Šéfka Evropské komise navrhla zvýšit emisní závazek k roku 2030

Některé státy, zvláště ty z východního křídla EU včetně České republiky, přitom dávají najevo, že budou mít problém i se splněním současného závazku. Větší část unijních zemí stejně jako stovky velkých firem či nevládních organizací naproti tomu přísnější závazky podporují. Řada poslanců Evropského parlamentu hovoří o ještě vyšších cílech.

"Uznávám, že je to pro některé mnoho a pro jiné málo," řekla von der Leyenová v projevu k poslancům Evropského parlamentu. "Podle nás je tento cíl ambiciózní, dosažitelný a prospěšný. Zvládneme to, jak už jsme ukázali v minulosti," pokračovala. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem.

Lídři zemí EU se v červenci shodli na základních obrysech fondu o objemu 750 miliard eur, který má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření nového koronaviru. Von der Leyenová ve středu řekla, že více než třetina z těchto peněz půjde do ekologických projektů. Třetinu prostředků na naplnění fondu, které si komise hodlá bezprecedentně půjčit na finančních trzích, podle své šéfky získá prostřednictvím takzvaných zelených dluhopisů. Tedy takových, které se využívají právě k financování ekologických projektů.

Havlíček: Snížení emisí o 55 % do roku 2030 je pro ČR nereálné

Snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, jak ho v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, je podle vicepremiéra, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) pro Česko nereálné. Bude to podle něj možné, ale později, pokud si země má zachovat energetickou soběstačnost, nezničit v dalších letech průmysl a pracovat s reálnými čísly v čisté mobilitě. Komise by podle něj měla cíle nejprve probrat s členskými státy a teprve poté stanovovat závěry.

Von der Leyenová připustila, že se jedná o ambiciózní cíl, je podle ní ale dosažitelný a bude prospěšný. Dosavadní omezování emisí bylo podle ní spojeno s výrazným hospodářským růstem. Členské státy EU se loni na konci roku dohodly, že do roku 2050 by mělo být dosaženo uhlíkové neutrality. Každá země by tak měla zneutralizovat tolik emisí, kolik jich vyprodukuje.

"Rozumíme ekologickým ambicím EU, podstatné je, jak to dopadne na jednotlivé země. Každá má jinou průmyslovou, energetickou a dopravní infrastrukturu. Vize nesmí být pouze ideologie a přání, ale musí být podložena konkrétními opatřeními v jednotlivých zemích, která musí mít reálný základ i s ohledem na aktuální situaci, kdy celá Evropa řeší dopady pandemie," uvedl Havlíček. Normální je podle něj plán s členskými státy na odborné úrovni nejprve prodiskutovat a poté udělat závěr a cíl. "Evropská komise to dělá přesně opačně," dodal. Už v květnu uvedl, že ČR by měla zůstat u cíle snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 40 až 45 % oproti roku 1990.

Emise skleníkových plynů z dopravy v ČR setrvale rostou, od roku 2000 o 53,8 %. Naopak výrazně klesají emise z energetického průmyslu. Vyplývá to ze zprávy o životním prostředí ČR za rok 2018. V období let 1990 až 2017 celkově poklesly emise skleníkových plynů o 35,1 %, mezi lety 2016 a 2017 pak 0,9 %.

Zdroj: ČTK