Trump chce zvýšit cla osmi zemím, které vyslaly vojáky do Grónska. Nepřijatelné, zní z Evropy

Trump uvedl, že cla zůstanou v platnosti do doby, než se Spojeným státům podaří uzavřít dohodu o "úplném a totálním odkupu Grónska". Pokud by k dohodě nedošlo do 1. června, dodatečné clo by se podle jeho vyjádření zvýšilo z 10 % na 25 %.

Dotčené evropské země se postavily na podporu Dánska, které dlouhodobě zdůrazňuje, že Grónsko není na prodej. Stejný postoj opakovaně vyjadřují i demokraticky zvolení představitelé samotných Gróňanů, kteří odmítají možnost stát se součástí Spojených států. Trumpova hrozba tak míří nejen proti jednotlivým zemím, ale i proti soudržnosti evropských spojenců USA.

Podle agentury Bloomberg představují Trumpova slova další tlak na transatlantické vztahy i na Severoatlantickou alianci. Zároveň není jasné, jaký právní mechanismus by americký prezident pro zavedení cel použil. V minulosti se v podobných případech opíral o zákon o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích, který mu umožňuje jednostranné kroky v oblasti obchodu.

Oznámení přišlo krátce po jednání dánského ministra zahraničí Larse Lökkeho Rasmussena ve Washingtonu s představiteli Trumpovy administrativy a Kongresu, jehož se zúčastnila i grónská ministryně zahraničí Vivian Motzfeldtová. Rasmussen po schůzce uvedl, že v otázce Grónska přetrvává zásadní neshoda mezi oběma stranami.

Evropští lídři reagovali na Trumpovy hrozby ostře. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil spojování cel s otázkou Grónska za nepřijatelné a zdůraznil, že Evropa v případě jejich zavedení odpoví jednotně a koordinovaně. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s předsedou Evropské rady Antóniem Costou varovali, že cla by podkopala transatlantické vztahy a mohla vyvolat nebezpečnou spirálu odvetných kroků.

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že Spojené státy se v tomto přístupu "naprosto mýlí". Podle něj je nepřijatelné uvalovat cla na spojence kvůli otázce kolektivní bezpečnosti a budoucnosti Grónska, o níž by měly rozhodovat pouze Dánsko a samotní Gróňané. Také Německo oznámilo, že situaci řeší v úzké koordinaci s evropskými partnery.

Znepokojení nad možnými ekonomickými dopady vyjádřili i zástupci průmyslu, zejména německého automobilového sektoru, kteří varují před výrazným nárůstem nákladů pro evropské firmy. Současně zazněly z americké strany výroky, že je na Evropě, zda chce otázku Grónska promítnout do obchodních vztahů se Spojenými státy.

Napětí kolem Grónska se promítlo i do situace v ulicích. Tisíce lidí protestovaly v hlavním městě Grónska i v řadě dánských měst včetně Kodaně. Demonstranti odmítají tlak velmoci na malou zemi a zdůrazňují právo Grónska rozhodovat o své budoucnosti. Podle účastníků protestů nejde jen o Grónsko samotné, ale o respekt k suverenitě států a hranic v mezinárodním řádu.

Zdroj: CNBC, Reuters