Evropské akcie v pátek oslabily, v týdenním horizontu ztratily zhruba půl procenta

Regionální index STOXX Europe 600 klesl o 0,49 % na 428,07 bodu, za celý týden pak ztratil 0,57 %. Britský FTSE 100 odepsal 0,44 % na 7 403,92 bodu (týden: -0,07 %), francouzský CAC 40 přišel o 0,54 % na 6 029,72 bodu (týden: -0,65 %) a německý DAX oslabil o 0,62 % na 13 579,33 bodu (týden: -1,2 %).

Zveřejnění PMI eurozóny v pátek trh pozitivně překvapilo, růst podnikatelské aktivity totiž v únoru překvapivě zrychlil, a to navzdory negativním dopadům epidemie nového typu koronaviru na řadu podniků. Inflační statistika eurozóny odpovídala odhadům. Meziroční růst cen v eurozóně v lednu zrychlil na 1,4 % z 1,3 % v předchozím měsíci.

Výsledky hospodaření v pátek reportovala německá pojišťovna Allianz, které ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vzrostl čistý zisk o 9,5 % na 1,858 miliardy EUR. Trh očekával slabší kvartální čísla, a akcie společnosti proto zpevnily o více než procento.

Horší než očekávané výsledky hospodaření naopak odtajnila britská vydavatelská firma Pearson, jejíž cenné papíry proto zlevnily o více než 4 %.

Hlavní páteční události na evropských trzích

• Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zrychlil na 1,4 procenta z prosincových 1,3 procenta. Potvrdily to v pátek konečné údaje statistického úřadu Eurostat. Ke zrychlení růstu cen přispělo zdražování energie. Inflace však nadále zůstává pod oficiálním cílem Evropské centrální banky, který se nachází těsně pod dvěma procenty.
• Dohoda na dlouhodobém rozpočtu Evropské unie během probíhajícího summitu v Bruselu je nereálná. Novinářům to v pátek řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová, jejíž země patří ke čtveřici států trvajících na výrazném snížení celkového objemu rozpočtu na období 2021 až 2027. Spolu s Nizozemskem, Rakouskem a Švédskem i po nočních jednáních s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem trvá Dánsko na svých požadavcích, dodala premiérka. Rumunský prezident Klaus Iohannis prohlásil, že se kvůli rozpočtu bude muset zřejmě svolat další summit.
• Žádost Bulharska o vstup do mechanismu směnných kurzů ERM-2, který je jakousi čekárnou na členství v eurozóně, by měla být přezkoumána v červenci. Oznámil to v pátek premiér Bojko Borisov, který zároveň vyzval místní banky, aby do té doby pečlivě sledovaly svou kapitálovou přiměřenost, a vyhnuly se tak případným novým překážkám pro přijetí eura.

• Růst podnikatelské aktivity v eurozóně v únoru překvapivě zrychlil, a to navzdory negativním dopadům epidemie nového typu koronaviru na řadu podniků. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu společnosti IHS Markit. Údaje jsou příznivou zprávou pro Evropskou centrální banku, která se snaží oživit hospodářský růst i chronicky nízkou inflaci, napsala agentura Reuters.

