Pokles české ekonomiky ve třetím čtvrtletí podle zpřesněných dat zpomalil na 5 %

K meziročnímu poklesu české ekonomiky přispěla podle statistiků hlavně situace v obchodu, ubytování, pohostinství a průmyslu. "Negativně se vyvíjela domácí poptávka. Poklesly podnikové investice do strojů, zařízení a dopravních prostředků a také investice domácností do obydlí. O téměř čtyři procenta se snížily i spotřební výdaje domácností," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

První odhad statistiků z konce října hovořil o meziročním poklesu HDP o 5,8 %. Mezičtvrtletní výsledek statistici odhadovali na nárůst o 6,2 %.

Výdaje na konečnou spotřebu od začátku července do konce září klesly meziročně o 2,7 %, mezičtvrtletně naopak o 3,2 % vzrostly. Z toho výdaje domácností reálně klesly proti stejnému čtvrtletí minulého roku o 3,9 %. "Meziroční pokles nastal zejména ve spotřebě předmětů se střednědobou trvanlivostí a výdajích za služby," uvádí ČSÚ.

Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí meziročně vzrostly o 0,1 %. Mezičtvrtletně klesly o 0,6 %.

Zatímco domácí poptávka byla slabá, exportu se dařilo. Saldo zahraničního obchodu v běžných cenách se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšilo o 36,7 miliardy korun na rekordních 126,6 miliardy korun.

Vývoz zboží meziročně stoupl o 0,2 % a proti předchozímu kvartálu skoro o třetinu. Dovoz zboží meziročně klesl o 1,3 %, mezičtvrtletně ale posílil více než o pětinu.

V ČR bylo ve třetím čtvrtletí zaměstnáno v průměru 5,332 milionu lidí. Celková zaměstnanost klesla meziročně o 1,7 %, proti předchozímu čtvrtletí vzrostla o 0,2 %. Počet odpracovaných hodin stoupl mezičtvrtletně o 12,5 %.

Pokles ekonomiky byl mírnější, než odhadovala ČNB

Meziroční pokles ekonomiky ve třetím čtvrtletí byl o 2,4 procentního bodu mírnější, než očekávala ČNB v aktuální prognóze. Za rozdílem byl zejména nečekaně kladný příspěvek čistého vývozu k růstu hrubého domácího produktu. Uvedl to ředitel měnové sekce centrální banky Petr Král.

Kladný příspěvek čistého vývozu k růstu HDP podle Krále odrážel ve srovnání s prognózou ČNB zejména výrazně mírnější pokles vývozu zboží a služeb, když propad dovozu byl zároveň proti odhadům ČNB menší.

Ve srovnání s prognózou ČNB se dále výrazněji snížila tvorba hrubých fixních investic i zásob, jejichž vývoj byl nepříznivě zasažen dopady pandemie. Spotřeba vlády meziročně stagnovala, ČNB ale očekávala její růst. Prognóza spotřeby domácností pak zhruba odpovídala odhadům ČNB.

"Zveřejněná data potvrzují východisko stávající prognózy ČNB, že po uvolnění většiny epidemiologických omezení během letních měsíců se ekonomika částečně nadechla. Zároveň však dokumentují značné nejistoty plynoucí z bezprecedentního vývoje souvisejícího s pandemií v letošním roce," uvedl Král.

Prognóza ČNB očekává, že na podzim hospodářský výkon opět poklesne vlivem druhé vlny pandemie a negativních ekonomických dopadů znovuzaváděných opatření proti šíření nákazy. "Podle předpokladu základního scénáře stávající prognózy dosáhl restriktivní vliv podzimních protiepidemických opatření vrcholu v listopadu letošního roku," uvedl Král.

ČNB v aktuální prognóze letos čeká za celý rok pokles ekonomiky o 7,2 % a příští rok růst o 1,7 %.

V posledním čtvrtletí ekonomika podle analytiků opět klesne

Obnovení mezičtvrtletního růstu české ekonomiky ve třetím čtvrtletí bylo dočasné a nástup druhé vlny epidemie povede v posledním čtvrtletí opět k ekonomickému poklesu. Ten by ale měla být tak výrazný jako ve druhém čtvrtletí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Na vývoji ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí tak bude záviset i celoroční výsledek hrubého domácího produktu, jehož pokles zatím ekonomové odhadují na sedm až osm procent.

"Relativně příznivý růst tuzemské ekonomiky ve třetím čtvrtletí je z dnešního pohledu méně podstatný, jelikož zotavování ekonomiky narušila druhá vlna pandemie. Z titulu obnovených restrikcí tuzemská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku opět mezičtvrtletně poklesne," uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. Za celý letošní rok očekává pokles o zhruba sedm procent. "Pandemie však zasáhne i do první poloviny příštího roku, nicméně v posledních několika týdnech se vyhlídky na příští rok citelně zlepšují z titulu příchodu vakcíny," dodal.

Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že celkově lepší výkon ekonomiky ve třetím čtvrtletí v porovnání s letošním druhým čtvrtletím byl dán uvolňováním omezení souvisejících s pandemií koronaviru. "Závěrečné čtvrtletí bude ve znamení opětovného mezičtvrtletního poklesu HDP v souvislosti s uzavírkami v obchodu a službách, jež souvisejí s druhou vlnou pandemie," uvedl. Pokles bude ale podle něj mírnější než na jaře. "Pokles HDP za celý rok 2020 odhaduji na úrovni 6,9 %, v roce 2021 by se již česká ekonomika měla vrátit k růstu HDP, jenž odhaduji na 4,5 %," uvedl.

"Zároveň je nutné zdůraznit, že v meziročním srovnání zůstává produkce ve třetím čtvrtletí ve všech odvětvích s výjimkou zemědělství, IT a veřejného sektoru hluboko pod úrovněmi z roku 2019," upozornil analytik společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák. Celoroční pokles HDP odhaduje na sedm až osm procent.

Ekonomiku podpořila ve třetím čtvrtletí odložená spotřeba domácností a export. "Zajímavé bylo, že se to týkalo zejména zboží dlouhodobé spotřeby, zatímco u služeb panovala i ve třetím čtvrtletí vyšší opatrnost," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Výkon ekonomiky i podle něj bude ve čtvrtém čtvrtletí kvůli restrikcím velmi slabý a celoroční propad ekonomiky tak bude zhruba sedm procent.

"Po vzepětí třetího čtvrtletí bude následovat ekonomický pokles posledních tří měsíců letošního roku, meziročně o zhruba deset procent. Česká ekonomika tak letos klesne výrazněji, než se - z dnešního pohledu optimisticky - předpokládalo ve třetím čtvrtletí. Pokles nebude činit šest procent, ale zhruba osm procent," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Pokles bude podle něj tlumit to, že na rozdíl od první vlny pandemie při té druhé celkem normálně funguje průmyslová výroba v ČR.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška lze příští rok očekávat obrat k růstu, který ale bude v ročním vyjádření poměrně slabý, kolem dvou procent. "Na výkonu ekonomiky se příliš nepodepíše ani případný rozpočtový impuls, který schválila svou daňovou změnou Poslanecká sněmovna. Větší část daňového transferu si domácnosti ponechají v úsporách," uvedl.

Zdroj: ČTK