(Ne)bezpečné přístavy, které vaše portfolio okoření zdravou dávkou rizika

Čína: Fiskální a monetární munice zažehná případné problémy, strachovat se je zbytečné

Nick Beecroft (C-View): Výhled vývoje v Číně je podle mě celkem optimistický. Tamní autority mají dostatek munice na to, aby se s případnými problémy – tedy hrozbou významného ochlazení růstu – zvládly vyrovnat. Na rozdíl od rozvinutých trhů mohou nasadit fiskální i monetární stimuly. Nejspíše tak sice letos ohlásí růst "jen" o 7 až 7,5 %, ale s tím se určitě dá žít a investoři si na to jistě zvyknou.

Nedávno mnohé znervóznil pohyb čínského jüanu, ale mě to z klidu nevyvedlo. Jde o další krok na dlouhé cestě, jejímž cílem je liberalizace kurzu čínské měny. Během tohoto procesu jüan občas půjde nahoru, občas dolů. Pokud oslabí příliš, má Čínská lidová banka čtyři biliony dolarů v rezervách na to, aby pád měny zastavila. Proto mě nějaké drobné oslabení nevzrušuje. Bylo to ale zajímavé, a mimochodem to potvrdilo, jak se přístup politiků mění. Nedávno by na něco podobného Washington zareagoval křikem o neférových praktikách, tentokrát se nestalo nic. Svým způsobem to stvrzuje, že jsme svědky liberalizace, jejímž cílem je otevřený kapitálový účet. Na ten si ještě tak pět let počkáme, ale ta doba se blíží.

Skandinávie: Tradiční protikrizové závětří, kterému bez svěžího vánku hrozí zatuchnutí

Torben Andersen (Aarhuská univerzita): V poslední době se v souvislosti s Dánskem a se Skandinávií obecně hodně mluví o výši dluhu a nutnosti oddlužení. Někteří experti straší dluhovou krizí. K tomu bych řekl dvě věci. Zaprvé, k jistému oddlužení a narovnání jistých nerovnováh už v průběhu globální krize došlo. A zadruhé, průměrné domácnosti podle mě nejsou nijak zvlášť zadlužené. To neznamená, že by část z nich v případě nějakých turbulencí neměla problémy, právě v tomto segmentu je asi potřeba situaci zlepšit, určitě ale nejde o jeden z pěti největších problémů, kterým čelíme.

Největším strašákem je aktuálně produktivita. Její růst byl už v období před příchodem krize pomalý. Během krize je normální čekat jisté zpomalení růstu nebo pokles, ale Dánsko s něčím podobným bojuje už několik desetiletí. To platí o mnoha západoevropských zemích, ale o Dánsku mnohem více než o většině z nich. Pokud se zaměříme na to, proč tomu tak je, zjistíme, že máme problémy ve školství, s konkurenceschopností a s produktivitou ve veřejném sektoru, který je u nás velký.

Střední a východní Evropa: Sázka na (budoucí) jistotu s kapkou ukrajinského adrenalinu

Nikolaus Görg (Bank Gutmann): V případě střední a východní Evropy sledujeme zejména oživující poptávku ze zahraničí. Zajímavý je nicméně i růst domácí poptávky, což se týká Polska a České republiky. V Česku je to dané politikou, nová vláda má evidentní snahu navýšit veřejné výdaje a povzbudit domácí poptávku. V této souvislosti je podle mě dění na Ukrajině problematické. Pokud by se konflikt vyhrotil, pokud by například NATO začalo nahlas mluvit o rozmístění svých vojáků na hranicích Ukrajiny, pak by to důvěrou spotřebitelů v regionu jistě otřáslo. Navýšení ceny kapitálu – zejména v Rusku – pak určitě způsobí výrazné zpomalení růstu. Stručně, ruský HDP bude mnohem nižší, než se čekalo. Valuace ve střední a východní Evropě jsou nicméně vcelku v pořádku.

Zadruhé, nadále platí můj nejstarší argument, který v souvislosti s regionem používám: Jakmile dojde k ozdravení západní Evropy, kapacity na východě se navýší. Dojde k transferu technologií, protože jakmile německé společnosti opět začnou investovat, nezaměří se na Německo, ale na jeho okolí, kde platí nižší mzdy. I obecněji se trh práce řídí méně rigidními pravidly. Expandovat tak budou prostřednictvím přímých zahraničních investic a transferu technologií, což by mělo znamenat pro adresáty navýšení produktivity a hospodářský růst. Doufám, že k tomu dojde, protože demografie v regionu CEE nevypadá příliš dobře.

Mexiko a Filipíny: Solidní jistota, která nyní doplácí na averzi vůči riziku spojenému s emerging markets

Peter Garnry (Saxo Bank): Pokud se zaměříme na rozvíjející se trhy, je hodně zemí, od kterých radíme dát ruce pryč. I v této kategorii najdeme pár zajímavých věcí, které se v poslední době dočkaly nezasloužených výprodejů. Konkrétně jde o Filipíny a Mexiko.

Filipíny jsou zajímavá země. Mají velmi robustní ekonomiku, solidní centrální banku, vysoký růst, nízkou inflaci a zanedbatelný deficit na běžném účtu. V případě Mexika jde v podstatě o sázku na výhody spojené s tím, že jde o souseda Spojených států. Mnohé americké průmyslové společnosti vyrábějí v Mexiku namísto toho, aby měly své dodavatele roztroušeny po Asii. A právě z toho podle mě bude Mexiko i v následujících několika letech hodně těžit.