Největším rizikem pro slovenské banky je podle analýzy nesplácení úvěrů
Hlavním rizikem pro bankovní sektor Slovenska je nesplácení úvěrů v souvislosti s negativními dopady pandemie nemoci covid-19. Případné ztráty peněžních ústavů z půjček do konce příštího roku by mohly dosáhnout 590 až 810 milionů eur, což by při naplnění nejhoršího scénáře představovalo vyšší částku, než činil celý loňský zisk sektoru. Upozornila to na to v pondělí slovenská centrální banka (NBS), podle které bankovní domy už ale pokryly část budoucích ztrát vytvořením rezerv.
"Riziko nesplácení úvěrů zůstává nejvýraznějším rizikem pro bankovní sektor. V letošním roce ještě dopady tohoto rizika nepocítíme. V této oblasti pomohla vládní opatření, zejména v oblasti odkladu splátek," řekl novinářům člen bankovní rady NBS Vladimír Dvořáček. Bankovní sektor na Slovensku považuje centrální banka za stabilní.
NBS neočekává výrazný nárůst nesplácení půjček ze strany domácností, rizikovější je podle ní podnikový sektor. Centrální banka odhadla, že výrazněji horší finanční kondice hrozí do konce příštího roku téměř 12 % podniků.
Slovenská vláda po dohodě se zástupci finančního sektoru letos prosadila opatření, na jehož základě spotřebitelé a malé a střední podniky získali nárok na odklad splátek na tři až devět měsíců u bank, leasingových firem a dalších finančních společností. Centrální banka soudí, že možnost plošného odkladu splátek úvěrů, kterou v zemi využily tisíce obyvatel a firem, by se už neměla prodlužovat.
V době pandemie covidu-19 výrazně klesl zájem Slováků o spotřebitelské úvěry, poptávka po půjčkách na financování bydlení se výrazně nezměnila. Tempo růstu poskytování úvěrů podnikům mírně kleslo.
Banky na Slovensku i kvůli nízkým úrokovým sazbám či tvorbě opravných položek na nesplácené úvěry zhoršily hospodaření, sektoru ale podle NBS pomohlo schválené zrušení zvláštní bankovní daně. Čistý zisk slovenského bankovního sektoru za první tři čtvrtletí letošního roku klesl meziročně více než o třetinu.
Zdroj: ČTK
Aktuality