Hlavní události tohoto týdne na evropských trzích

• V České republice v lednu přibylo 1 433 společností, což je nejvíce za poslední rok. Počet podnikatelů v lednu proti prosinci stoupl o 2 999, tedy téměř dvojnásobně. Díky tomu bylo v lednu registrováno nejvíce nových podnikatelů od března 2017, tedy za téměř tři roky. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF.
• Francouzský výrobce vlaků Alstom jedná o převzetí vlakové divize kanadské strojírenské společnosti Bombardier. Alstom to v pondělí uvedl v tiskové zprávě, a potvrdil tak víkendové informace zdrojů amerického listu The Wall Street Journal. Podle nich už francouzský podnik dosáhl předběžné dohody o koupi divize za více než sedm miliard dolarů. Divize Bombardier Transportation působí i v České republice, výrobní závod má v České Lípě.
• Veřejní investoři v Česku zadali loni 32 241 zakázek za 400,8 miliardy korun. Hodnota meziročně klesla o 20,5 procenta, počet se o 2,6 procenta zvýšil. Objem nově vypsaných veřejných zakázek se snížil o čtvrtinu. Vyplývá to z údajů společnosti CEEC Research.
• Energetická skupina ČEZ údajně není mezi pěti finálními zájemci o aktiva největšího českého dodavatele plynu Innogy. Firma podle Hospodářských novin nepostoupila do dalšího kola, deník jmenuje jako důvod možný problém kvůli antimonopolním předpisům. Skupina nicméně údajně jedná s některým ze zájemců o případném následném odkupu alespoň části aktiv.
• Americké důkazy o špionáži ze strany čínské telekomunikační společnosti Huawei, které Bílý dům považuje za jasné, německé tajné služby nepřesvědčily. Informovaly o tom deník Süddeutsche Zeitung a rozhlasové a televizní stanice WDR a NDR, podle nichž německé úřady žádné důkazy pro americké tvrzení zatím neviděly.
• Největší italská banka Intesa Sanpaolo v úterý překvapivě nabídla 4,86 miliardy eur za konkurenční finanční ústav UBI Banca. Zahájila tak dlouho očekávanou konsolidaci italského bankovního sektoru, na což akcie italských bank zareagovaly růstem. Spojením vznikne v eurozóně sedmá největší banka podle objemu aktiv.
• Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku a ekonomiku eurozóny se v únoru snížila. Přispěly k tomu obavy z epidemie onemocnění koronavirem, což by mohlo ochladit světový obchod a prohloubit recesi německého zpracovatelského průmyslu. Vyplývá to z výsledků průzkumu německého ekonomického institutu ZEW. Index ekonomického sentimentu v Německu klesl na 8,7 bodu z 26,7 bodu v lednu. Analytici odhadovali, že se sníží na 21,5 bodu. Index pro celou eurozónu klesl na 10,4 bodu z 25,6 bodu v lednu, čekalo se naopak zvýšení na 30 bodů.
• Španělsko na konci loňského roku snížilo poměr dluhu k hrubému domácímu produktu na 95,5 procenta, což je nejnižší údaj od roku 2013. Uvedlo to v úterý španělské ministerstvo hospodářství. Zadlužení se tak snížilo z 97,6 procenta HDP v roce 2018, zejména díky nízkým úrokových sazbách a ekonomickému růstu země.
• Hrubý domácí produkt Německa by se měl v letošním roce zvýšit o 0,7 %. Hospodářský růst by tak měl pouze nepatrně zrychlit z loňských 0,6 %, což bylo nejslabší tempo od roku 2013. Vyplývá to ze středeční prognózy Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK).
• Němečtí výrobci sportovního oblečení a obuvi Adidas a Puma ve středu varovali, že epidemie nového typu koronaviru v Číně poškozuje jejich aktivity. Jednak proto, že prodejny v Číně musely být kvůli šíření nákazy uzavřeny, a také proto, že teď menší počet čínských turistů nakupuje v zahraničí.
• Podíl zahraničních investorů, kteří drží české státní dluhopisy, ke konci loňského roku klesl na 40,55 % z předloňských 41,81 %. Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí. Zahraniční investoři tak ke konci prosince 2019 drželi státní dluhopisy vydané v Česku za 582,5 miliardy korun. Celkové zadlužení ČR prostřednictvím dluhopisů činilo 1,59 bilionu korun.
• Zřídit své aktivity v Nizozemsku se loni rozhodl dvojnásobný počet firem než v předchozím roce. Důvodem byl hlavně blížící se odchod Británie z Evropské unie, uvedla ve středu nizozemská vládní agentura pro zahraniční investice NFIA. Loni se rozhodlo otevřít si kancelář nebo přesunout své aktivity do Nizozemska 78 firem. Od referenda o brexitu v roce 2016 už tak učinilo 140 firem.
• Nálada německých spotřebitelů se mírně zhoršuje. Na vině jsou obavy, že epidemie onemocnění způsobeného novým koronavirem v Číně může největší evropskou ekonomiku dál zbrzdit. Němci jsou tak méně ochotní utrácet. Ukázal to průzkum, který ve čtvrtek zveřejnila společnost GfK.

