Deset změn, které by ukrajinská krize mohla vyvolat na mezinárodní scéně

1. Vliv Ruska se sníží

Význam Ruska v mezinárodních vztazích klesne, alespoň dočasně. Moskva byla de facto vyloučena ze skupiny G8 a její žádosti o vstup do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Mezinárodní energetické agentury byly pozastaveny. Summity Západu s Moskvou jsou zrušeny do odvolání. Snaha Vladimira Putina nahradit spolupráci se Západem živější kooperací se zeměmi BRICS narážejí na neochotu Indie a Číny, které se obávají vzniku krymského precedentu kvůli svým vlastním potížím v Kašmíru a Tibetu. Společné prohlášení států BRICS tak sice odsoudilo sankce vůči Rusku, ale o Krymu se nezmiňuje.

2. Oživení NATO

Když už se zdálo, že smysl NATO upadá v zapomnění, Krym vrací alianci do sedla. Plánuje se navýšení vzdušných hlídek a vojenská cvičení, Varšava požaduje rychlejší zavedení americké protiraketové obrany ve střední Evropě. Pod americkým tlakem by některé evropské země mohly přehodnotit snižování nákladů na obranu. Obzvláště Švédsko a Finsko by kvůli obavám z Ruska mohly chtít s NATO více spolupracovat.

3. Diverzifikace energetických zdrojů

Energetická mapa Evropy se překresluje, státy chtějí být méně závislé na ruské ropě a plynu. Měly by rozšířit síť plynovodů a obrátit se na zdroje z Gruzie a Turecka. Evropská unie v současné době získává 30 % ropy a zemního plynu z Ruska a 40 % z toho protéká Ukrajinou. Proto se státy nejspíše vrhnou více do těžby břidličného plynu a budou zvažovat rozšíření jádra.

4. Status Číny

Diplomatické vztahy mezi Ruskem a Čínou, dosud tradičními spojenci, kteří hlasovali většinou stejně v Radě bezpečnosti OSN, by se mohly vyvinout jedním ze dvou směrů. Buď vytvoří těsnější energetické partnerství s novými plynovody odvádějícími ropu a plyn z Evropy do Pekingu, nebo se Čína od Ruska odtáhne, protože z vazeb na ekonomicky oslabenou a izolovanou Moskvu jí nebudou plynout žádné výhody. Čínský prezident zatím odmítá zaujmout stanovisko.

5. Přední pozice USA

Pozice USA jako globálního lídra, kterou dosud oslaboval nástup rozvíjejících se ekonomik, se částečně obnovila. Krize odvrátila pozornost Evropy od kauzy odposlechů světových politických špiček a dala nový důraz na bližší spolupráci. Brusel by chtěl ze Spojených států dovážet břidličný plyn a obě strany se shodují na nutnosti uspíšit diskuze o transatlantické zóně volného obchodu.

6. Významná pozice Německa

Ukrajinská krize zpevnila pozici Německa v evropské politice. Už tak je Německo ekonomickým lídrem. Jeho ochota omezit energetickou závislost na Rusku bude měřítkem toho, kam až EU zajde.

7. Spojená Evropa

Evropská unie se opět semkla, alespoň prozatím, díky společné hrozbě. To by mohlo evropským lídrům pomoci překonat dlouhotrvající neshody. Členka strany Zelených v Evropském parlamentu Rebecca Harmsová žertuje, že je zatím příliš brzy na to nominovat Putina na cenu Karla Velikého za služby prokázané evropské jednotě, ale "tváří v tvář nové hrozbě války v Evropě se státy opravdu shodly na společném postupu vůči Rusku".

8. Soutěž o střední Asii

Jak Rusko, tak západní státy se snaží získat přízeň autokratických režimů bohatých na energetické suroviny ve střední Asii - Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu -, a diskrétně proto přehlížejí jejich minulost a porušování lidských práv.

9. Spolupráce Ruska a Spojených států

Spolupráce Ruska a USA bude do jisté míry pokračovat v oblasti globální bezpečnosti, protože se tak Moskva bude snažit udržet mimo úplnou izolaci. Třecí plochy se však mohou objevit například v Sýrii, Íránu, Afghánistánu nebo Severní Koreji a Moskva má páky, které by v takovém případě mohla použít, například dodávku raket Damašku nebo Teheránu.

10. Putinova budoucnost

Ruský prezident Vladimir Putin se blíží vrcholu své popularity, veze se totiž na vlně národní hrdosti kolem Krymu. Situace se ale může rychle obrátit - ruští magnáti pocítí ztrátu hodnoty svých podniků kvůli odtoku zahraničních investic a sankcím ze strany západních států, které zahrnují omezení pohybu a zmrazení prostředků na zahraničních účtech.

Zdroj: Reuters