Sněmovna schválila vyšší podíl strukturálního deficitu na HDP
Sněmovna dnes ve stavu legislativní nouze schválila i přes kritiku opozice vládní novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která umožní pro příští rok zvýšit strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Podle ministerstva financí je cílem této změny umožnit práce na přípravě státního rozpočtu na příští rok i roky další.
Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesli Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a Miroslav Kalousek (TOP 09).
Dosud byl střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku v letech 2020 až 2022 strukturální deficit 0,75 % HDP. Předloni bylo strukturální saldo v přebytku 0,4 % HDP. V následujících letech by se měl podle vládního návrhu deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu postupně snižovat každoročně nejméně o 0,5 procentního bodu, a to až do roku 2027.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) má předloha vytvořit fiskální prostor pro sestavení státního rozpočtu. "Česká ekonomika v roce 2020 velmi pravděpodobně projde bezprecedentním propadem, s nímž se pojí značné deficity veřejných financí, na něž není možné reagovat tradiční soustavou fiskálních pravidel," stojí v důvodové zprávě. Ministryně poslancům řekla, že jinak by musela seškrtat výdaje nebo zvýšit daně v objemu 150 miliard korun.
Vláda upozorňuje, že kvůli propadu příjmů rozpočtu z pojistného a z daní by pro zachování současného standardu individuální a kolektivní spotřeby, sociálních transferů a investic bylo nutné razantně zvýšit daně nebo podstatně omezit výdaje. "Tím by veškerá snaha mírnit současnou hospodářskou situaci v hloubce a v délce trvání byla kontraproduktivní," poznamenává vláda. Proto chce pro příští rok vytvořit prostor pro výdaje rozpočtu až do čtyř procent HDP.
Ministryně Schillerová řekla, že návrh zákona umožní překlenout hluboký propad ekonomiky tím, že veřejné finance nebudou ekonomiku rozkolísávat, ale budou napomáhat její stabilizaci. Popsala také, že celkové příjmy rozpočtu budou v příštím roce o víc než 140 miliard korun nižší, než počítá střednědobý výhled. Proti letošku také vzrostou výdaje na důchody minimálně o 34 miliard korun. Podle ministryně lze očekávat i nárůst platů ve školství, vyšší objem dávek v nezaměstnanosti nebo pomoci v hmotné nouzi.
Opozice snesla na návrh vlnu kritiky. "My se tady pár týdnů po oznámení prvního nakaženého snažíme rozvolnit pravidla až do roku 2027," řekl Jan Skopeček (ODS). Je to podle něj zneužití situace k tomu, aby si vláda vytvořila prostor nezodpovědné rozpočtové opatření. Návrh odmítla za klub Starostů i poslankyně Věra Kovářová, negativně se k němu postavili i poslanci SPD. Poslanci také kritizovali, že se vláda neradila s Národní rozpočtovou radou. Jan Hrnčíř (SPD) řekl, že v takovém případě by mohla rozpočtová rada na osm let zhasnout. Ministryně již v pondělí v rozpočtovém výboru řekla, že ministerstvo nedebatovalo s Národní rozpočtovou radou, protože protikrizové zákony vznikaly přes noc.
Bývalý ministr financí Miroslava Kalousek (TOP 09) vládě vytkl, že se rozhodla při první krizové situaci zákon změnit. Připomněl, že platný zákon již nyní umožňuje rozvolnit limity třeba právě v případě pandemie. Ministryně ale oponovala, že limity je možné rozvolnit podle zákona jen v tom roce, kdy nastane krizová situace, ale už ne v dalších letech.
Zdroj: ČTK
