Ekonomika eurozóny podle nové předpovědi poroste pomaleji, inflace klesne

"Celkově vzato se výhled zlepšil, ale zůstává podmíněný důvěryhodnou aktivitou na několika frontách jak na národní, tak na evropské úrovni," okomentoval zprávu Marco Buti, ředitel ekonomického oddělení Evropské komise. "Je obtížnější dosáhnout potřebné úpravy konkurenceschopnosti a snížení dluhu ve zranitelných zemích kvůli nízké inflaci, obzvláště pokud by měla trvat dlouho," dodal.

Hrubý domácí produkt (HDP) celé osmadvacítky po loňském poklesu o 0,4 % vzroste letos o 1,6 %. Růst evropské ekonomiky by měl zrychlovat, příští rok o dvě procenta v celé EU a o 1,7 % v eurozóně.

Jarní prognóza tak v zásadě potvrzuje zimní údaje, které Evropská komise nabídla v únoru. Tehdy uváděla letošní růst HDP v celé unii o 1,5 % a v zemích platících eurem o 1,2 %. V roce 2015 se měl růst zrychlit na dvě procenta v celé EU a 1,8 % v eurozóně.

V pondělí uveřejněná prognóza potvrzuje pokračující nízkou inflaci. V celé unii by měla letos být na jednom procentu a příští rok na 1,5 %. Země platící společnou měnou dosáhnou letos inflace 0,8 %, příští rok pak 1,2 %. V roce 2013 byla v celé EU inflace 1,5 %, v eurozóně 1,3 %.

Klíčovým faktorem růstu evropské ekonomiky bude domácí poptávka, uvádí komise. Spotřebitelé budou ekonomice postupně více přispívat s tím, jak se budou zlepšovat jejich příjmy v důsledku nižší inflace a stabilizujícího se pracovního trhu. Podporovat hospodářství mají i znovu rostoucí investice, naopak relativně klesat bude význam exportu.

Situace na trhu práce se podle předpovědi začala zlepšovat už v roce 2013 a snižování počtu nezaměstnaných by mělo pokračovat i nadále. Letos by v celé EU měla míra nezaměstnanosti dosáhnout 10,5 %, v roce 2015 to má být 10,1 %. V eurozóně by to letos mělo být 11,8 % a příští rok 11,4 %. V roce 2013 dosahovala nezaměstnanost v unii 10,8 % a v eurozóně 12 %.

Pokračovat bude trend snižování vládních deficitů, míní prognóza. V letošním roce dosáhne poměr dluhu k HDP v celé EU maxima na úrovni 89,5 % a snížit by se měl o rok později na 89,2 %. V eurozóně je situace ještě méně příznivá, letos by tento ukazatel měl dosáhnout 96 % a v roce 2015 se snížit na 95,4 %.

Hlavním rizikem pro obnovený růst přitom podle prognózy zůstává ztráta důvěry způsobená přerušením či nedotažením potřebných reforem. Zvýšila se také nejistota ohledně vlivů z okolí EU. Jasné strukturální reformy ale naopak mohou vést k vyššímu růstu než jarní odhad předpovídá.

Ekonomika České republiky poroste letos o 2 %, příští rok expanze zrychlí

Ekonomika České republiky by podle predikce komise měla letos růst o 2 %, v příštím roce o 2,4 % a deficit rozpočtu by měl letos dosáhnout 1,9 % HDP a v roce 2015 2,4 % HDP.

Jarní prognóza komise výrazným způsobem koriguje odhady z její zimní předpovědi, zveřejněné v únoru. Tehdy komise pro letošek předpokládala výrazně vyšší deficit na úrovni 2,8 % a pro příští rok až 3,3 %. Letošní HDP měl podle zimní předpovědi růst jen o 1,8 %, o rok později o 2,2 %. Ostatně také údaje komise uváděly v únoru propad HDP za loňský rok o 1,2 %, pondělní jarní předpověď k loňskému českému HDP přiřazuje pokles o 0,9 %.

Tento údaj je zcela v souladu s dubnovými čísly českého ministerstva financí, které je ovšem konzervativnější ve své předpovědi letošního růstu. Ministerstvo pro letošek v dubnu odhadovalo růst pouze o 1,7 %, o dvě procenta bude podle něj ekonomika posilovat až v příštím roce.

K růstu by po několika letech stagnace měla opět začít přispívat spotřeba domácností, uvádí materiál komise.

Stejně jako v celé EU je to důsledek posílení reálných mezd a zlepšujících se vyhlídek na pracovním trhu, kterým napomáhá nízká míra inflace. Ta byla podle prognózy loni na úrovni 1,4 %, letos by měla dosáhnout 0,8 % a příští rok 1,8 %.

Evropská komise ale ve své nynější prognóze připomíná, že růst české ekonomiky se výrazně zvýšil už v posledním čtvrtletí loňského roku. Částečně to prý bylo dáno jednorázovými faktory jako předzásobování se kvůli daňovým změnám či reakcí investorů na rozhodnutí České národní banky (ČNB) oslabit korunu.

V prvních šesti měsících letošního roku by měl ekonomiku pomáhat dostat z recese především export, v druhé polovině převezme tuto roli domácí spotřeba, uvádí prognóza.

Loni negativním způsobem české hospodářství ovlivňovala nízká míra veřejných i soukromých investic, ačkoliv jistá změna nastala v posledním čtvrtletí, uvádí komise. To by se letos mělo změnit, a to nejen nárůstem počtu projektů spolufinancovaných z evropských peněz, ale také vyšší mírou soukromých investic v důsledku obnovy podnikatelské důvěry a průmyslové produkce.

Odvětví jako jsou výroba aut či strojírenství obecně budou nadále těžit z rostoucí poptávky ze zahraničí, kde se hospodářská situace také zlepšuje. Vzrůstající domácí poptávka však postupně posílí dovoz, a tak se celkový podíl obchodu na růstu ekonomiky v roce 2015 sníží.

Změny v regulovaných cenách energií na počátku roku podle předpovědi výrazně ovlivnily míru inflace, která by ale měla opět nabrat tempo ve druhé polovině letošního roku. V roce 2015 tak bude inflace těsně pod dvěma procenty v důsledku silnější domácí poptávky a vyšších mezd. Ekonomické oživení povede jen k opožděnému a mírnému zlepšení podmínek na pracovním trhu, kdy nezaměstnanost letos dosáhne 6,7 % a příští rok 6,6 %.

K podobě deficitu na úrovni 1,9 % podle komise přispějí nárůst očekávaných veřejných investic u projektů financovaných z EU. Opačným směrem mají působit jak nižší indexace penzí, tak změny ve spotřební dani a jednorázové příjmy z prodeje kmitočtů. V roce 2015 pak výši deficitu podle komise ovlivní daňová reforma.

Zdroj: ČTK, Bloomberg