Komisaři chtějí kvůli pandemii dluhopisy, šéfka Evropské komise je rezervovaná
AKTUALIZOVÁNO. Evropská komise nemá zcela jednotný pohled na vydání takzvaných koronových dluhopisů, o něž před úterním jednáním ministrů financí usiluje většina zemí eurozóny. Zatímco eurokomisaři pro vnitřní trh a ekonomiku Thierry Breton a Paolo Gentiloni dnes tento nástroj pro pomoc ekonomikám stiženým koronavirovou krizí podpořili, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na jejich aktivitu reagovala velmi rezervovaně. K dluhopisům se zatím odmítavě staví zvláště Německo a Nizozemsko, ačkoli i část politiků těchto zemí připouští, že by vzhledem k hloubce očekávané recese mohly být namístě.
Breton a Gentiloni ve společném textu rozeslaném evropským médiím vyzvali k vytvoření nového společného fondu, který by pomohl unijním ekonomikám zotavit se z následků koronavirové krize. Státy by podle nich mohly do fondu získávat peníze právě vydáváním "koronabondů".
Podle eurokomisařů dosud přislíbené ekonomické stimuly nebudou k překonání krize stačit. Kromě masivního nákupu finančních aktiv ze strany Evropské centrální banky, uvolnění fiskálních pravidel a podpory krátkodobého zaměstnávání od Evropské komise či angažmá Evropské investiční banky se musí podle vlivných členů EK strádající ekonomiky opřít o další pilíř.
„Vzhledem k naléhavosti a rozsahu toho, co je potřeba, by tato idea umožnila předem připravit a poté doplnit nárůst rozpočtu EU, po němž volala předsedkyně (EK Ursula) von der Leyenová. Čas se krátí. Okolnosti volají po kreativitě,“ uvedli k vytvoření fondu francouzský a italský eurokomisař.
Mluvčí EK Eric Mamer naproti tomu dnes novinářům řekl, že von der Leyenová nijak nezměnila své dosud odmítavé stanovisko k vydání takzvaných koronových dluhopisů. "Předsedkyně komise už při několika příležitostech vyjádřila svůj názor, že nejlepší způsob, jak aktivovat masivní investice, které Evropa potřebuje, je prostřednictvím víceletého rozpočtu," uvedl Mamer, podle něhož komise zatím společný postoj k možným novým dluhopisům nezaujala.
Koronavirem nejzasaženější země Itálie a Španělsko patří ke zhruba desítce zemí z jižní a západní Evropy, které chtějí přesvědčit zbytek eurozóny pro myšlenku společných dluhopisů. Zvláště Německo a Nizozemsko tradičně vyznávající šetrnou fiskální politiku však nechtějí na dluhopisy kývnout a místo toho navrhují využití úvěrů prostřednictvím záchranného fondu eurozóny, Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).
Zatímco lídři obou zemí Angela Merkelová a Mark Rutte dosud odmítají změnit názor, od koaličních partnerů jejich stran se v posledních dnech ozývají smířlivější hlasy. Někteří němečtí analytici podle listu Financial Times soudí, že vzhledem k podpoře od sociálních demokratů i některých členů Merkelové křesťanských demokratů není vyloučeno, že Berlín vydání dluhopisů nakonec podpoří.
Breton a Gentiloni stejně jako země požadující dluhopisy soudí, že půjčky limitované podle šéfa ESM Klause Reglinga dvěma procenty hrubého domácího produktu (HDP) jednotlivých zemí by nebyly zdaleka dostačující. Eurokomisaři na základě kroků dosud oznámených německou vládou odhadli, že pokud by všechny země postupovaly stejně, budou potřebovat pomoc ve výši deseti procent HDP, což bude celkem až 1,6 bilionu eur (téměř 45 bilionů Kč). K tomu by ESM ani žádný další dosud zvažovaný nástroj nestačil, a proto je podle eurokomisařů na místě vytvořit zmíněný fond.
"K penězům potřebným pro financování svých plánů musí mít spravedlivý přístup za srovnatelných podmínek všechny země EU," uvedli jednu z podmínek fondu komisaři.
Zdroj: ČTK
