Polská maloobchodní daň není podle soudců EU formou státní pomoci
Polsko smí odlišně danit velké a menší maloobchodní firmy. Rozhodl tak ve čtvrtek ve svém verdiktu Soudní dvůr EU. Do hry se tedy znovu vrací možnost obnovení původního daňového režimu, který byl v zemi zrušen, protože jej evropské úřady pro kontrolu hospodářské soutěže označily za formu nezákonné státní pomoci.
Podle tohoto schématu byly maloobchodní firmy s měsíčními tržbami nad 170 milionů zlotých zdaněny více než menší podniky. Opatření, které patřilo k hlavním volebním slibům vládnoucí sociálně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) ve volební kampani roku 2015, označila Evropská komise v roce 2017 za nedovolenou státní pomoc.
Mluvčí polského ministra financí Paweł Jurek na Twitteru uvedl, že výběr daně zatím zůstává pozastaven, protože soudní výrok není právně závazný a lze se proti němu odvolat. Podle mluvčího EK Komise soudní rozhodnutí pečlivě prostuduje a následně podnikne další kroky.
PiS chtěla podle agentury Reuters pomocí maloobchodní daně financovat svá rozsáhlá sociální opatření. Malé obchody čelí v Polsku stejně jako v jiných zemích tlaku obřích řetězců, které těží z úspor z rozsahu a mohou nabízet nižší ceny.
Vedle i v ČR známých maloobchodních sítí jako je německý Lidl nebo britské Tesco z Polska neodešel francouzský Carrefour a působí zde i další síť francouzských supermarketů Auchan. Nejrozsáhlejší síť obchodů pak v zemi provozuje Biedronka portugalského podnikatele Jeronima Martinse.
Zdroj: ČTK
