Německý ministr hospodářství nechce, aby Německo dováželo levnou energii od sousedů

Na tom, že Německo přestane používat energii z uhlí, které se na jeho současném energetickém mixu podílí asi třetinou, nejpozději do konce roku 2038, se v sobotu dohodla takzvaná uhelná komise. Navrhla také, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích dvaceti letech dostanou 40 miliard eur ve formě strukturální pomoci.

Do Německa vyváží uhlí a elektřinu i Česká republika. Podle webu atominfo.cz je tuzemská energetika čtvrtým největším čistým vývozcem elektrické energie v Evropské unii.

Německo, kde se už loni přestalo těžit černé uhlí, se s energií z fosilních paliv loučí, aby snížilo emise oxidu uhličitého (CO₂) a dodrželo své klimatické závazky. Činí tak ve stejné době, kdy zavírá také jaderné elektrárny. Poslední z nich bude odpojena ze sítě v roce 2022. Proto komise počítá s tím, že přinejmenším dočasně elektřina zdraží. Aby to nemělo přílišný dopad na občany, chce komise, aby rozdíl pokryl vládní příspěvek ve výši nejméně dvou miliard eur ročně. Další peníze budou nutné na odškodnění provozovatelů uhelných elektráren, kteří je uzavřou předčasně.

S postupným omezováním provozu uhelných zdrojů počítá také Česká republika. "Dlouhodobě počítáme s komplexně obnovenými uhelnými elektrárnami Prunéřov a Tušimice a se zcela novými Ledvicemi. A stejně tak s teplárnou Mělník 1, která dodává teplo do Prahy," řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Uhelné elektrárny ve skupině ČEZ vyrábějí 46 % elektřiny, ČEZ nicméně plánuje, že do roku 2025 odstaví polovinu jejich výkonu.

Zdroj: ČTK