Hotovost jako živá voda zločinu

Ačkoli všichni vědí, že bankovka v hodnotě 500 eur existuje, málokdo ji alespoň jednou viděl na vlastní oči, nebo ji dokonce držel v ruce. I proto se jí v některých zemích začalo přezdívat "papírový bin Ládin". Kromě toho je ale na pětiseteurovce zajímavé ještě něco. Ve Spojeném království drží podle tamní Agentury pro závažný organizovaný zločin 90 % všech pětiseteurových bankovek členové kriminálních spolků, pro které představují ideální způsob, jak do lehce přenositelného a dobře ukrytelného prostředku soustředit velkou hodnotu.
Organizované kriminální skupiny ani mnohem menší pouliční zlodějíčci ale samozřejmě nežijí jen z bankovek velké hodnoty. Cenné jsou pro ně prakticky všechny peníze, klidně i pětieurovky nebo desetidolarovky. Podle šesti autorů nové studie Less Cash, Less Crime (česky Méně peněz, méně zločinu) například kapsářům skutečně nezáleží na tom, zda po ulici jdete s několika drobnými, nebo máte peněženku naditou k prasknutí.
Roli hotovosti coby katalyzátoru kriminálních aktivit potvrzují i policejní vyšetřovatelé. Podle nich jsou zejména bankovky ideálním prostředkem k uspokojení okamžitých potřeb zlodějů, jelikož se jedná o de facto nejlikvidnější prostředek finančního trhu, který je zároveň takřka úplně anonymní a v rámci peněžního systému prakticky nedohledatelný.
Nový nástroj v boji proti zločincům?
Studie Less Cash, Less Crime míru korelace (pouličního) zločinu s objemem hotovosti v oběhu ilustruje na příkladu amerického státu Missouri, který v 90. letech minulého století začal vyplácet všechny sociální dávky výhradně bezhotovostně pomocí speciálních EBT (Electronic Benefit Transfer) karet. Do té doby byly dávky vypláceny ve formě šeků, které lidé většinou ihned po jejich přijetí směňovali za fyzické peníze. Sociální karty, které v mnoha ohledech fungují prakticky stejně jako klasické debetní karty, v tomto ohledu přinesly velkou změnu. Jejich majitelé pomocí nich totiž mohou nejen vybírat hotovost z bankomatů, ale také provádět některé platby u vybraných obchodníků.
Srovnání počtu spáchaných kriminálních činů ve státě Missouri před a po zavedení výplaty sociálních dávek výhradně pomocí EBT karet podle autorů výzkumu hovoří jasně. Počet prakticky všech druhů zločinů po odlivu části hotovosti z ulic výrazně klesl. K vůbec největšímu zlepšení došlo v kategoriích přepadení, vloupání a krádeží aut. "Odliv hotovosti v objemu necelých 60 milionů dolarů měsíčně v Missouri vedl k téměř 10% snížení počtu spáchaných kriminálních činů," uvádí studie.
Na druhou stranu ale autoři dokumentu přiznávají, že v žádném případě nelze tvrdit, že by úplný zánik hotovosti vedl k vymýcení zločinu. K výraznému snížení počtu případů pouliční kriminality by podle nich sice skutečně došlo, lze však očekávat, že by zločinci současně s tím zintenzivnili své aktivity ve virtuálním prostoru. Mnohem častěji bychom se tak zřejmě ve věku ryze bezhotovostních plateb setkávali jednak s krádežemi údajů k bankovním účtům a platebním kartám, jednak s přechodem zločinců k virtuálním měnám, jakými jsou například bitcoin nebo litecoin.
Snad nejlépe ilustruje možnosti kriminálních aktivit ve virtuálním prostoru internetový trh Silk Road, na kterém si ještě nedávno mohl kdokoli anonymně koupit drogy, střelné zbraně, nebo si údajně dokonce zaplatit nájemného vraha. Podle americké FBI, která loni server vyřadila z provozu a jeho autora Rosse Ulbrichta zatkla, na něm téměř milion uživatelů prostřednictvím bitcoinových plateb za zhruba dva roky nakoupil zboží v celkové hodnotě převyšující miliardu dolarů. Domnívat se tedy, že by z našeho světa pouhé zničení hotovosti udělalo bezpečnější místo pro život, je bohužel - stejně jako některé jiné vize - jen pěkně vypadající utopií.
Zdroj: priceonomics.com