FTSE 100 se zvýšil o 1,67 % na 7 490,23 bodu (týden: +2,55 %), francouzský CAC 40 získal 0,78 % na 5 494,17 bodu (týden: +2,65 %) a německý DAX si polepšil o 0,85 % na 12 430,88 bodu (týden: +2,53 %).
Dařilo se zejména sektoru základních materiálů, který těžil z výrazného růstu cen mědi, zinku a niklu. O více než 3,5 % díky tomu posílily cenné papíry těžařských gigantů Antofagasta, Glencore, Anglo American a BHP Billiton.
Poraženým dne se stal prodejce rozváženého jídla Just Eat, jehož akcie se propadly o 4,8 % poté, co agentura Bloomberg přinesla zprávu, že poskytovatel alternativní taxislužby Uber Technologies je v počáteční fázi jednání o koupi britského doručovatele potravin Deliveroo.
Nedařilo se ani španělské bance Caixabank, u jejíž akcií snížila cílovou cenu společnost Kepler Cheuvreux. Cenné papíry banky kvůli tomu spadly o 3,6 %.
Evropské akcie (21. září 2018), zdroj: CNBC
Hlavní páteční události na evropských trzích
- Britská společnost Eggborough Power Limited z Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského dostala od tamního ministerstva energetiky povolení k zahájení stavby nové plynové elektrárny v Eggborough v severním Yorkshiru. Elektrárna vznikne na místě stávající uhelné elektrárny. V pátek o tom informoval web týdeníku Euro.
- České stavebnictví bylo v prvním pololetí s meziročním růstem o 8,9 procenta mezi 28 zeměmi Evropské unie na osmém místě. V porovnání s prvním čtvrtletím roku si sice Česko o jednu příčku pohoršilo, ale oproti loňskému roku je na tom o deset míst lépe. Vyplývá to z údajů evropského statistického úřadu Eurostat. V zemích EU stavebnictví v prvním pololetí vzrostlo v průměru o 2,5 procenta.
- Německá automobilka Volkswagen si bude od roku 2019 sama vychovávat softwarové vývojáře. Dvouletý vzdělávací program s názvem Fakulta 73 se začátkem příštího roku otevře zhruba stovce zájemců. Po jeho absolvování mohou podle pátečního sdělení Gunnara Kiliana z představenstva VW počítat s nabídkou trvalého zaměstnání v automobilce. Největší evropský výrobce aut se tak snaží čelit náskoku, jaký mají v digitalizaci americké firmy.
- Státy Evropské unie přišly v roce 2016 o téměř 150 miliard eur vinou špatného výběru daně z přidané hodnoty. Zjistila to studie, kterou v pátek zveřejnila Evropská komise. Ze závěrů studie vyplývá, že reforma výběru DPH a lepší spolupráce mezi státy je nutná, protože dosud přijatá opatření se zatím ukázala jako nedostatečná.
Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích
- Meziroční růst cen průmyslových výrobců v Česku v srpnu zpomalil na 3,3 procenta z červencových 3,4 procenta. Ceny dál rostly také u stavebních prací a tržních služeb pro podniky, v zemědělství jejich pokles výrazně zpomalil. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad. Informoval také o vývoji cen v zahraničním obchodě za červenec, ceny dováženého i vyváženého zboží v tomto období zrychlily meziroční růst.
- Česká republika má nadále nejvyšší míru neobsazených pracovních míst. Poměr volných pracovních míst k celkovému počtu pracovních míst v celé EU zůstal ve druhém čtvrtletí na 2,2 procenta, v Česku však dál zrychlil na 5,4 procenta a růst byl nejvyšší ze všech zemí. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
- Výhled vývoje britské ekonomiky bude výrazně horší, pokud země příští rok opustí Evropskou unii bez dohody, než pokud se jí dohodu o brexitu podaří dosáhnout. Zatímco v případě dohody ekonomika Británie příští rok vzroste o 1,5 procenta, bez dohody vykáže pokles. Uvedl to ve své pondělní zprávě Mezinárodní měnový fond. Pokud by ale Británie zůstala v EU, hrubý domácí produkt by se zvýšil o 1,75 procenta.
- Novým členem představenstva petrochemického holdingu Unipetrol bude od začátku října Przemysław Wacławski. Vyplývá to z informací na webu firmy. Vedení Unipetrolu bude mít od října sedm členů, předsedou představenstva a generálním ředitelem zůstává Krzysztof Zdziarski.
