Před pěti lety přišel Elon Musk s konceptem hyperloop, 18. prosince se mají v kapsli poprvé svézt (cizí) lidé

Technologie vysokorychlostní přepravy nazývaná hyperloop (česky hypersmyčka) se stala populární díky americkému podnikateli a miliardáři Elonu Muskovi, který ji začal propagovat v roce 2013 a přiměl několik firem, aby se připojily k rozvoji tohoto systému.

Systém je založen na pohybu přetlakových kapslí podtlakovými trubkovými tunely spojenými do smyčky ve tvaru čísla osm rychlostí dosahující více než 1 200 kilometrů za hodinu. Kapsle mají pohánět lineární magnetické urychlovače a vzduchové kompresory a přepravovat mohou lidi, ale i náklad. Musk uvedl, že hyperloop bude bezpečnější, rychlejší, levnější a pro cestující pohodlnější než rychlovlak.

Hyperloop by měl být podle Muska nejvhodnější pro přepravu mezi městy, která od sebe nejsou více než 1 000 mil (cca 1 600 km), protože při větších vzdálenostech už by byly vhodnější nadzvukové letouny. "O hyperloopu jsem původně začal přemýšlet, když jsem si přečetl o návrhu na stavbu kalifornské vysokorychlostní železnice, který mi připadal poněkud neuspokojivý," uvedl Musk před pěti lety.

Musk zmínil využití technologie na více než 600 kilometrů dlouhé trase z Los Angeles do San Franciska, kterou by pak cestující zvládli za necelou půl hodinu. Náklady na výstavbu systému hyperloop Musk odhadl na necelých šest miliard dolarů. Experti však označují tyto odhady za zcela nereálné a očekávají daleko vyšší výdaje.

Systémem hyperloop se v současnosti zabývá firma Virgin Hyperloop One britského miliardáře Richarda Bransona, Muskova společnost Boring Company, americká společnost Hyperloop Transportation Technologies (HTT), kanadská firma TransPod, americká společnost Arrivo či španělská Zeleros. Centrem vývoje technologie hyperloop je nyní oblast Los Angeles, kde mají základnu firmy Arrivo, Virgin Hyperloop One či Boring Company.

V květnu 2016 poprvé otestovala systém hyperloop společnost Virgin Hyperloop One. Test spočíval ve vyslání kovových saní poháněných lineárním magnetickým urychlovačem po zkušební (asi stometrové) dráze, kterou podle plánu přejely za dvě sekundy rychlostí téměř 200 kilometrů v hodině. Místo brzd použili konstruktéři hromadu písku, do níž saně narazily. Zařízení zrychlilo z nuly na sto mil v hodině (160 kilometrů v hodině) za 1,1 vteřiny. Firma také oznámila, že vybudovala zkušební centrum a výrazně zvýšila počet zaměstnaných techniků pracujících na vývoji materiálů pro kapsle a potrubí.

V lednu 2017 podepsalo Brno memorandum o spolupráci se společností HTT se záměrem o vypracování studie proveditelnosti pro vybudování hyperloopového spojení Brna s Prahou a Bratislavou. Bratislava spolupráci na projektu kvůli nejasnostem ukončila a zhruba do roka by mělo být jasné, zda je stavba hyperloopu reálná v Brně.

Podle Petra Dvořáka z Ústavu fyzikálního inženýrství VUT může hyperloop v ČR ohrozit nestabilní počasí. "Je potřeba vyřešit teplotní roztažnost materiálů, protože teploty se u nás mohou během roku lišit i o 50 stupňů. Další problém vidím ve výrobě vakua při délce několika set kilometrů. Navíc se objevuje spousta dalších problémů, které se musí řešit," uvedl Dvořák. Zmínil například, že vývojáři se museli potýkat s tím, že i když je v tubusu vakuum a tlak pouhých 100 pascalů, hromadí se před kapslí ve vysoké rychlosti stlačovaný vzduch. S hyperloopem také aktuálně nepočítá ministerstvo dopravy, které za nejvýhodnější a nejefektivnější považuje stavbu vysokorychlostních železničních tratí.

Společnost Virgin Hyperloop One má záměr vybudovat hyperloop v Indii, mezi městem Púna a letištěm v Bombaji. Cesta by se tak zkrátila na 25 minut, čímž by cestující ušetřili asi tři hodiny času. Projekt by podle Virgin Hyperloop One mohl Indii za 30 let provozu ušetřit kolem 55 miliard dolarů. V první fázi se počítá s vybudováním předváděcí trati, v druhé fázi pak by měla být do pěti až sedmi let hotová celá trasa Púna-Bombaj.

Svou první kapsli určenou pro přepravu cestujících nazvanou Quintero One představila počátkem letošního října společnost HTT. Kapsle je dlouhá 32 metrů a váží pět tun a je téměř celá vyrobena z kompozitního materiálu. Ředitel HTT Dirk Ahlborn loni uvedl, že doufá, že první pasažéři se svezou pomocí hyperloopu již za tři roky.

Muskova Boring Company získala letos v létě zakázku od města Chicago. Její přepravní systém tam má spojit čtvrť Loop s O'Hareovým mezinárodním letištěm. Pro osobní přepravu má sloužit 16 kapslí a cesta mezi letištěm a čtvrtí Loop se zkrátí na 12 minut. Boring Company začala už dříve hloubit kratší testovací tunel o délce 3,2 kilometru pod obcí Hawthorne v sousedství Los Angeles, kde sídlí miliardářovy firmy Boring a SpaceX. Projekt bude otevřen 18. prosince, kdy se první zájemci budou moci svézt v kapsli pro 16 cestujících rychlostí 150 km/h.

Zdroj: ČTK