• Generální ředitel největší švýcarské banky UBS Sergio Ermotti k 1. listopadu odstoupí a ve funkci ho nahradí Ralph Hamers, který teď působí v nizozemské finanční skupině ING. Vzhledem k tomu, že Hamers má jen omezené zkušenosti ze správy majetku bohatých klientů, což je hlavní činnost UBS, banka svým výběrem překvapila analytiky a investory, upozornila agentura Bloomberg.

• Míra nezaměstnanosti na Slovensku v lednu vystoupila na 4,98 procenta ze 4,92 procenta, kde byla na konci loňského roku. ČTK o tom ve čtvrtek informovalo Ústředí práce, sociálních věcí a rodiny, které na Slovensku řídí úřady práce. Nezaměstnanost na Slovensku se drží blízko novodobých minim, zůstává ale vyšší než v České republice, kde v lednu dosáhla 3,1 procenta.
• Švýcarská banka Julius Baer v letech 2009 až 2018 zanedbala své povinnosti v boji proti praní špinavých peněz. Švýcarský úřad pro dohled nad finančním trhem FINMA ve čtvrtek oznámil, že v uvedeném období zjistil vážná pochybení u údajných případů korupce souvisejících s venezuelskou státní ropnou společností PDVSA a Mezinárodní fotbalovou federací FIFA. Bance proto nařídil, aby učinila ve svém podnikání změny.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Loňský zisk britské bankovní společnosti HSBC klesl před zdaněním o 33 procent na 13,5 miliardy dolarů. Na výsledek měly vliv jednorázové odpisy spojené s investičními obchody a s obchody v oblasti firemního bankovnictví v Evropě. Aby firma, která je podle objemu aktiv největší evropskou bankou, ušetřila, propustí v příštích třech letech zhruba 15 procent zaměstnanců, tedy asi 35 000 lidí. Agentuře Bloomberg to sdělil prozatímní generální ředitel HSBC Noel Quinn.
• Německá telekomunikační společnost Deutsche Telekom loni zvýšila čistý zisk o 79 % na 3,9 miliardy eur. Hospodaření podpořil silný výkon americké divize a rozšíření širokopásmového připojení, uvedla firma ve středečním prohlášení. Výnosy se zvýšily o 6,4 % na 80,5 miliardy eur.
• Letecké společnosti Air France-KLM loni kvůli dražšímu palivu klesl provozní zisk o 18,8 procenta na 1,14 miliardy eur. Výnosy ale o 3,7 procenta vzrostly a dosáhly 27,19 miliardy eur. Francouzsko-nizozemský letecký přepravce ale ve čtvrtek varoval, že problémy kolem epidemie onemocnění kvůli novému typu koronaviru v Číně mohou firmu do dubna přijít na 150 milionů až 200 milionů eur.
• Rakouská pojišťovna UNIQA loni zvýšila zisk před zdaněním o 0,4 procenta na 295,7 milionu eur. Bez započtení předloňského mimořádného zisku z prodeje podílu v Casinos Austria se však o 19,5 procenta zvýšil. Další mírný růst čeká pojišťovna i letos. UNIQA působí i v České republice a tento měsíc se dohodla, že koupí od francouzské firmy Axa její aktivity v Polsku, České republice a na Slovensku.
• Evropská centrální banka loni zvýšila zisk o 50 procent na 2,4 miliardy eur. Vyšší příjmy jí vyneslo její dolarové portfolio, ale i dluhopisy, které drží v rámci programu nákupů aktiv. ECB to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Banka zisk přeposílá národním bankám států eurozóny, které jeho podstatnou část odevzdají do státních rozpočtů, případně si hotovost ponechají ve svých rezervách.

Zdroj: CNBC, ČTK

Aktualita pro rok 2026