Vláda chce fiskální pakt EU s výjimkami, TOP 09 chce víc
Vláda chce přijetí fiskálního paktu EU s výjimkami ze závazků vůči státnímu rozpočtu a státnímu dluhu. Potvrdili to ve středu ministři zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a financí Andrej Babiš ANO) v úvodu projednávání této smlouvy, ke kterému se Sněmovna dostala po dvou týdnech odkladů. TOP 09 ústy místopředsedy Miroslava Kalouska ale podporu podmínila tím, že vláda k lednu 2015 výjimky přestane uplatňovat. Pakt striktně neodmítli ani komunisté.
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka chce s oběma stranami o podpoře jednat vzhledem k tomu, že vládní koalice bude k prosazení paktu potřebovat souhlas ústavní většiny zákonodárců, kterou sama nedisponuje. Přislíbil, že by se koalice mohla s opozicí domluvit na přijetí dluhové brzdy, byť na to chce zatím výjimku. Tlak na snižování deficitu ale Sobotka odmítl vzhledem k tomu, že by to znamenalo snížit jej na polovinu - ze 100 miliard v příštím roce na 50 miliard korun bez toho, aby TOP 09 slíbila podpořit také zákony ke zvýšení příjmů rozpočtu.
Ministři připojení Česka k paktu označovali spíše jen jako gesto, které Česku umožní návrat k jednání o budoucí podobě eurozóny. "Jsem přesvědčen, že fiskální pakt se ukázal být smysluplný, a domnívám se, že je dobré, abychom se vrátili k tomu stolu, kde se o budoucnosti eurozóny mluví," uvedl Zaorálek.
Důvod ke zrušení výjimek před zavedením eura podle něj není. Vláda se nebude chovat rozmařile, ale bude moci přijímat opatření pro růst ekonomiky podobně jako jiné státy EU mimo eurozónu. Potvrdil to i Babiš, podle něhož bude Česko v pozici států jako Švédsko nebo Polsko. Ministr financí také zopakoval, že přijetí eura nebude otázkou současného volebního období. "ČR na to nemá rozpočtové předpoklady, není schopna plnit kritéria," uvedl Babiš.
Kalousek trval na tom, že přijetí fiskálního paktu by mělo smysl jen v případě, pokud by i v Česku vedlo ke zpřísnění rozpočtové kázně. Vláda by se podle něj měla zavázat k tomu, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 % HDP, a také k dluhové brzdě v případě, že dluh země přesáhne 60 % HDP. "To jsou dva klíčové pilíře smlouvy," zdůraznil Kalousek. Pokud se vláda k těmto požadavkům přihlásí a výjimku nebude uplatňovat, TOP 09 pak podle něj podpoří i všechny návrhy státních rozpočtů, které budou sestaveny v souladu s paktem.
Přijetí smlouvy s výjimkami by bylo podle Kalouska pokrytecké. Bývalý ministr financí také uvedl, že vláda chystá zvýšení deficitu v příštím roce. Podle Konvergenčního programu by se strukturální deficit, tedy schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, měl pohybovat v následujících letech kolem 1,7 % HDP. Také ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš volal po racionálně nastavených pravidlech. Navrhované přistoupení k paktu označil za politický krok, který komunisté neodmítají, ale zatím nemohou dát ani souhlas.
Přijetí paktu naopak jménem ODS odmítl předseda jejích poslanců Zbyněk Stanjura. Smlouva podle něj přenáší další pravomoci do Bruselu a malými krůčky může vést k nutnosti přijmout euro. Rovněž podle šéfa poslanců Úsvitu Radima Fialy ztratí Česko přijetím smlouvy právo hospodařit s vlastními penězi. "K rozpočtové odpovědnosti Brusel nepotřebujeme," řekl Fiala ve shodě s Stanjurou.
Zdroj: ČTK
Aktuality