- MONETA Money Bank zlepšila výhled letošního čistého zisku na čtyři miliardy korun z dosavadních 3,7 miliardy Kč. Představenstvo společnosti zároveň zváží, že navrhne za rok 2018 dividendu 5,5 koruny na akcii před zdaněním. Dosavadní výhled počítal s pěti korunami. Úpravy následují po prodeji pohledávek z nezajištěných úvěrů za 360 milionů korun společnosti B2 Kapital Czech Republic. Vyplývá to z oznámení Monety na jejím webu, na které upozornil server E15.cz.
- Servisní akcí na odstranění softwaru pro obcházení homologačního měření emisí již v tuzemsku prošly téměř dvě třetiny z dotčených 157 000 dieselových vozů koncernu VW. Pozvánku k dobrovolné návštěvě opravny dostali již všichni majitelé. Vyplývá to z informací automobilek. Od odhalení kauzy pojmenované dieselgate uplynuly tři roky.
Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý na úvod schůzky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě označil vztahy mezi oběma státy za "stabilní a spolehlivé". Předpokládá se, že oba představitelé budou jednat hlavně o energetice. Smlouva o nákupu ruského zemního plynu totiž vyprší koncem příštího roku.
Podnikání v Česku v prvním pololetí ukončilo 5 987 kapitálových firem, 5 655 společností s ručením omezeným a 332 akciových společností. O rok dříve zaniklo 5 260 společností. Údaje za první pololetí naznačují, že by letos mohlo zaniknout rekordní množství firem. Vyplývá to z databází společnosti Bisnode.
- Vláda ve středu za účasti prezidenta Miloše Zemana schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. To je o deset miliard méně, než původně plánovalo ministerstvo financí. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Andrej Babiš. Prioritami rozpočtu jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě.
- Průměrná úroková sazba hypoték v srpnu stoupla na 2,53 procenta z červencových 2,5 procenta. Vyplývá to z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byla sazba předloni v prosinci, a to na 1,77 procenta. Letos v lednu byla na 2,28 procenta.
- Britský provozovatel supermarketů Tesco ve středu představil nový formát diskontních obchodů Jack's, kterými chce lépe konkurovat německým obchodníkům Aldi a Lidl. Tesco se již roky potýká na britském trhu se silnou konkurencí diskontních obchodů, které ho připravují o podíl na trhu, uvedla agentura Reuters.
- Antivirová společnost Eset založila v Japonsku společný podnik s firmou Canon IT Solutions. Tokijská kancelář Esetu má posílit pozici firmy na japonském trhu a uvést na něj nově vyvíjená bezpečnostní řešení pro firemní zákazníky i domácnosti. Eset to ve středu oznámil v tiskové zprávě.
- Prezident Miloš Zeman se obává další světové hospodářské krize. Řekl to ve čtvrtek v Berlíně zahraničním investorům s tím, že za každou takovou krizí stojí "blbost politiků a bankéřů". Konkrétní politiky nejmenoval, ale jasně se postavil proti protekcionismu a clům. Ty nyní prosazuje například americký prezident Donald Trump.
- Zhruba 2,3 milionu Kč je připraven investovat do svého bydlení průměrný Čech. Částka je při současných cenách nemovitostí ale tak nízká, že odpovídající bydlení by si mohla dovolit necelá pětina lidí, kteří ho hledají. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu realitního serveru Bezrealitky.cz, který vypracovala agentura STEM/MARK na vzorku více než 1 000 respondentů.
- Norská centrální banka Norges Bank ve čtvrtek poprvé po sedmi letech zvýšila hlavní úrokovou sazbu díky rychlejšímu ekonomickému růstu a inflaci. Měnový výbor ve čtvrtek rozhodl, že hlavní úroková sazba stoupne na 0,75 procenta z rekordního minima 0,5 procenta. Banka současně v prohlášení uvedla, že v dalších letech bude zvyšovat úroky pouze velmi pomalu a obává se rizik, které může způsobit současný vývoj v zahraničí.
- Slovenské ministerstvo financí ponechalo odhad letošního růstu ekonomiky země na 4,1 procenta, oproti dosavadnímu výhledu očekává rychlejší růst mezd i zaměstnanosti. Vyplývá to z nové prognózy, kterou ve čtvrtek ministerstvo zveřejnilo.
Zdroj: BCPP