Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta

Nejistá situace vedla k poklesu spotřebních výdajů na obyvatele, mezičtvrtletně o 4,4 procenta a meziročně o šest procent. Úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností na obyvatele i díky podpůrným programům zaměstnanosti vzrostl ve 2. čtvrtletí proti předchozímu kvartálu o 0,3 procenta, stejně tak meziročně. "Výsledkem výrazného poklesu výdajů domácností a mírného růstu příjmů proti předchozímu čtvrtletí byla historicky nejvyšší míra úspor, a to 18,5 procenta," uvedl ČSÚ. Míra investic v sektoru domácností se proti předchozímu čtvrtletí snížila o 0,1 procentního bodu a dosáhla 9,2 procenta.

"Lidé snížili svou spotřebu a začali více šetřit. Bojí se, že přijdou o práci a připravují se na krizi. Rovněž měli omezené možnosti, za co mohli utrácet, protože mnohé obchody byly zavřené a cestování do zahraničí bylo omezeno," říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl ve 2. čtvrtletí 34 142 Kč, oproti předchozímu čtvrtletí se reálně snížil o 7,1 procenta a meziročně o 7,4 procenta. Do výrazného poklesu příjmů ze zaměstnání se podle statistiků promítlo zastavení výroby a uzavření některých provozoven v důsledku pandemie koronaviru.

U nefinančních podniků byla míra zisku ve 2. čtvrtletí 42,9 procenta, což je o 1,1 procentního bodu méně než v předchozím čtvrtletí a o jeden procentní bod méně než před rokem. Celkové mzdové náklady nefinančních podniků poklesly meziročně o 4,9 procenta. "Větší pokles hrubé přidané hodnoty než investic vedl k tomu, že míra investic proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 2,3 procentního bodu a dosáhla 29,2 procenta," uvedli statistici. Meziročně stoupla míra investic o 1,4 procentního bodu.

Zdroj: ČTK