MMF: Eurozóna má správnou fiskální politiku
Fiskální politika eurozóny je po letech úspor ve správné pozici, která zajišťuje rovnováhu mezi snižováním dluhu a podporou ekonomického růstu. Uvedl to ve své čtvrteční zprávě Mezinárodní měnový fond. Celkový deficit vládních financí eurozóny klesl loni ke 3 % HDP, tedy na limit stanovený EU, z 6,2 % v roce 2010, kdy musely EU a MMF poprvé zachraňovat Řecko. Oživení je však stále pomalé a nezaměstnanost vysoká.
Na večerní tiskové konferenci šéfka MMF Christine Lagardeová zdůraznila také potřebu pokročit v integraci energetického trhu, mimo jiné kvůli potřebě čelit možným geopolitickým ohrožením. Energetická bezpečnost bude výrazným tématem blížícího se summitu EU příští týden, především kvůli zhoršení vztahů s ruským dodavatelem surovin.
Dluhová krize, která následovala po záchraně Řecka, uvrhla eurozónu do hluboké recese. Ekonomika nyní pomalu oživuje a politici regionu diskutují o tom, jak najít správnou rovnováhu mezi snížením obrovského veřejného dluhu a stimulací ekonomiky, aby rostla rychleji.
MMF poznamenal, že oživení není dostatečně silné a je potřeba dále podporovat poptávku v regionu. Také míra nezaměstnanosti je stále vysoká a mezi mladými dosahuje nepřijatelné úrovně. To, spolu s nízkou inflací, podkopává ekonomické oživení.
"Oživení zapouští kořeny, ale ne dost pevně, zatímco inflace je příliš nízká a nezaměstnanost se dostala na nepřijatelné maximum, zvláště mezi mladými," uvádí se ve zprávě MMF. "Růst se musí zvyšovat rychlejším tempem, aby se snižovaly dluh a nezaměstnanost. Úsilí se musí zaměřit na podporu poptávky, vyrovnaných rozpočtů, dokončení bankovní unie a posun směrem ke strukturálním reformám," citovala zprávu agentura ANSA.
Lagardeová na tiskové konferenci připomněla nutnost dokončení připravované bankovní unie. Zdůraznila především potřebu ustavení silného systému, který bude bankám skutečně pomáhat bez nutnosti zapojovat veřejné peníze.
Zdroj: ČTK
